Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Když se dnes řekne Porsche a první SUV, představí si každý Cayenne, který kontroverzně vtrhl do prodeje v roce 2002. Nemusel být první.

Někteří zuffenhausenské automobilce dodnes neodpustili, že v roce 2002 propůjčilo svou značku autu jako je Porsche Cayenne. Je to možná dobré SUV, které je na poměry své třídy skvělé na silnici a velmi dobré v terénu, ale pořád je to SUV. Je to pokus, jak vytrénovat slona, říkat mu Usain Bolt a doufat, že si nikdo nevšimne, co je ve skutečnosti zač. Někteří to vzali a hájí Porsche tím, že by bez Cayenne nepřežilo (což není pravda, pro Porsche je to hlavně cesta k extrémní ziskovosti, nikoli přežití) a jiní... prostě ne.

Cayenne se zkrátka dodnes potýká s obtížnou úlohou průkopníka, ale nemuselo to tak být. V době, kdy tento vůz přišel na trh, mohl být už jen moderním následníkem jiného automobilu stejné značky, který by byl tím skutečným průkopníkem. Právě o tom si dnes povíme a ne, není to 597 Jagdwagen vyrobený jen v malé sérii kvůli armádní zakázce.

Začít musíme u Volkswagenu a jeho Typu 181, který fanouškům této značky či německých armádních vozidel jistě nemusíme připomínat. Byl to čtyřmístný čtyřdveřový kabriolet, který vzešel z původního válečného Kübelwagenu vyráběného mezi roky 1940 a 1945. Možná víte, že jeho autorem je Ferdinand Porsche, co ovšem tuší jen málokdo, je, že se kruh mohl uzavřít a z původního Porscheho nápadu se mohl o léta později vyklubat první terénní vůz jeho značky, o několik dekád dřív než Cayenne.

V 50. letech 20. století byl Volkswagen kontaktován v počátcích práce na tzv. Europa Jeepu, evropském ekvivalentu legendárního amerického Jeepu Willys. Mezinárodní projekt Europa Jeep se v 60. letech rozběhl bez něj, později ale zkrachoval. VW stál zdánlivě mimo, spolupráci odmítl, právě tato idea mu ale vnukla myšlenku na takovéto auto vlastní značky pro civilní trh.

Mexiko tehdy milovalo Brouk, ovšem kvůli mizerným silnicím tam byla poptávka po odolnějším autě s vyšším podvozkem. V té době také byly v USA obrovským způsobem populární tzv. dunovky - dvoumístné buginy na šasí Brouku. Tyto dva fakty, spolu s možností velmi levného vývoje a výroby, byly pro VW impulzy pro stavbu Typu 181, který se pak v roce 1968 představil v Západním Německu jako Kurierwagen, v Británii jako Trekker a v USA v roce 1973 jako Thing - doslova „věc”.

Po technické stránce byl příbuzný jednak s Broukem a jednak s VW T1, ovšem podlahu samonosné karoserie měl stejnou jako dnes velmi ceněný Volkswagen Karmann Ghia, protože ten byl širší než Brouk. Měl to být terénní vůz, ale protože pohonné ústrojí bylo s úpravami převzato z Brouka, byla to čistá zadokolka. Kromě Německa byl následně vyráběn také v Mexiku a Indonésii.

V 70. letech přišlo marketingové oddělení Porsche s nápadem prodávat Typ 181 v USA také jako Porsche, nikoliv jen jako Volkswagen. Terénní vozy tehdy byly v USA docela populární, vlna obliby jízdy mimo asfalt tehdy začínala nabírat na síle. Porsche Typ 181, jak se vozu říkalo, měla být konkurence pro Jeep CJ a vzniknout měl podobně jako později Cayenne - rozsáhlou modifikací techniky Volkswagenu.

Zatímco Cayenne vzešel z Touaregu, Porsche Typ 181 vycházel ze stejnojmenného VW, dostal ale silnější čtyřválec z Porsche 914-4 - to původně mělo také být na americkém trhu Volkswagenem -, místo sériového čtyřkvaltu namontovali pětikvalt, upravili podvozek, interiér a těšili se, že v USA prorazí. Impulsem pro jejich aktivitu byl dealer Porsche a VW sídlící v Auburn Valley v Nevadě, nedaleko Las Vegas.

Jenže ona podpora nebyla tak úplně racionální. Onen člověk za války sloužil v armádě a byl i v Německu - a Kübelwageny měl moc rád, třebaže v nich jezdil nepřítel. Proto byl projektem Porsche Typ 181 nadšen a myslel si, že zákazníci o něco takového budou stát. A možná by i stáli, pravdu se ale dnes nedovzíme.

Když totiž Porsche na začátku 70. let ohlásilo všem americkým dealerům, že má prakticky hotový Typ 181, který chystá do prodeji, prodejci si mysleli, že to je vtip. Nechtěli SUV Porsche, nechtěli nic než sporťáky a tuto myšlenku ve velkém kategoricky odmítli. A protože by Porsche nemělo kde jinak tuhle věc prodávat, projekt uložili do šuplíku. Onen nadšený nevadský dealer byl samozřejmě zklamán, ale přesvědčil Německo, aby mu poslalo aspoň jeden z pěti existujících prototypů.

Tak se stalo a na onen jediný kousek se díváme na videu. Nevypadá vůbec jako Porsche, je neuvěřitelně ošklivý - víc než první Panamera a první Cayenne dohromady, aspoň podle nás - a i když se tváří jako terénní vůz, není to čtyřkolka, má náhon jen na zadní kola. A podle dostupných informací je zrovna tenhle kousek jediný, o kterém se ví. Zbytek může být schovaný někde v koutě depozitáře muzea Porsche nebo může být někde u sběratelů. Anebo můžou být sešrotované.

Muž v kšiltovce na videu, který spolu s někdejší zaměstnankyní Porsche o vozu vypráví, si toho na snímcích v podstatě náhodou všiml ve skladu onoho nevadského dealerství, které nyní vlastní vnuk původního majitele a nadšeného fanouška Typu 181. Když pro ono dealerství natáčel reklamu, pod plachtou ve skladu si všiml siluety „Věci”. Když se ovšem podíval pod ni, viděl loga Porsche, pětikvalt, to všechno. Dozvěděl se příběh, který na videu vypráví. A teď ho známe i my...

K autu už existovaly i propagační materiály

Tohle je jediný jistě existující exemplář Porsche Typ 181, ze zbylých dosud neukázala jediná ani automobilka

Zdroj: Der Faszination@YouTube

Marek Bednář