Autoforum

/

Foto: Comac, tiskové materiály

Čínská média hovoří o „konci ponižování” a „prolomení monopolu” západních firem. Číňané už se nemusí spoléhat na velká dopravní letadla od Airbusu nebo Boeingu, mají své vlastní, levnější.

„Tak. A teď si vás kúpím všecky!“ Dnes již kultovní hláška z legendárního filmu Dědictví (zbytek názvu si doplňte sami) s Bolkem Polívkou se pomalu ale jistě dá aplikovat na Čínu. Její záběr je stále větší, ostatně letos se stala největším vývozcem aut na světě, když předehnala donedávna vedoucí Japonsko. A letos svou nadvládu hodlá ještě více umocnit, z dvou milionů exportovaných nových vozů by se měly stát miliony tři. Ještě pár let zpátky by přitom čínští výrobci byli rádi, kdyby vyvezli jakkoli signifikantní množství aut. Doba se ale radikálně změnila.

Neplatí to pouze v automobilovém světě, Číňané snaží emancipovat i jinde. Dokončili tak svůj vůbec první domácí velký dopravní letoun, který má za sebou svůj první komerční let. Tento víkend totiž stroj zvaný Comac C919 přepravil první cestující z Pekingu do Šanghaje. Pro zemi jde o neskutečný mezník, dosud byla totiž stejně jako většina zahraničních států odkázána pouze na dva výrobce, a sice Boeing a Airbus. Právě modelům 737 a A320 má stroj s jednou uličkou mezi sedadly konkurovat. Zájem o něj je velký, firma hlásí více jak 1 110 předběžných objednávek, nepřekvapivě hlavně od čínských aerolinek.

Ve srovnání s prodeji Airbusu A320, kterého bylo dosud dodáno 10 840 exemplářů, už to není zase takový rozdíl, uvážíme-li, že tento letoun se vyrábí již od roku 1987. Průběžně pak sice dochází na zdokonalování, ovšem i provedení A320neo, které přepřáhlo na motory snižující spotřebu o 15 procent, je již prakticky dekádu staré. Boeing 737 pak začal sloužit dokonce již v roce 1967, a přestože má dvě dekády k dobru, zatím jej bylo vyrobeno „jen“ 11 395 kusů.

Fakt, že do hry vstoupil nový hráč, navíc z nadmíru významného trhu, je tak opravdu zásadní událostí. Tak to ostatně vnímají i čínská média, kdy Beijing Daily mluví o „konci ponižování“ či „prolomení monopolu“ západních firem. List pak vzpomíná i na dvacet let stará slova čínských politiků, kteří uváděli, že je zapotřebí vyvézt 800 milionů košil, aby došlo k nákupu jednoho letadla. S oněmi košilemi pak sice Číňané nekončí, s nákupem v zahraničí však ano. I když jen částečně.

C919 nepřišel na svět bez bolestí, jeho vývoj začal už před 15 lety, v roce 2019 pak absolvoval první testovací lety. Státem vlastněná společnost Comac (Commercial Aviation Corporation of China) měla přistoupit ke spolupráci se společnostmi GE Aerospace a Honeywell, současně však byla obviněna z průmyslové špionáže. Zatčen, obviněn a usvědčen měl být jeden čínský agent, jakkoli ministerstvo zahraničních věcí pokládá celý proces za vykonstruovaný.

Ať je tomu jakkoli, C919 používá některé komponenty právě od západních firem - zejména motory a část elektroniky. Ona závislost zbytku světa na Číně tak zjevně může fungovat i obráceně. Otázkou nicméně je, jak dlouho ještě zabere, než se zkopírování či jiné formy nahrazení dočkají také zmíněné prvky.

Aktuálně pak jen zmíníme, že trup letounu je z hliníku a zmíněné motory dodává společnost CFM International LEAP. Číňané dosud vyrobili 10 exemplářů, v devíti případech však šlo o testovací prototypy. Sériový je pak jediný kousek, jenž byl předán aerolinkám China Eastern Airlines loni v prosinci. Teprve tento víkend však začal sloužit lidu, přičemž postupně by jej mělo doplnit 5 dalších letadel a na dalších 15 má firma opci. A dá se očekávat, že jí využije - Comac C919 je totiž s cenou od 99 milionů USD (asi 2,18 miliardy Kč) od desítky procent levnější než zmíněné Airbusy a Boeingy.

Zdroje: Comac, Beijing Daily

Petr Prokopec