Autoforum

/

Foto: Renault

Po vyslovení jeho jména se nerozbliká žárovka každému, o to lepší je ale připomenout si jeho nejslavnější počin. Aby Francouz vyhrál GP Francie ve francouzském autě s francouzským motorem na francouzských pneumatikách, to se opravdu nestává.

Od roku 1950 se šampionátu Formule 1 zúčastnilo 772 jezdců. Někteří jako Michael Schumacher či Lewis Hamilton se nesmazatelně zapsali do historie, na jiné ale již vzpomínají pouze v jejich domovině. Mezi takové bychom mohli zařadit nejen Tomáše Engeho, ale rovněž Jean-Pierra Jabouille. I když se sluší dodat, že francouzský závodník má na rozdíl od toho českého na kontě hned dvě vítězství. První z nich je přitom známější než sám Jabouille, ovšem z velké části díky bitvě o jiné než jeho první místo.

Než se nicméně k Velké ceně Francie z roku 1979 vrátíme, musíme bohužel zmínit smutnou aktualitu. Jabouille totiž 2. února ve věku 80 let zemřel. Jeho kariéra byla spojena hlavně s francouzskými značkami jako Alpine, Renault a Peugeot. Ve Formuli 1 zazářil hlavně ve své domovině, neboť jak v průběhu závodu, který se jel na okruhu v Dijonu, poznamenal komentátor Murray Walker, „francouzský jezdec ve francouzském voze s francouzským motorem a na francouzských pneumatikách vede ve francouzské velké ceně“.

Jabouille závod dotáhl do úspěšného konce, pročež si připsal zmiňovanou první výhru v F1. Šlo také o první vítězství v šampionátu pro Renault a první, jakého kdy dosáhl monopost s přeplňovaným motorem. „Ohledně turb přitom zpočátku panovala velká skepse, zvláště u konkurenčních týmů. Stálo za tím ovšem mnoho důvodů. Výkon motoru byl ideálně dostupný pouze na rovinkách, zatímco v zatáčkách vám chyběl. Jednotka navíc běžela hladce jen v chladném počasí, za horka byla bezútěšná,“ zavzpomínal kdysi Jabouille.

Přeplňované jednotky tak provázela značná nespolehlivost, což nakonec vedlo k tomu, že se jezdec v F1 příliš neprosadil. Ještě během sezóny 1979 totiž získal další dvě pole position, ovšem kvůli technickým problémům na vítězství nedosáhl. To se mu povedlo až následující rok v Rakousku, měsíc na to však kvůli zlomenému zavěšení havaroval v Kanadě. Při incidentu si nicméně zlomil obě nohy, a léčba neprobíhala zrovna optimálně. Když se pak v roce 1981 do několika závodů ani nezvládl kvalifikovat, v F1 skončil.

„V té době byla pozice jezdce posunuta hodně dopředu. To ovšem znamenalo, že nohy dostaly zásah i při sebemenším nárazu. Já byl po kolizi v autě zaklíněn po nějakých 30 minut,“ dodal dále Jabouille. Na čas pak dokonce se závoděním skončil zcela, než se ve druhé polovině 80. let vrátil s Peugeotem do vytrvalostních závodů. V roce 1992 a 1993 pak dokonce ve slavně čtyřiadvacetihodinovce v Le Mans pokaždé dosáhl třetího místa.

Jak jsme nicméně uvedli na začátku, mimo Francii zůstává Jabouille už spíše zapomenut. Na rozdíl od onoho závodu ve Francii, který představoval tolik prvenství. O jeho zápis do historie se nicméně postarali spíše René Arnoux a později zesnulý Gilles Villeneuve. Druhý zmíněný se totiž po startu dostal před vítěze kvalifikace, kterým byl Jabouille, zatímco jeho soupeř na Ferrari naopak klesl na devátou příčku. Z té se nicméně postupně vrátil zpátky na třetí místo.

Jabouille se mezitím znovu ujal vedení, za jeho zády však začala zuřit neskutečná bitva, hlavně v posledních třech kolech. Arnoux se totiž nejprve dostal na druhé místo, než ho v předposledním kole začal zlobit motor. Toho Villeneuve využil a dostal se před něj. Poslední kolo pak dvojice absolvovala takřka bok po boku, než byl Arnoux v jedné zatáčce příliš široký, zatímco jeho soupeř zvládl zůstat na vnitřku a stříbrnou příčku uhájil.

Zdroj: Jalopnik

Petr Prokopec