Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Technicky míří moderní auta jiným směrem, význam světel, digitální techniky či kompatibility s externími zařízeními ale Škoda s konceptem zvaným Joyster odhadla přesně.

Když se v roce 2006 Škoda touto dobou chystala na autosalon v Paříži, tehdejší šéfdesignér mladoboleslavské značky Jens Manske rozhodl, že je třeba přijít s něčím naprosto mimořádným. Zrozen tak byl koncept Joyster, ze kterého „měla být cítit láska, krása a emoce“. Tak alespoň na vůz vzpomíná exteriérový designér Jiří Hadaščok. Zároveň dodává, že jeho návrh sice výrobu nepoznal, ovšem díky němu získal u značky práci. A tím se mu splnil sen, který de facto trvá dodnes. Hadaščok měl na starosti třeba exteriér modernizované Fabie z roku 2018.

My se ale dnes nebudeme věnovat samotnému designérovi, nýbrž již zmíněnému konceptu. S Joysterem chtěla Škoda ukázat hlavně svou představu o vozech budoucnosti. Citronově žlutý lak karoserie měl dát každému najevo, že tento model není určen usedlým starším lidem, ale spíše těm mladším a otevřenějším. I proto byla zvolena třídveřová karoserie, v jejímž případě se však Škoda pořádně sekla. Ta je z dnešního pohledu zcela mimo trendy - zájem o třídvířka je tak malý, že je většina výrobců postupně vypouští z nabídek.

Stejně tak se „mimo hru“ dostává i motorový prostor. Značka totiž v souvislosti s konceptem mluvila o benzinové jedna-čtyřce či dieselech, v žádném případě však nebylo zmiňováno elektrifikované ústrojí. A to přesto, že v té době již Tesla za sebou měla tříletou existenci. Na druhou stranu, Roadster první generace v roce 2006 ještě nebyl na světě a nikdo proto nemohl tušit, že firma řízená Elonem Muskem se během následujících třinácti let dostane tam, kde je dnes.

Kde však již Joyster zasáhl střed terče, to je kabina. Koncept dostal do vínku digitální přístrojový štít, který dnes začíná být samozřejmostí, a to i u mladoboleslavské automobilky. Zajímavý je rovněž pohled na středovou konzoli, do které je možné zasunout tenký notebook. Ten se následně propojí s vozem a umožňuje ovládání mnoha funkcí, třeba audio soustavy. Jinými slovy tu tedy máme počátky technologie MirrorLink (smartphony tehdy neznamenaly nic, první iPhone přišel v roce 2007), stejně jako možnost kompatibility mezi externími médii a automobilem.

Stejně tak řada výrobců vyrukovala se dvěma sedadly, která se skrývají v zavazadlovém prostoru a je možné je využít při zastavení vozu. V případě konceptu mají nosnost až 150 kg a počítají se stejným čalouněním jako čtveřice křesel v kabině. Samotná značka však bohužel tuto inovaci do produkce nedotáhla. Místo toho však užila design kol Joysteru pro sériové modely Roomster Scout a Fabia Scout, zatímco zadní okno navazující na prosklenou střechu a přesahující do víka užil Rapid Spaceback a později i Scala.

Škoda dále poukázala na světlomety, které jsou momentálně jedním ze stěžejních prvků značky. A bylo tomu tak již v roce 2006, kdy začal tlak na vývoj nových technologií, a to skrze zmenšování jejich velikosti. Pokud by tomu tak nebylo, dnes bychom se jen stěží dočkali matricových diod či dokonce laserových světel. Suma sumárum, v případě Joysteru Škoda v mnoha případech správně odhadla, do bude o dekádu a půl v kursu, i když v některých ohledech ani nemohla mít tušení, co budoucnost přinese - třeba oblibu chytrých telefonů. V jiných ohledech ale mířila mimo terč, což není těžké chápat - odhadovat to, co se teprve stane, je vždy mimořádně obtížné.

Zdroj: Škoda Auto

Petr Prokopec