Autoforum

/

Foto: Citroën

Evropská unie zatopila pod kotlem svých regulací a výsledkem je, že z trhu mizí méně jak tunu vážící auta s litrovými motory, zatímco dvouapůltunové hybridy a elektromobily platí za spásu planety.

V roce 2005 se Česká republika začala řadit k automobilovým velmocem. Kromě Škody operující v Mladé Boleslavi a Kvasinách se tehdy u Kolína rozjela výroba Citroënu C1, Peugeotu 107 a Toyoty Aygo. Všechny tři vozy dostaly identickou techniku a lišily se pouze vzhledem. O devět let později pak automobilky sdružené do joint-venture zvaného TPCA přišly s výrazným faceliftem, kterému říkaly druhá generace. Platforma se nicméně nezměnila, místo vzniku také ne.

Obecně se předpokládalo, že tento trojlístek bude pokračovat - jen v modernizované podobě a na nové platformě TNGA-B - ještě mnoho dalších let. Nicméně v mezičase začala Evropská unie opravdu mohutně zatápět pod emisním kotlem, což z malých a levných aut udělalo ohrožený druh. Jakkoliv tedy nový Citroën C1 měl dokonce již datum premiéry, nakonec se letos v březnu neukázal. Místo toho se začalo mluvit o konci francouzských prcků, což jen potvrdila Toyota odkoupením podílu Citroënu a Peugeotu.

Japonská značka již potvrdila, že Aygo třetí generace skutečně dorazí, přičemž bude i nadále vznikat v Kolíně. Je však otázkou, jakou podobu a jaké auto vlastně máme čekat. Zmiňovaná platforma TNGA-B je totiž určena vozům s rozvorem 2 550 až 2 560 milimetrů, zatímco předchozí Aygo počítalo s 2 340 mm. Pokud by zamířilo výše, dostalo by se na úroveň Toyoty Yaris, jejíž nová generace se v Kolíně taktéž začala vyrábět místo zmiňovaných Francouzů.

C1 je tak po Škodě Citigo dalším malým a levným autem, které to má spočítané. A nezdá se, že by nástupce mohl vznikat kdekoli jinde, neboť to prostě nedává ekonomický smysl - náklady na to, aby auto obstálo před všemi emisními normami, by byly příliš vysoké, aby bylo prodejné za smysluplnou cenu. To potvrzují i slova šéfa Citroënu Vincenta Cobéeho, dle kterého je v současné době „takřka nemožné“ model C1 nahradit. „Faktem je, že pokud vezmeme v potaz zůstatkovou hodnotu i provozní náklady, pak tu máme v podstatě cenový ekvivalent Citroënu C3. A v případě leasingu by cena byla téměř naprosto stejná.“

Jako důvod Cobée výslovně zmiňuje hlavně stále přísnější emisní normy, které segment malých městských aut prakticky mažou z povrchu zemského. Jejich náhrada pak má do plnohodnotného vozu velmi daleko, neboť Citroën Ami je elektrickou čtyřkolkou, která může jet maximálně 45 km/h a její dojezd činí normovaných 75 km. Navíc pobere jen dva cestující, rozhodně tak nejde o univerzální auto. A zajímavěji nepůsobí ani při zmínce o ceně 6 000 Eur (cca 153 tisíc Kč).

V podstatě to znamená, že pokud hledáte „nákupní tašku“ do města, která by ovšem měla zvládnout odvézt i celou rodinu na večeři, budete muset zakrátko pouze do autobazarů. Poděkovat za to lze Evropské unii, které očividně stále ještě nedošlo, že 854 kilo vážící vůz s litrovým tříválcem je pro přírodu menší zátěží než třeba dvoutunový šestiválcový plug-in hybrid, jemuž elektrický dojezd na energii vyrobenou klidně v uhelné elektrárně sráží papírové emise na minimum.

Zdroj: Autocar

Petr Prokopec