Autoforum

/

Foto: Bugatti

Je to fascinující proces nejen kvůli své podstatě, ale i proto, že v jeho důsledku dorazí vlastně každý z deseti vyrobených exemplářů této vzácnosti majiteli už poněkud ojetý. Díky tomu ovšem může klientela počítat s kvalitou, jakou jí nikdo jiný v branži ani nenabídne.

Pro některé výrobce je kvalita vším. O Tesle tedy dnes řeč opravdu nebude, místo toho si posvítíme na Bugatti. Tedy na značku, jenž od svých zákazníků inkasuje desítky až stovky milionů korun za každé auto. Jakkoli je ovšem Chiron pro většinu světa nastavenou laťkou, k níž se jen málokdo blíží, v rámci nabídky automobilky z Molsheimu jde pouze o základní stupínek. Od něj se pak můžete odrazit ještě výše, třeba k variantě Centodieci.

Ta byla představena v roce 2019 jako desetikusová série, přičemž všechny vozy byly ještě před debutem vyprodané. Při základní ceně okolo 200 milionů Kč je to jistě obdivuhodné. Zaujmout ale tento vůz dokázal nejen tím, u širší veřejnosti si udělal jméno také díky tomu, že jedním z jeho kupců nemá být nikdo menší než Cristiano Ronaldo, věrný zákazník značky, který si u ní koupil hned několik výjimečných strojů.

I když se může zdát, že jde o dávnou historii, Bugatti v momentě premiéry ukázalo pouze jakousi maketu vozu. Na první pojízdný prototyp tedy bylo třeba vyčkat do loňského roku. Na počátku toho letošního pak odstartovalo testování sériové varianty, přičemž v březnu se rozjela samotná výroba. Ta stejně jako v případě ostatních modelů značky probíhá ručně. Na změny nicméně dochází v rámci výstupní kontroly kvality, která je skutečně extrémní.

Abychom nepředbíhali, zaměříme se nejprve na osobu Steva Jennyho. Ten je hlavním testovacím jezdcem značky, přičemž ve svých rukou držel volant všech moderních strojů se slavnou podkovou zdobící čelní partie. Centodieci nicméně prověřuje do morku kostí. Na 300 kilometrů dlouhý testovací okruh, který mimo jiné zahrnuje i zastávku na letištní ranveji, totiž bere každý z oněch deseti kusů. S každým pak zkouší veškeré manévry, s jakými zákazník může přijít do styku.

Dochází tedy jak na slalom, tak na nouzové brzdění. Prověřována je ovšem i akcelerace, stejně jako nejvyšší rychlost 380 km/h. Ta je poněkud nižší než u výchozího Bugatti Chiron, a to navzdory vyššímu výkonu osmilitrové jednotky. Šestnáctiválec dopovaný čtyřmi turbodmychadly byl totiž naladěn na 1 600 koní. Centodieci nicméně disponuje odlišnou karoserií, jejíž součástí je i pevné zadní křídlo. Narostl tak sice přítlak, ovšem i odpor, jenž vede právě k redukci maximálky.

Zpět ale k testování každého kousku. Jenny totiž neprověřuje pouze jízdní vlastnosti, ale i funkčnost veškerého ovládání. Rozpoznat přitom musí i ten sebemenší rozdíl mezi dvěma kusy, aby Bugatti zajistilo, že jeden zákazník nebude žárlit na druhého. A jelikož klientela má hlavně o materiálech v interiéru odlišné představy, musí Jenny pro změnu zajistit, že vše odpovídá vysokým standardům značky. Zatím nicméně nezmínil, že by některý kousek vrátil k přepracování - zřejmě by se o tom ale nezmínil, i kdyby se to stalo.

Po návratu do továrny je každé Centodieci osazeno novými filtry, koly a pneumatikami. Poté Jenny znovu usedá za volant, druhý okruh je však již pouze zhruba 50kilometrový. Během něj přitom dochází na ujištění, že je i po závěrečném doladění skutečně vše v pořádku. Teprve poté mu testovací jezdec značky vystaví finální potvrzení, na jehož základě vozy míří za zákazníky. Ti si je tedy nepřebírají s nulou na tachometru, ale minimálně s oněmi najetými 350 kilometry.

Zmínit lze už jen tolik, že kromě modelů Veyron, Chiron, Divo a Centodieci prověřoval Jenny i exkluzivní variantu La Voiture Noire. Celkově pak seděl minimálně v 800 vozech, s nimiž najel více než 350 tisíc kilometrů. Výroční edice je nicméně dle něj opravdu speciální. „Nedošlo na žádné kompromisy. A jelikož vznikne jen 10 aut, museli jsme finální kontrole věnovat dvojnásobnou pozornost,“ říká. Cristiano se zjevně má na co těšit...

Zdroj: Bugatti

Petr Prokopec