Autoforum

/

Foto: Connaught

Měli jsme za to, že jde o dávno ztracený kus historie, ono ale pořád existuje a motorů pro něj určených vznikly dokonce desítky. V podstatě předběhlo dobu, a tak s ním jeho autor stále chce prorazit.

Milujeme desetiválce, stejně jako osmiválce, dvanáctiválce, vidlicové motory, boxery, prostě cokoli, co není obyčejný řadový čtyřválec, posazený napříč před přední nápravou a pohánějící přední kola. A i za ten vlastně můžeme být rádi, protože v módě jsou ještě nesrovnatelně horší tříválce a doba, kdy spalovací motory pod kapotami nových aut utichnou zcela, se zdá být též jen blíže.

Nejsou přitom tak dávno časy, kdy Passat mělo pod kapotou osmiválec a ani to v té době nebyl extrém. Nechybělo mnoho a v polovině minulé dekády se mohlo prodávat dokonce ještě menší auto s vidlicovým desetiválcem o objemu dvou litrů. Čtete správně, dva litry a konfigurace V10. A k tomu ještě velmi ostrý úhel sevření válců, 22,5°, který má blíž k motorům VR6 Volkswagenu než k jakýmkoli produkčním V10.

Vůz, o kterém je řeč, se jmenuje Connaught Type D GT. Firma Connaught původně vznikla chvíli po druhé světové válce a v 50. letech závodila ve formulích. Pak zanikla a byla obnovena až v roce 2002 britskými techniky pod taktovkou Tima Bishopa, motoráře Jaguaru Land Roveru. Ten chtěl postavit něco, co na trhu nebylo, a to byl podle něj sporťák pro čtyři lidi s dvoulitrovou V10.

Motor byl pochopitelně vyvinut vlastními silami, nikdo jiný tak malý desetiválec s tak ostrým úhlem sevření válců nevyráběl. Ze dvou litrů objemu dostala firma 304 koní a 374 Nm díky přeplňování kompresorem. Výkon putoval na zadní kola přes manuální pětikvalt a při velmi nízké hmotnosti - asi 950 kg - se Type D GT dostalo na stovku zhruba za pět vteřin a pokračovalo k maximálce 273 km/h.

Nízká hmotnost tu ovšem nebyla díky absenci všeho kromě sedačky, volantu a předního skla. Základem vozu byl prostorový rám z nerezové oceli, doplněný o karbonovou vanu. Panely karoserie byly z hliníku. A také byl vůz s délkou 425 cm relativně malý. Právě zde byl klíč k nízké hmotnosti - kabina byla díky rozvoru 284 cm údajně dost prostorná pro čtyři lidi, i když to tak na obrázcích nevypadá. Bylo tu ale kožené čalounění a na svou dobu celkem dost výbavy, včetně třeba klimatizace.

O to, abyste zůstali na silnici, se staraly dvojité lichoběžníky na obou nápravách a brzdy s vnitřním chlazením a drážkováním také na obou nápravách. Motor seděl podélně před řidičem, ale za přední nápravou pro dokonalé vyvážení auta. Connaught Type D GT tedy mohl být na silnici velmi zajímavý.

Automobilka plánovala kromě klasické benzínové verze také hybrid, který by teprve naplno využil všechny přednosti motoru V10 a zároveň eliminoval jeho nevýhodu v podobě relativně vysoké spotřeby při nízké zátěži či při stání, neboť v tu chvíli by vůz používal jen elektrický motor. Na hmotnosti to přidalo autu asi 50 kg, odměnou měla být schopnost jezdit se spotřebou 5,6 litru na sto - klasický benzínový Type D GT měl být na hodnotě 12,8 litru.

Bohužel, nic z toho se nakonec nestalo, firmě kolem Tima Bishopa došly peníze a potenciální investoři nebyli myšlenkou malého efektivního sporťáku s neobvyklým motorem ohromeni natolik, aby ji z problémů dostali. Žádný sérový model tedy nevznikl a firma skončila ještě minulou dekádu v likvidaci. Zdálo se to být definitivním koncem a mělo se za to, že Type D GT i s jeho mimořádným motorem už si budeme moci prohlížet jen na fotkách. Jenže kolegům z Drive Tribe se jej podařilo objevit, a to i s Timem Bishopem.

Ten nyní pracuje pro firmu, který se Connaught znovu snaží dostat na silnice a dále vyvíjí onen motor 2,0 V10, který vám ukáže i v krátké akci. Modrý prototyp auta pořád existuje a byť nevíme, do jaké míry je pojízdný, je pozoruhodné vidět jej s odstupem asi dekády a půl naživo. Do prodeje by napodruhé musel s docela jiným pojetím zevnějšku i interiéru, jeho technika je ale pořád relevantní. Podle Bishopy vznikly celkem 3 prototypy a asi 20 motorů 2,0 V10, takže celý nápad byl s vývojem opravdu daleko.

Podívejte se sami na vůz do detailu níže a poslechněte si jeho motor - dvoulitr V10 je v roce 2020 skoro nepochopitelnou věcí a i v surové podobě v nízkých otáčkách dokáže zaujmout. Zdráháme se věřit, že by se tohle auto napodruhé mohlo dostat do výroby, je to pořád bláznivina. Ale nezlobili bychom, kdyby se to podařilo, to určitě ne.

Zdroje: Connaught, Drive Tribe@Youtube

Petr Miler