Autoforum

/

Foto: Stellantis, tiskové materiály

Cesty osudu jsou nevyzpytatelné a v tomto případě si nepěkně pohrály s celou rodinou, která kdysi provozovala dealerství Alfy Romeo. Co z něj zbylo, můžete vidět sami, je toho docela dost. Popravdě řečeno až moc.

Nikdo neznáme dne ani hodiny, praví jedno známé úsloví. A o momentu výhry v Eurojackpotu skutečně nemluví, řeč je o chvíli, kdy se světlo kohokoli z nás připojí k tomu věčnému. Kdo nikdy nezažil náhlou tragédii v užším rodinném kruhu - a ne, že bych to komukoli přál - bude obtížně chápat, jak je někdy těžké se s tím vyrovnat a co všechno to sekundárně může způsobit. Příběh vlastně neznámého opuštěného dealerství z videa níže (nikoli ilustračních fotek, ty bychom s konkrétními místy spojili) ale možná trochu otevře oči těm, kteří neměli tu smůlu, aby něco takového zažili sami.

Stojí kdesi v Belgii, autor záběrů přesnou lokaci z pochopitelných důvodů nezmiňuje. Zachycuje zjevně dávno opuštěné místo, kde se nejméně na dekády zastavil čas až do té míry, že hostí nejen většinu obvyklého vybavení pro takové provozovny typické, ale dokonce i dobová auta všeho druhu. Člověk, který si na Youtube říká The Bearded Explorer, ukazuje, jako někdejší dealerství Alfy Romeo zarůstá zelení a interiéry stále více ovládá prach. Vyschlé akvárium je pak jen tristním mementem toho, jak náhle se v tomto případě věci musely pokazit.

Toto místo mělo a má své majitele, přišlo ale o svého provozovatele. Podle informací od souseda patří rodině, ve které měl hlavní slovo otec, který tento byznys provozoval. Jednoho dne ale zahynul při autonehodě na nedaleké silnici. Manželka ani syn zjevně neměli schopnosti nebo sílu na to, aby v rodinném byznysu pokračovali, stejně tak ale neměli to srdce, aby vše prodali. Místo tak v zásadě zakonzervovali a nechali být - jen syn se prý občas vrací, aby místo a auta zkontroloval.

Uvnitř budovy i vedle ní se tak nachází řada aut primárně Alfy Romeo v různé fázi rozkladu. Venku chátrá sedan 166 s motorem 3,0 V6 Busso, uvnitř v o mnoho lepší kondici trůní modrá 156 GTA, která prý dokonce patří zákazníkovi, jenž si ji nikdy nevyzvedl (že by také náhle zemřel?). Dále vidíme klasické modely jako Giulia, Alfetta, 145, závodní 155 a také v době zavření zřejmě přibližně aktuální typy 147, 156, GT a 159 Sportwagon. A můžeme vidět i bazarové vozy jiných značek nejčastěji nějak svázaných s koncernem, do kterého spadá i Alfa.

Stav samotných aut je neznámý, ale krom pár extra kousků nakonec nejde vyloženě o poklady, jejichž osud by nás musel trápit. Osud rodiny provozovatele ale člověka nutně trápit musí - pro její život to byla zjevně rána, se kterou se rodina plně nevyrovnala dodnes. I proto zřejmě udržuje v takovém stavu tuto „mohylu” - jako projev vzpomínky a úcty svého druhu.

Zdroj: The Bearded Explorer@YouTube

Petr Miler