Autoforum

Poslední Allroad od Audi se na první pohled zdá být jen dalším stylovým doplňkem pro odrostlé skauty. Jenže díky svému podvozku dává na českých silnicích pozoruhodný smysl.

Nemám příliš v lásce věci, které si na něco hrají, ale svými skutečnými vlastnostmi takovou pózu nepodporují. Proto také nemusím většinu SUV - tváří se, jako by zrovna sjely z erzety rallye Dakar, ale pokud s nimi zamíříte kamkoli jinam než na náměstí, začnou svými do prázdna zabírajícími koly kvílet o pomoc. K čemu je takové auto, když oproti sedanu či kombi podobné třídy nenabízí ani více prostoru, ani více komfortu, ani skutečné terénní schopnosti a ve všem ostatním na svou velikost a hmotnost jen doplácí? Je to jen styl, styl lovce mamutů v nejmodernější zbroji. Nic proti tomu, mně to ale neoslovuje ani trochu.

Podobná slova bych pak mohl utrousit na adresu většinu takzvaných allroadů. Také některé z nich sice nepředstavují pouhou pózu, jenže o většině to říci nejde. K čemu je proboha designové beztak kontroverzní Škodě Roomster provedení Scout, které vzhledu přidá ještě pár nelakovaných plastů? Ty autu dostupnému výlučně s pohonem předních kol sotva pomohou při jízdě jakýmkoli terénem. Je zase jen show a rozhodně to není jen případ této škodovky - podobná auta nabízel či nabízí třeba i Dacia, Fiat, Volkswagen a další automobilky mířící do nejrůznějších segmentů trhu.

Nemůžete mi proto mít za zlé, že jsem i na novou A6 Allroad hleděl skrz prsty. Tak se poslední A6 přidalo pár plastů, zvýšila se světlá výška, přidala další kila a vznikla... podivná A6 s nadváhou a vysokým těžištěm. Jezdit se s ní bude všelijak, ale hlavně že si kolemjdoucí holky z polní kuchyně mohou vykroutit krk, aby si toho fešáka s šatníkem od Bushmana pořádně prohlédli.

Nemohu vyloučit, že si řada zákazníků vůz s podobnými úmysly přesto pořídí, krátké svezení s nejnovějším Allroadem ale ukázalo, že zas tak marné to s ním není. Na cestách totiž dokáže převádět i něco, o čem všechna auta této třídy jen tajně sní.

Tarzan v New Yorku

Myslím, že kdyby se Audi rozhodlo v rámci svých početných marketingových aktivit sponzorovat Tarzana po „recivilizaci” a nabídlo mu, ať si stvoří A6 podle svého gusta, vypadala by zvenku nějak takhle. Za normálních okolností je A6 Allroad výraznější, v testované černé barvě se na její karoserii ale většina mimořádných prvků proti výchozímu Avantu ztrácela.

Vůz každopádně dostal jiné nárazníky, plasty nastavené blatníky a podobně povytažené vnější prahy. Nechybí střešní ližiny v hliníkovém provedení a stejně vyvedené náznaky krytů podvozku na přídi i na zádi. Když je všechno ve stejné barvě, vypadá vůz jen jako zvýšený kombík, viděl jsem jej ale i v bílé a v té si jej s jinou A6 už nespletete.

Za sebe chválím, že „allroadové doplňky” nejsou křiklavé a auto vůbec může v nějaké barvě vypadat decentně. Nic to ale nemění na tom, že jsou na něm jen pro dojem - nástavce blatníků (zde navíc lakované) opravdu nic neřeší, reálné zakrytování podvozku chybí a na ten náznak hliníkových stupátek si může odložit nožku leda luční koník. Ale více snad od tohoto auta ani nikdo nečeká.

Jestliže zevnějšek by opičímu muži šel k pleti dobře, uvnitř by se asi nejlépe necítil. Interiér zaujme hlavně elektronickými vychytávkami, které vyžadují trochu pozitivnější vztah k moderně než jaký lze očekávat od chlapíka odkojeného džunglí. Pokud jej ale máte, pak vás Allroad určitě nezklame.

Interiér je až na pár nepodstatných drobností stejný jako v A6 a to je jedině dobře. Nehodlám pět ohrané ódy na kvalitu vnitřků ingolstadtských aut, ale nemohu zastírat, že obyčejně se uvnitř opravdu necítíte. Jestli Audi do něčeho masivně investuje, pak je to všechno, co vidíte uvnitř. Jenže plasty, kůže nebo kvalita montáže, to už by dávno nestačilo - pohrajte si ovšem s novým MMI nebo si pořádně prohlédněte přístrojovou desku a nebudete pochybovat o tom, že v tomhle jsou čtyři kruhy o parník před většinou konkurence. Snad jen BMW se drží v těsném závěsu, ale palubní systémy Mercedesu natož pak konfekčních výrobců rázem vypadají jako z muzea.

Vnitřek Allroadu je prostě na jedničku a nepotřeboval by k tomu dřevěné obložení ani audio Bang & Olufsen s výsuvnými výškovými reproduktory. Nepochybujte ale o tom, že všechno tohle dobrý dojem z auta dále umocňuje.

Tři stovky koní neurazí, s dvěma tunami ale mají dost práce

Pod kapotou testovaného auta si našel místo motor, který v praxi budeme v Allroadech vídat na českých silnicích asi jen zřídka - třílitrový, kompresorem přeplňovaný benzinový šestiválec s výkonem až 310 koní. Ne snad, že by byl špatný, česká naftová mánie nabírající na intenzitě s rostoucí třídou auta ale dozajista udělá své.

Bude to asi v praxi nejrychlejší motorizace - třílitrové dieselové biturbo má ještě o 3 koně více, je ale také o dalších 55 kilogramů těžší a i když tabulkové údaje hovoří o lepším zrychlení na stovku u dieselu, v celé šíři dynamické praxe tomu pravděpodobně bude jinak. Přesto nemáte v A6 Allroad pocit, že byste seděli v bůhvíjak silném autě. Důvod? Hmotnost na hranici pochopitelnosti - 1 930 kilogramů v základním provedení. A to se Audi chlubí tím, že mezigeneračně tomuto modelu 70 kilogramů ubylo...

Motor má navíc jiné naladění než třeba u S4 nebo S5 (tam nabízí až 333 koní), a tak i přes použití sedmistupňového automatu s reltivně krátkými převody ztrácí svou výbušnost v nižších otáčkách. Těžko říci, kde končí limity jiného ladění a kde začínají ty způsobené vyšší hmotností. Faktem ale je, že motor se nějakým způsobem k životu má, pokud ale od auta chcete skutečnou dynamiku, musíte šestiválec poslat někam ke 4 000 otáček, pak teprve dostane Allroad do skutečného tempa. Uragán ale nenastane nikdy a nikde, v nižších rychlostech je potíží hmotnost, ve vyšších pak očividně větší než malý odpor vzduchu - ani k udávané, elektronicky omezené maximálce 250 km/h se vůz nepropracovává zrovna s lehkostí.

Již zmíněná automatická převodovka se dvěma spojkami je mu přitom spíše oporou než přítěží. Na rozdíl od dieselových verzí není její přirozený projev (tak dobře známý z mnoha jiných aut skupiny VW) nikterak omezen a řadí relativně svižně a čistě oběma směry. Ani této pochopitelně nedělají dobře náhlé změny jízdních režimů způsobující, že skříň má připravený na druhé spojce jiný než vám požadovaný rychlostní stupeň, u auta nutícího k přece jen klidnější jízdě to ale až tak nevadí.

Co poněkud otupělý projev třílitrového TFSI přinesl navíc je konečně rozumnější spotřeba paliva. Nezkusil jsem všechny režimy, ale u S4 nebo S5 znamená více než 20 litrů na 100 km prakticky jakákoli svižnější jízda. A extrémy? Ty končí až za čtyřicetilitrovou hranicí. S Allroadem se dalo jet svižně do 15 a klidnější, ale stále lehce nepředpisovou jízdou zvládal kolem 10 litrů na sto. Kolega prý jel pohodově i pod 8 a je to docela dobře možné. Nepochybujte o tom, že i tento motor si při ostré jízdě řekne o mnohonásobně více, ale co je u S4 typické využití by tu bylo marným nucením osla ke sprintu, přirozenost Allroadu je prostě jiná a při té motor v tomto naladění nežádá nemístné množství paliva.

Na dobré silnici ztrácí, na mizerné exceluje

Asi není nemístné očekávat, že auto se slovem „allroad” v názvu bude doma na všech silnicích. Zvlášť když má k dispozici systém Audi drive select umožňující měnit nastavení chování podvozku, převodovky, řízení nebo odezev motoru ve spoustě režimů. Nicméně „allroad” zde znamená spíše něco jako „poloviční off-road”, a tak úplně všechno tomuhle Audi nejde.

Můžete se unastavit k smrti, ale i když zvolíte na rychlé, kvalitní silnici režim Dynamic, nedočkáte se zrovna dynamického projevu. Motor a převodovka, to by ještě šlo, i vzduchové odpružení kol zamíří k zemi a přituhne, ale auto se stejně chová poněkud neobratně. Nedá se říci, že se s ním nedalo jet, ale spojte si stále vyšší světlou výšku s vyšší hmotností a naprosto odtažitým řízením a můžete Audi děkovat leda za to, že po vás moc nechce. Když budete chtít vy více po něm, nadšeně spolupracovat nebude.

Podobné chování sice není vlastní jen Allroadu, jeho fyzické předpoklady jej ale dále umocňují. Něco podobného jsem tak nějak očekával, výčet schopností vozu tím ale díky bohu nekončí.

Ano, můžete s ním vyrazit na polňačku nebo do lesa, ale buďme k sobě upřímní - i tohle málo bude s Allroadem vyvádět tak jedno procento majitelů, ti ostatní s nimi zůstanou tam, co všichni ostatní, na silnici. Přesto vůz svůj smysl dává, nevděčí za něj ale jen sobě, nýbrž hlavně tím, na jaká zvěrstva lze narazit na místních silnicích. Jen ty ospravedlňují investici do něj.

Vlastně jsem ani nějaké bravurní chování na složitějším povrchu neočekával. V režimech Dynamic nebo Auto se podvozek nijak extrémně poddajně nechová a spíše si bez výraznějších pozitivních nebo negativních vjemů odpracuje co má. Naštěstí mi to ale nedalo a vyrazil jsem s ním také na jednu z nejrozbořenějších asfaltových cest, které znám. A v očekávání katastrofálního povrchu zvolil režim Allroad.

Je fakt, že první dojem byl podivný, neboť auto začalo působit dojmem, jako když chlapi na plovárně přestanou zatahovat břicho a nafukovat hrudník před procházející kočkou v bikinách - tak nějak se celé rozplizlo. Řízení se stalo velmi lehkým, plyn tupým, převodovka pomalou, jenže podobnou pózu nahodil i podvozek se standardně dodávaným vzduchovým odpružením kol a ten ji dokázal sakra dobře zužitkovat.

Přes brutální výmoly, postupně navyšované hory asfaltu, zcela chybějící části silnice i všechny další představitelné neduhy místních cest v té nejhorší podobě se Allroad přenášel skoro jako by nebyly. Do interiéru nenechal přenést vibrace, hluk, zkrátka nic podstatného, co by vám dalo znát, po čem to vůbec jedete. A řeknu vám bez okolků - po téhle cestě jsem jel snad už se stovkami aut a žádné se na ní takhle dobře nechovalo. Třeba přesun po ní s jinak srovnatelným BMW 5 (ale „neallroadovým”, pochopitelně, v Mnichově nic takového nedělají) na runflatech je i s adaptivním podvozkem utrpení klidně v 15 km/h. Allroad mohl jet i 60 nebo 80 km/h a potíž to nebyla ani trochu.

Na naše cesty? Proč ne

Audi po první generaci A6 Allroad skoro odpískalo, neboť na většině trhů o něj zákazníci ani nezavadili. V prodeji jej udržela obliba na několika trzích, mezi kterými byla i Česká republika a později pochopitelně i vzrůstající obliba všeho, co v autě kříží něco s něčím jiným.

Můžete si to vysvětlit tím, že Češi jsou národ showmanů a rádi ukazují své chalupářské kořeny. Stejně tak ale můžete argumentovat tím, že od nás na západ jsou podobně mizerné cesty neblíž někde ve Vladivostoku a i taková situace popularitu Allroadu pro docela normální ježdění vysvětluje.

Nevím, jaká je realita a je mi to jedno. Klíčové pro mne je, že někdy stačí jediná vlastnost, aby auto ospravedlnilo svůj smysl. A nové Audi A6 Allroad takovou má - i přes ty nejrozbořenější cesty se dovede přenášet s komfortem, který nenabízí ani špičkové limuzíny a vynikající off-roady. Leccos se mu blíží, některé Mercedesy jsou třeba hodně daleko a konec konců ani silniční Audi se vzduchovým podvozkem nejsou v tomto směru z zahození. Ale až takhle dobrý projev jsem nezažil ani v nich, tady to chtělo ještě něco navíc, co má jen Allroad.

Už to stačí na to, abyste vozu propadli. Může vám na něm vadit, že není zrovna skvěle řiditelný, zábavný, není ani lehký a mrštný a i když v testované nebyl nikterak „užraný”, mezi nejefektivnější auta se také dozajista nezařadí. Ale co naplat, umí vás přenést přes cesty všeho druhu s nadhledem a to pro někoho může být k nezaplacení. V Rakousku bych na jeho smysl hleděl jinak, ale u nás říkám: proč ne?

Walter Kraft