Autoforum

/

Foto: Europa EU/EC - Audiovisual Service, tiskové materiály

To podstatné - tedy prakticky nic - nám sama Ursula von der Leyen řekla k záměrům Bruselu už zkraje týdne, detaily včera odhalila spolu s řeckým komisařem pro „udržitelnou dopravu”. A je to znovu tragikomické.

Lze ještě brát současné vedení Evropské unie, tedy především tzv. Evropskou komisi, vážně? Optikou toho, co za škody ještě může napáchat, bohužel ano, na to páky má. Jinak je to ale opravdu těžké, neboť stále více ukazuje, jak nechápe ani svět kolem sebe, ani dopady svých aktivit na něj. A pokusy něčemu pomoci se stará jen o další a další destrukci.

Odhlédneme-li od jiných oborů a budeme-li se soustředit jen na ten, ve kterém se orientujeme, pak snad musí být už každému soudnému člověku jasné, co roky „usměrňování” automobilového průmyslu ze strany této instituce napáchaly. EU svými aktivitami bere moc reálnému technickému vývoji, bere moc zákazníkům a stále více sama určuje, jaké věci mají být efektivní a dobře sloužit těm, pro které jsou určeny.

To je zásadní principiální selhání, neboť jde o popření přirozených procesů, které historie tisíckrát vykreslila jako nejlepší. To, o co se EU pokouší, je nepřímé centrální řízení, které nikdy - nikdy - nemůže fungovat opravdu dobře, skutečně efektivně. Je to pestrost řešení pestrých potřeb, nikoli unifikace, jež přináší uspokojivý výsledek. Čím více se budete snažit ve specifických situacích aplikovat univerzální řešení, tím hůř to bude fungovat, to je jednoduchá nepřímá úměra.

Přijde nám až tupé muset to zvlášť s nedávnou českou a slovenskou zkušeností dokola opakovat, ale je to asi nutné. Celé je to jako se pokoušet obléci celý národ do jednoho oblečení univerzální velikosti - tak změříme všechny chlapy, zjistíme, že na výšku mají v průměru 180 cm, přes prsa 100 a kolem pasu 110 a bum, šijeme jako o život.

Nařídíme tedy jeden průměrný oblek pro všechny, bude to senzační unifikace, která přinese vysoké úspory z rozsahu, zabrání zbytečným investicím do jinakosti, nevzniknou žádné nesmyslné malé podniky šijící pár kousků oblečení, protože všechno ostatní zakážeme. Podle studie, kterou jsme si sami zaplatili, to bude efektivní, ušetří to emise CO2 o 21,7 % a přinese nespočet dalších výhod. Na papíře to bude perfektní. Až na to, že Frantovi budou dlouhé rukávy, Karel nedopne sako kolem špeků a Petr bude v kalhotách vypadat jako Václav Havel po své první inauguraci. A tak 80 až 90 procent lidí začne vymýšlet, jak se této věci vyhnout, protože ostatním „náhodou” přibližně padne.

Zkusit všem nařídit elektrická auta je v principu úplně to samé.

Je o úplně to samé zvěrstvo se všemi dopady, které to bude mít - celkově horší efektivitu fungování celého oboru s řadou negativních sekundárních dopadů, které vlastně ani neumíme předem domyslet. I když po letech kráčení EU tímto směrem se začínají rychle objevovat.

Co z toho vyplývá? Že jediným možným rozumným krokem je celý tento nesmysl zrušit a smířit se zas jednou s tím, že jeden oblek všem prostě sedět nebude. Přesně s tím se ale EU smířit odmítá a pod tíhou problémů, které to přináší, vymýšlí způsoby, jak onu unifikaci lehce „potunit”, aby nepřinesla zkázu, kterou jako vždy nevyhnutelně přinese, příliš brzy. Proto šéfka Evropské komise uspořádala jakýsi summit, kdy se jako by poradila se zástupci automobilek, po kterém ale stejně přišla s tím, co si už dávno sama usmyslela. A v pondělí předběžně předestřela, s čím EU přijde - přiblížili jsme vám to s tím, že je definitivně k smíchu, neboť „úleva”, se kterou přichází, žádnou podstatnou úlevou reálně není.

Podstatou nového přístupu Unie je v podstatě jen to, že zničující přerozdělovací mechanismy postavené kolem emisí CO2 nijak nezmění a pokuty z nich plynoucí vypočítá ne za roční, ale za tříletý flotilový průměr. Jak to asi dopadne?

Je to jako kdyby vám zítra zaměstnavatel řekl, že sice nemá peníze, ale určitě vám přidá, aby váš průměrný plat vzrostl. Jen nesmíte řešit průměr za tři měsíce nebo půl roku, ale za tři roky. Pokud tedy chcete brát 30 tisíc místo 20 a platí výše zmíněné, zaměstnavatel si pořád může dovolit vám platit první rok 20 tisíc měsíčně, druhý rok to samé, ale ten třetí, tam to spraví, akorát vám musí najednou platit 50 tisíc měsíčně, aby to dohnal. Tak budete dva roky čekat se starým platem a ten třetí nedostanete nic, protože v první moment, kdy by vám najednou firma musela dávat 250 procent dosavadní měsíční odměny, pochopitelně zkrachuje. Kam jste si tedy reálně pomohli? Nikam. S plány EU je to velmi podobné.

Při zmíněné prezentaci paní Ursula slíbila, že ve středu se dozvíme víc, což se také stalo. EU tedy včera zveřejnila tzv. Akční plán na podporu inovací, udržitelnosti a konkurenceschopnosti v automobilovém sektoru. A je to komedie od pohledu. Pokud EU něco roky dělá, pak svými nařízeními a zákazy zabíjí inovace, ničí konkurenceschopnost a ve výsledku činí existenci automobilového průmyslu v Evropě neudržitelnou. A nyní přijde s plánem na opak, který v zásadě dělá to samé? Je to oxymóron non plus ultra, „válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomí je síla”, ale vážně.

To podstatné z onoho plánu zaznělo v předchozím článku a onen klíčový „odklad” jsme probírali i zde, tak se nebudeme opakovat. Vypíchneme tedy jen pár nových detailů a dodatků, které ukazují, že EU chce ve výsledku jen ještě víc nařizování a přerozdělování, tedy přesně víc toho, co dosud nic dobrého nepřineslo.

Detaily představil Apostolos Tzitzikostas, tedy řecký komisař pro „udržitelnou dopravu”, což samo o sobě zvedá obočí. Řekové ví o autech asi tolik jako já o olivách, ale co už - asi stačí, že je to „apoštol”, vyslanec víry, v tomto případě pochopitelně té zelené.

Tento muž nám tedy mj. řekl, že na záměru fakticky zakázat spalovací auta v EU od roku 2035 se nic nemění, protože když jeden odklad není odkladem, pak není důvod odkládat nic jiného. Ale to nás opravdu nermoutí, tanečky okolo roku 2035 jsou trapné, neboť tento zákaz je něco jako rána sekerou do člověka, který je dva dny mrtvý. Hezký čin to opravdu nebude, ale nikomu už neublíží - ony mnohokrát probírané přerozdělovací mechanismy postaví spalovací auta téměř ze 100 procent mimo hru o několik let dřív. A fakt, že je pak zakážeme pro jistotu nadobro všem, aby si ani ani ten špekatý Karel nemohl koupit trochu jiný oblek a prostě na sebe musel narvat ten, co mají všichni, už opravdu mnoho neznamená.

Dále nám naznačuje, že EU zváží panevropské dotace elektromobilů, to je jasné, protože když něco nefunguje, posypeme to penězi a ono to fungovat začne. EU vlastně konečně vynalezla živou vodu, jen občas se mění v tu mrtvou. To je znovu spíš komediální aspekt, tím tragičtějším je snaha intenzivněji nařizovat elektrická auta firmám. Komise tak volá po legislativě, která stanoví povinnost přechodu na elektromobily i pro malé a střední podniky, tedy živnostníkům a menším „eseróčkům”. „Toto sdělení poskytuje vnitrostátním, regionálním a obecním úřadům návrhy, jak urychlit zavádění vozidel s nulovými emisemi, přičemž v budoucnu je bude následovat legislativní návrh,” uvádí Komise. Děkujeme a nemůžeme dospat.

Zbytek detailů se točí kolem desítek miliard, kterými EU posype polomrtvého koně infrastruktury a lokální výroby baterií a další omezení volného trhu tak, aby dotlačila místní firmy k výrobě baterek za každou cenu. I to už jsme probírali, jsou to další neefektivní nesmysly, které povedou ke zdražení dokonce i nechtěného.

Popravdě už nás trochu unavuje se s tím se vší vážností zabývat, neboť je to stejně hloupé a od reality odtržené jako neuskutečnitelné. S každým podobným projevem snah EU, které stále více připomínají pokusy napravovat komunismus v roce 1989, je jasnější, že nic z toho se nakonec nestane a i zákaz spalovacích motorů bude zrušen, jak léta říká „motorový papež”. Prostě není možné nařizovat vše, není možné uspokojit celou společnost jedním oblekem a není možné obstarat veškerou dopravu jedním typem pohonu. Dá se to domyslet předem, ale to musíte myslet. EU nemyslí a koná. A podle toho to dopadá.

Zdroje: Europa.eu, Autoforum.cz

Petr Miler