Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Za války se na pravidla slušného chování moc nehraje, takže člověka na bojišti nemůže překvapit ani to, když ráme musí střílet do vlastních tanků.

V posledních dnech druhé světové války během postupu amerických jednotek do Aschaffenburgu narazili spojenci na nečekaně tuhý německý odpor. Američané chvíli nechápali, kde Němci najednou vzali arzenál, se kterým s nimi mohli soupeřit, až se tváří v tvář setkali s jejich tanky. Neměli k dispozici svou obvyklou techniku, ale Shermany, tedy přesně ty, které používali i sami Američané.

Pásová vozidla M4 Sherman původně dostala jméno vzdávající hold americkému generálovi. S produkcí téměř 50 tisíc kusů početně nestačily jen na T-34, jinak byl středně velký tank nejpočetnějším podobným strojem ve druhé světové válce. Používala ho americká armáda, ale mnoho kusů bylo vyvezeno do Velké Británie, Kanady, Francie, Brazílie, Polska, Jižní Afriky, Austrálie a Sovětského svazu. Němcům je pochopitelně nikdo neprodal.

Jenže Němci si je nekoupili, vzali si je sami. Jejich vojska se poprvé setkala se Shermany v severní Africe, kde byly tanky M4A1 násilně získány od 1. obrněné divize U.S.Army. Tehdy nezkušení Američané v boji propadli, proto raději opustili pozice a ponechali veškerou techniku nepříteli. Vzorky protivníkovy výzbroje pak byly poslány do testovacího centra Wehrmachtu.

Nastal detailní průzkum neznámých řešení, válečný úlovek udělal dojem. Nejvíce zaujala kombinace kvalitního a dobře postaveného stroje vysoké spolehlivosti a pohodlné obsluhy. Sherman používal sériově kanón ráže 75 milimetrů jako hlavní palebnou sílu, které sekundoval například kulomet M2 Browning ráže 12,7 milimetrů. Útočná výbava se dala měnit podle účelu nasazení pětičlenného týmu uvnitř.

To ale nebyl jediný osud těchto tanků, Němci si nechali tyto i další kusy získávané na jiných bojištích a převezli je do Německa zprvu bez jasného určení. Když jim pak teklo do bot, i ukradený arzenál se hodil - ne ke zkoumání, ale k boji. Tak se stalo, že Američané v Německu bojovali proti americkým tankům, z toho se musela zamotat hlava i jistě už dost otrlým vojákům.

Pro Němce to byl způsob jisté optimalizace boje, měli pro ně i vlastní jméno Beutepanzers - něco jako Kořistní tanky. Pikantní pak bylo, když Američané jeden z ukradených Shermanů v bojích získali „zdravý” zpět a znovu jej nasadili k boji na opačné straně. A to by člověk řekl, že komunističtí politici, ze kterých se po roce 1989 vyklubali ohromní demokraté, jsou něčím mimořádným...

Zdroj: Jalopnik

Mirek Mazal