Autoforum

/

Foto: Audi

Většina automobilek se rozhodla vydat cestou vedoucí ke stoprocentní elektrifikaci jejich portfolií, ať už zákazníci chtějí cokoli. Audi není výjimkou. A jistě ho neodradí ani současná menší bouře kolem šestiválců, kterou sklízí jen to, co samo zaselo.

Také automobilka čtyř kruhů působí jako člověk trpící disociativní poruchou identity. Navenek oslavuje svou elektrickou budoucnost i přítomnost, ve skutečnosti ale naprosto dominantně obsluhuje byznys se spalovacími autech. To je samo o sobě bizarní, neboť Audi - stejně jako mnozí jiní - naprosto ignoruje přání vlastních zákazníků, ignoruje podstatu svého podnikání a masivně investuje do něčeho, co je vynucováno primárně politickými tlaky. Ještě pikantnější jsou ale jeho budoucí plány.

Ingolstadt počítá s tím, že už za tři roky nepředstaví jediné nové spalovací auto, v roce 2030 pak nechce žádné takové ani prodávat. Firma moc dobře ví, jak absurdní tato sázka je, šéfka značky otevřeně hovoří o tom, že automobilka s 50procentní pravděpodobností zkrachuje. Přesto na ní trvá i v situaci, kdy třeba konkurenční BMW něco takového odmítá a i po roce 2030 bude přicházet s novými spalovacími modely. Není to ale nakonec jediný bizarní projev smýšlení Audi.

O dalším se dozvídáme od kolegů z německého magazínu Automobilwoche, kteří informují že čtyři kruhy s okamžitou platností zastavily prodej modelů s šestiválcovými motory. Není to napořád, ale také se neví, kdy toto omezení skončí. I když firma nemá problém s dodávkami jakýkoli souvisejících komponentů nebo čímkoli podobným, Automobilwoche hovoří o „vyčerpání produkčních kapacit”. Zasaženy byly modely jako S4, S5, A6, S6, A6 allroad, A7, S7 nebo SQ5. Prostě cokoli s šestiválcem - snad krom variant RS, pokud správně chápeme, ty by mělo Audi považovat za něco stojícího mimo běžnou nabídku - má nyní utrum.

Není to fáma, nastalou situaci potvrdil mluvčí Audi. „Dočasné zmrazení objednávek bylo oznámeno našim obchodním partnerům, abychom i jim zajistili spolehlivé plánování,” říká. Ano, plánování ano, ale plánovat možnost „nic neprodat” není úplně potěšující. A tak dealeři zuří, jak informuje opět Automobilwoche. Prodeje šestiválců prý nejsou procentně vysoké, jsou ale vysokomaržové. A oslovují specifickou klientelu, která jinak auto nekoupí vůbec.

„Výkonné šestiválcové modely přinášejí prodejcům dobré zisky díky vysoké marži. A někteří se také obávají poškození image - šestiválce jsou podle prodejců základní součástí portfolia prémiové značky. Pokud chybí, poškozuje to značku. Mnozí, kteří si koupí A6, se nechtějí potýkat se čtyřválcem,” uvádí dále německý magazín.

Pokud není problém se samotnou výrobou a poptávka je nadále vysoká, proč to Audi dělá? No protože EU, chce se říci. Už mnohokrát v minulosti jsme zmiňovali, že v časech až brutálních limitů flotilových emisí CO2 ze strany Bruselu (a ještě brutálnějších pokut za jejich překročení) budou automobilky vždy od začátku roku vyvažovat prodeje elektromobilů a spalovacích modelů, „aby jim to vyšlo” a nemusely platit klidně miliardy do evropské kasy. A protože po spalovacích autech je pořád vysoká poptávka, zatímco do koupě elektromobilů je třeba lidi ohýbat, automobilkám to nevychází. A tak třeba v dubnu zjistí, že musí prodeje spalovacích aut omezit právě „aby to vyšlo”. Co pak škrtnete nejdřív? Auta s nejvyšší produkcí CO2, která zároveň nejsou tak prestižní záležitostí - do toho odbyt šestiválců bez písmen RS v označení zapadá velmi dobře.

Vítejte v EU, co k tomu jiného dodat? Snad jen slova Němců o tom, jak riziková tato strategie je. Výkonné modely mají svou specifickou klientelu, která se nesmíří jen tak s něčím. A uvádí nedávno popisovaný případ čekacích dob na nové vozy, který nepřímo ukazoval, že na spalovací Volva už se fronta ani nestojí. Protože na jejím konci kupce žádný takový motor nečeká - firma s pěti-, šesti- či osmiválci skončila sama.

Pro racionálně uvažujícího člověka je opravdu obtížné se s tímto stavem smířit. Automobilky mají tolik vodítek ke správným obchodním rozhodnutím, volí ale ta špatná. Skoro se chce dodat, že si mohou podobně jako kdysi Britové vybrat ostudu (před zákazníky) nebo válku (s EU). Vybraly si ostudu, válku ale budou mít stejně - na hranici propasti jim stejně nezbude než se vrátit k racionálnímu uvažování a k nezdaru odsouzeným pokusům o řízení trhu se postavit.

Zdroj: Automobilwoche

Petr Miler