Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Obecně se má za to, že kategorii ostrých verzí jinak obyčejných kompaktů možná nezaložil, ale rozhodně zpopularizoval první VW Golf GTI. Na úplném začátku stál jiný VW.

V dubnu 1934 dostal Ferdinand Porsche objednávku na vývoj lidového vozu. Tehdejší německý kancléř Adolf Hitler přitom požadoval, aby Volkswagen - což tehdy nebyla značka, ale skutečně jen onen „lidový vůz” - zvládl bez problémů transportovat dva dospělé a tři děti rychlostí až 100 km/h. Zároveň se se spotřebou neměl dostat přes 7 litrů na sto kilometrů, přičemž jeho motor měl být zároveň dostatečně výkonný na to, aby se jeho majitel neproměnil v mobilní šikanu na čerstvě vybudovaných Autobahnech. Podmínkou pak bylo i chlazení vzduchem, neboť vodní chladiče tehdy nebyly tak spolehlivým řešením jako dnes.

Až potud zrod auta po válce nazvaného Volkswagen Beetle nejspíše zná každý. Stejně jako skutečnost, že ačkoliv se sériová výroba rozjela v roce 1938, již o pár měsíců později došlo k pozastavení výroby civilní verze. Hitler rozpoutal druhou světovou válku a přednost dostaly vojenské varianty. Těch během několika málo následujících let vzniklo více než 70 tisíc, zatímco předválečná produkce silničních aut byla složena jen z 210 exemplářů. K nim patří i řada prototypů, z nichž na jeden si posvítíme dnes, neboť tak trochu předběhl dobu.

Porsche s produkcí předprodukčních Volkswgaenů začal již v roce 1935. Ty ovšem sloužily dalšímu vývoji, stejně jako silničním testům. Kupříkladu várka 30 kusů postavených Daimlerem v roce 1937 najela okolo 2,9 milionu testovacích kilometrů. O rok později spatřilo světlo světa provedení s interním označením VW38, u kterého se objevilo dělené zadní okno, které pak následně vydrželo ve výrobě do roku 1951. Nejdále ale Porsche zašel s várkou prototypů VW39, které byly zkompletovány v červnu 1939.

Původně mělo vzniknout 50 exemplářů, nicméně do plánů zasáhl příchod již zmiňované druhé světové války. Smontováno tak nakonec bylo jen 14 kusů, všechny s vylepšeným motorem. V průběhu války se třináct z nich ztratilo, jediným přeživším se stalo šasí č. 1-00003. I na něm se ale podepsalo spojenecké bombardování, neboť objeveno bylo pod ruinami. V roce 1948 pak tento skoro vrak zamířil do soukromých rukou, přičemž majitel jej nechal nalakovat na šedo.

Stejně jako zbytek produkce měl i VW39 dělené zadní okno, pod ním se však místo standardní litrové jednotky s 25 koňmi nacházel agregát ze závodního speciálu Type 64. Ten disponoval sice tímtéž objemem, ovšem dvojnásobným výkonem, který mu umožnil jet 160 km/h. Pro potřeby silničního provedení pak sice byl naladěn na 32 koní, ty se však musely vypořádat s pouhými 695 kilogramy. Jízdní dynamika tak byla pořád působivá.

Porsche touto verzí dalece předběhl dobu, neboť de facto založil kategorii hot hatchů, jak je známe dnes - de pořád o praktická, každodenní auta, která ale pod svými kapotami ukrývají výkonné motory a dokáží obstarat prakticky vše od pondělní cesty do práce přes páteční nákup po nedělení výjezd na okruh. Trvalo ale ještě dekády, než nástupce v podobě Golfu GTI udělal z hot hatchů prodejně úspěšný koncept, který představují dodnes.

Samotný VW39 pak Porsche a jeho syn Ferry často používali k cestám z Zuffenhausenu do Berlína a Wolfsburgu. I když ten vlastně tenkrát ještě neexistoval, místo toho bylo kvůli chystanému zrodu nové značky založeno nové město „Stadt des KdF-Wagens“. Po válce bylo přejmenováno dle starobylého hradu, o kterém první zmínka padla již ve 14. století. Dnes je metropole pátou největší v Dolním Sasku a nejbohatší v zemi v přepočtu HDP na osobu.

Zpět ale k výjimečnému vozu, jehož stopa po roce 1948 zmizela. Objevila se až před pěti lety, kdy byl světový unikát zakoupen Thomasem Königem a Oliverem Schmidtem, zakladateli Hamburg Prototype Museum. Ti následně zaplatili nemalou renovaci, jež zabrala tři roky. Vůz se tak vrátil k původní černé barvě Nitro Black, zároveň pro něj musela být znovu ručně vyrobena i řada unikátních komponentů. Dílo se však přesto podařilo.

Praotce dnešních ostrých kompaktů si tak můžete ve stejném lesku, v jakém v roce 1939 opustil brány Zuffenhausenu, prohlédnout ve výše zmíněném muzeu. To na ploše 2 500 metrů čtverečných představuje i řadu dalších německých unikátů, hlavně pak těch sportovních či závodních. Vyzkoušet si zde můžete i neobvyklý automobilový simulátor, který byl zasazen do Porsche 356 - i to bylo osazeno motorem ze speciálu Type 64.

Pohonná jednotka byla převzata ze závodního Porsche Type 64

S vozem velmi často jezdil i Ferdinand Porsche se svým synem Ferrym

Petr Prokopec