Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Superb je fascinující ukázkou toho, jak rychle se automobilový svět mění. Teprve před 20 léty drze začal klestit cestu Škody mezi respektované značky západního střihu a dnes už se mluví o tom, co z něj vlastně zbude.

Měly bychom být svědky bujarých oslav pozoruhodného vzestupu, který pramenil v rychlé zastínění naprosté většiny tradičních konkurentů, fanfáry ale znějí hodně unyle. Uběhlo totiž právě 20 let od chvíle, kdy se na IAA ještě ve Frankfurtu představila první novodobá Škoda Superb ve své sériové podobě. Byl to neobyčejně odvážný krok doprovázený až drze neskromným jménem, ještě po nějakých 15 letech po premiéře jsme jej ale mohli označit za mistrovský tah s dokonalým výsledkem. Teď už na něj nutně musíme koukat jinak.

Začněme ale pozitivně. Chtělo opravdu hodně kuráže pustit se pouhých pět let poté, co Škoda začala budovat svou novou image modelem přelomovým Octavia, do bojů o zákazníky aut střední i vyšší střední třídy, po které Superb vždy trochu pokukoval. Vznik takového modelu si u vedení Volkswagenu doslova vydupal skoro zapomenutý Wilfried Bockelmann. Ten na jednu stranu dýchal pro Škodu a na druhou měl díky historickým vztahům důvěru Ferdinanda Piëcha. A když tehdy prakticky neomezený vládce koncernu VW řekl, že se něco stane, tak se to zkrátka stalo.

Zpočátku se zdálo, že Bockelmann, Piëchi i celá škodovka přestřelili a dlouho se hovořilo o tom, že se Superb vůbec nedočká druhé generace. Mezi léty 2001 a 2008 bylo dodáno zákazníkům pouhých 133 955 vozů, což by dnešní optikou bylo fiasko. Renomé v tak vysokém segmentu si ale nelze získat ze dne na den, Škoda to nevzdala a první Superb následovala generace druhá a později i třetí.

Celkový počet vyrobených kusů už dávno přesáhl milionovou hranici a i v komplikovaném loňském roce si vůz našel v Evropě 59 925 kupců. Zlaté časy se přesto zdají být pryč - vrcholných 85 879 Superbů prodaných v roce 2016 je už dávnou minulostí a 30 974 aut prodaných a starém kontinentu za sedm letošních měsíců zlepšení neslibuje. Kulatou narozeninovou party tak poněkud halí šedý mrak.

O tom, že další Superb vznikne, se hovoří jako o hotové věci, má být skoro shodný s dalším Passatem. Dokud ale neuvidíme aspoň vývojové prototypy, jisti si tím být nemůžeme. Celý segment středně velkých kombíků zachází na úbytě pod tlakem SUV a Škoda v něm nehraje první housle. A pokud škodovka odpískala další generaci Fabie Combi poté, co se jí loni prodalo 42 tisíc exemplářů, proč by někoho mělo dojímat 47 tisíc prodaných Superbů Combi? Už z tohoto čísla je pak patrné, že na kombík připadá většina vyrobených vozů a bez něj ztrácí smysl i prodej liftbacku.

Budoucnost ale nechme otevřenou, pro tuto chvíli můžeme s jistotou hledět jen do minulosti a dále sledovat současnost. V té je Superb stejně jako druhá generace nabízen coby liftback i kombík, u první generace jsme měli tu čest pouze se čtyřdveřovým sedanem. Ten vzešel z tehdejšího Volkswagenu Passat B5 resp. jeho verze pro čínský trh s o 10 cm prodlouženým rozvorem. Také proto mohla Škoda stavět na velkém vnitřním prostoru a pokukovat alespoň o půl třídy výše.

Současnou generací i jejími dvěma předchůdci Škoda navazuje na tradici reprezentativních limuzín, které do jejího výrobního programu patřily již na počátku minulého století. Kupříkladu model Laurin & Klement FF z roku 1907 byl vůbec prvním automobilem ve střední Evropě, který ke svému pohonu užíval osmiválcový motor. Se Škodu Hispano-Suiza z 20. let pak pro změnu jezdil prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Se jménem Superb mladoboleslavská automobilka poprvé přišla už v roce 1934, čímž tak trochu omluvila nabubřelost tohoto jména, kterou vozu v roce 2001 někteří vyčítali. Už o 67 let dříve tak z výrobních linek sjel model 640 Superb, který Škodě souběžně s dalšími vozy jako Popular, Rapid a Favorit umožnil definitivně překonat konkurenční značky Praga a Tatra. Zatímco totiž v roce 1933 Škodě patřil pouze 14procentní podíl na trhu a třetí pozice, o pět let později šlo již o 39procentní podíl a jasné rvní místo.

Původní Superb se vyráběl v pěti evolucích, přičemž od počátku byl k mání minimálně s 2,5litrovým šestiválcem naladěným na 55 koní. Postupem času ovšem rostl jeho výkon i objem, který se nakonec zastavil na 3,1 litrech. S touto verzí agregátu pak Škoda po roce 1941 vůbec poprvé spřáhla pohon všech kol. Kromě toho pak vyrukovala i s verzí Superb 4000, jenž používala čtyřlitrový V8.

Výroba definitivně skončila v roce 1949, do kdy bylo vyrobeno celkem 2 522 exemplářů. Zmiňovaný osmiválec poháněl pouze dvanáct kusů, nejpočetnější pak byla varianta Superb 3000 z let 1941 až 1943, která čítala 1 631 exemplářů. Mezi ně patřily i armádní speciály jako Kfz 21, který používal polní maršál Erwin Rommel. To už je ale trochu jiný příběh.

Novodobý nástupce z roku 2001 dorazil jen jako čtyřdveřový sedan. Foto: Škoda Auto

Druhá generace byla k mání jako kombík i liftback se systémem TwinDoor. Foto: Škoda Auto

Třetí generace je v prodeji od března 2015 opět ve dvou variantách.... Foto: Jiří Kaloč, Autoforum.cz

...a dnes je k mání ve faceliftovaném provedení. Jeho vyhlídky na další existenci přes mnohé úspěchy nejsou dokonale jasné. Foto: Škoda Auto

Petr Prokopec