Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Na počátku byla touha nabídnout službu pro sdílení aut v kolébce amerického motorsportu, a to rovnou se specifickými auty s elektrickým pohonem. Nyní lze už jen sčítat ztráty a sledovat smutný konec.

O víkendu jsme si posvítili na obtížně pochopitelný krok Uberu. Americká firma totiž nechala sešrotovat tisíce elektrických kol, jenž patřily divizi Jump. Ta se zabývala sdílením jednostopých dopravních prostředků a na trhu se nedokázala dostatečně prosadit. Celý byznys tak sice spadl pod konkurenční Lime, nicméně součástí odprodeje nebyla všechna kola. A jelikož ta se Uberu evidentně nehodila do krámu, došlo na jejich zničení. Tedy jinými slovy v době, kdy řada lidí obrací korunu s tím, co si vůbec může dovolit, ztrátová firma ničí použitelný majetek. Místo aby jej darovala či zpeněžila ve vlastní prospěch.

Není to ale jediný čerstvý případ služby zaměřené na sdílení dopravních prostředků s takovým koncem. Nejinak je tomu v případě společnosti BlueStar, která se rozhodla zaplavit Ameriku sdílenými elektromobily. Pro svůj projekt si na úvod vybrala města Los Angeles a Indianapolis, což v obou případech dává smysl. První metropole je totiž spojená s vysokými emisemi a tedy velkou podporou alternativního pohonu, druhá je pak kolébkou motorsportu.

Nicméně místo toho, aby firma BlueStar změnila historii, došlo na celkem obvyklý scénář. Ve městě, které je domovinou slavného okruhu, na němž burácí především osmiválcové stroje, o sdílené elektromobily nebyl zájem. Od září 2015 totiž došlo pouze na zhruba 180 tisíc cest, což představuje necelou stovku denně. Obstarávalo je nicméně 280 aut, díky čemuž zůstávala většina flotily nevyužita. Místo pomoci městu a jeho občanům tak elektromobily začaly představovat spíše problém.

Je totiž třeba dodat, že součástí dohody mezi městem a firmou BlueStar nebyla jen dodávka samotných elektromobilů. Indianapolis totiž daným vozům vyhradilo parkovací místa, z nichž mnohá byla navíc osazená dobíjecími stanicemi. Za to ovšem daňoví poplatníci zaplatili 7 milionů dolarů (cca 168,66 milionů korun). Náklady na celý projekt nicméně byly mnohem vyšší, přičemž i na 43milionovou (v korunách asi miliardovou) investici se mimo jiné složil americký lid. A ten opět musí sledovat, jak jeho peníze mizí neznámo kam.

Služba BlueIndy zkrachovala, a tak město začíná řešit, co s oněmi vyhrazenými parkovacími místy. Kromě toho Indianapolis řeší, co s devadesáti mobilními dobíjecími stanicemi, které navíc byly zakázkové. A aby toho nebylo málo, neslavný je i osud samotných elektromobilů. Minimálně čtyřicítka z nich totiž stejně jako v úvodu zmíněná elektrokola skončila ve šrotu. Dle firmy se jednalo o poškozené kusy, jejichž motor a baterie mají být využity v jiných oblastech, podobně jako v případě Uberu to ale nevypadá na dokonalou reflexi reality.

Zbytek flotily má zamířit do Los Angeles, kde rozšíří stávající sdílené elektromobily v rámci stále fungující služby BlueLA. Otázkou však je, za jak dlouho budeme podobné „parte“ sepisovat znovu. Dvakrát úspěšný totiž není ani BlueLA, jakkoliv tato divize loni získala další finanční podporu. Ta ovšem stačí pouze na lehčí rozšíření infrastruktury, ovšem zásadním problémem pro adopci programu Američany jsou samotná vozidla. Ta totiž rozhodně nejsou prototypem dopravních prostředků, o nichž Spojené státy sní.

BlueStar v tomto ohledu využívá elektromobily Bolloré BlueCar, jenž jsou 3,3 metry dlouhé, 1,7 metru široké a 1,6 metru vysoké. Pro Američany tak představují hračky, a to i bez ohledu na samotný elektrický pohon. Jakkoliv tedy baterie o kapacitě 30 kWh stačí na relativně slušný dojezd 250 km, za jejich volant se neženou ani děti. Divit se tomu ostatně ani nemůžeme, zvláště když už je minulostí i projekt Autolib, který se sdílením těchto elektrických prcků počítal v Paříži. Ani v úzkých uličkách se ale neuchytil.

Zdroj: WTHR

Petr Prokopec