Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

76 let by se dnes dožil muž, který hrál zásadní roli při přerodu Škody Auto v automobilku, jak ji známe dnes. Zemřel v autě, které Škodu nakonec „udělalo”.

Škoda Auto je dnes největším českým výrobcem aut, nejprodávanější značkou u nás a v některých ohledech i jednou z nejúspěšnějších firem svého druhu na celém světě. Její podíl na českém trhu se pohybuje kolem jedné třetiny a zejména v Evropě dokáže pravidelně porážet i mnohem slavnější jména.

Mladoboleslavská automobilka má za sebou velmi dlouhou historii, však je to jedna z nejstarších přežívajících firem svého druhu na celém světě. To klíčové, co vedlo až k jejím dnešním úspěchům, se ale stalo roku 1991. Tehdy se stala součástí koncernu Volkswagen a dnes lze snadno nabýt dojmu, že k tomu prostě došlo. Jenže tak jednoduché to nebylo, nestačilo k tomu jedno do značné míry politické rozhodnutí. Byli u toho lidé a ze všech nejvíce jeden, který o pouhých pět let později, 24. listopadu 1996, tragicky zahynul za volantem vozu, který se symbolem spolupráce Škody a VW stal více než kterýkoli jiný - tehdy zcela nové, jen 10 dnů oficiálně prodávané Octavie.

Ne snad, že by Škoda před příchodem Octavie nic nedělala nebo na trhu živořila, s Felicií ale velkou díru do světa udělat nešlo. Bez Octavie a všeho, co její vznik provázelo by se škodovka stěží tak dobře uchytila na trzích s náročnější klientelou. Až období dodnes nejdéle vyráběné Octavie znamenalo rozmach a do značné míry předurčilo podobu dalších novinek automobilky. Nakonec i někdejší předseda představenstva Škody Winfiried Vahland svého času řekl: „Octavia je srdcem značky Škoda. Je ztělesněním našich hodnot a představuje bezkonkurenční nabídku prostoru, vysokou praktičnost a maximální orientaci na rodinu.“

Kdo ví, co z toho by se stalo, kdyby na jaře 1991 nenastoupil do Škody Auto na pozici ředitele a předsedy představenstva Ludvík Kalma, do té doby šéf českobudějovického Motoru Jikov. Že Škoda sáhla právě po šéfovi Motoru nebylo náhodou - právě v této pozici se ještě za komunismu zasloužil o možnost v Českých Budějovicích vyrábět licenční karburátory Pierburg, které byly jedním z důležitých střípků do mozaiky úspěchu modelu Favorit. A osobně pomohl i s vývojem některých dílčích komponentů.

Ve Škodě bylo jeho hlavním úkolem zajistit hladké sbližování s Volkswagenem a vykřesat ze střetu dvou nepochybně zcela odlišných mentalit co nejvíce. Bylo hlavně jeho zásluhou, že se to podařilo a ve Škodě se mohlo začít pracovat na nových autech, které ji vrátily renomé světové firmy vyrábějící kvalitní auta. Sám svou noblesou, schopnostmi a znalostmi okouzlil u jiné, když se stal mimo jiné osobním konzultantem tehdejšího prezidenta Václava Havla.

Škoda Octavia navíc nevznikala kdesi hluboko pod jeho vedením, na vývoji novinky se sám aktivně podílel. Pozdější šéf Škody Vratislav Kulhánek dokonce později řekl, že to byl hlavně on, kdo firmu vytáhl výš a že Octavia I byla v prvé řadě jeho dítětem. Osud ale zamíchal kartami jeho života tak, že právě Škoda Octavia stála i u jeho skonu.

Je smutně ironické, že se Ludvík Kalma stal vůbec první osobou, která v tomto autě zemřela. Tragická událost se stala jen několik týdnů po prezentaci první Octavie v Paříži a pouhých 10 dnů poté, co firma začala vůz na českém trhu oficiálně nabízet. Kalma používal jeden z prvních vyrobených vozů jako služební automobil, místo původního Audi, a v neděli 24. listopadu 1996 se v něm před osmou hodinou večerní vydal na cestu do Mladé Boleslavi. Příliš daleko nedojel - jen 29 km za Budějovicemi nedobrzdil před kamionem stojícím napříč silnicí a narazil do něj. Následkem těžkých zranění na místě zemřel.

Tragická nehoda se odehrála u Horusic, těsně před Veselím nad Lužnicí u poněkud nešťastné odbočky na silnici 24 vedoucí do Třeboně a pak až k hranicím s Rakouskem. Kamionu s dřevem se tu měly porouchat brzdy tak nešťastně, že zůstal na silnici stát způsobem, kdy bylo velmi obtížné se mu vyhnout. Kalma, nadšený řidič se zkušenostmi z rallye, jel po jinak velmi přehledné a tehdy liduprázdné silnici E55 v Octavii 1,8 SLX rychlostí okolo 160 km/h (tehdy legálně, měl na ní registrační značky se zeleným písmenem F) a před stojícím kamionem nebyl s to dobrzdit. Narazil do něj v rychlosti asi 65 km/h, což bylo stále příliš mnoho - i tehdy nejmodernější škodovka zůstala nárazem slisovaná až za sedadlo řidiče. A aby toho nebylo málo, zezadu do ní narazil ještě Peugeot 405.

Po nehodě se okamžitě vyrojily spekulace, že nešlo o nehodu, že tehdy pětapadesátiletého Kalmu někdo tímto způsobem zabil. Je nutné říci, že celá nehoda spekulacím nahrává - je to opravdu velká shoda okolností, když v takový čas narazíte do italského kamionu vezoucího dřevo do Čech, který na silnici zůstane stát snad jediným možným způsobem, který i v relativně nízké rychlosti znamená těžké následky nehody. Podobných incidentů se v celé české historii jistě nestalo mnoho a je podivné, když se to přihodí zrovna tak významnému člověku v tehdy tak snadno identifikovatelném voze.

Olej do ohně spekulací přilévala i média. Německý list Der Spiegel vyslovil svého Času podezření, že šlo o vraždu „automafie“. Důvodem měly být paradoxně Kalmovy vědomosti a znalosti, mimo jiné měl mít informace o úplatcích při zadávání výstavby lakovny v Mladé Boleslavi. Jeho postavení, kontakty a vliv měly zasahovat příliš daleko, proto byl údajně odstraněn. Nic takového se ale nikdy nepotvrdilo a ani opakované vyšetřování nehody nařízené tehdejším ministrem vnitra Rumlem cizí záměrné zavinění neprokázalo. Pokud byste se ovšem dnes kohokoli z jihočeských pamětníků zeptali, jestli věří, že Ludvík Kalma kdysi zahynul jen vinou nešťastné shody okolností, „ano” byste slyšeli jen velmi zřídka...

Kalmu bylo třeba po nehodě nahradit a znovu nebylo náhodou, že jeho nástupcem se stal Vratislav Kulhánek, jeho kamarád z dětství, kterého dostal do Motoru Jikov, když měl perzekvován komunisty nastoupit na místo posunovače u drah - jeho schopnostem zjevně nepřiměřené pozici. Kulhánek postupně stoupal firemní hierarchií, po odchodu Kalmy vedl Motor Jikov a později stál u zrodu českobudějovické odnože firmy Robert Bosch. Odtud si jej po Kalmově smrti škodovka „vytáhla” jako nástupce zesnulého ředitele.

To už je ale jiný příběh. Berme tento článek jako vzpomínku na dnes už poněkud opomíjenou persónu, která se neodmyslitelně zapsala do historie českého automobilismu. Pan Ludvík Kalma by se dnes dožil 76 let a býval by mohl sledovat, jak se jeho „dítě“ stává dospělým. Je smutné, že mu to - ať už z jakékoli příčiny - nebylo dopřáno...

Večerní srážku s kamionem u Horusic bohužel neměl šanci přežít

Jeho „dcera“ jej přežila v prakticky nezměněné podobě o 14 let. A Octavia jako model dodnes zůstává základním stavebním kamenem úspěchů Škody

Foto: ČTK, Archiv Škoda Auto

Mirek Mazal