Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Na ploše 110 kilometrů čtverečných měla všechny krom majitelů nejnovějších aut omezovat obrovská nízkoemisní zóna. Pochybné argumenty ekologů ale soud shodil ze stolu.

Prakticky celý rok 2018 se mluvilo o německých zákazech vjezdů starších, zejména dieselových aut do center německých měst. Z zrodu těchto opatření stála v prvé řadě organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH), pro kterou se boj za čistší ovzduší stal vším. Nebylo by na tom nutně nic špatného, pokud by DUH neignorovala veškerá fakta a jen hystericky nevolala po omezení toho či onoho. Také z toho důvodu se od ní pozvolna začali odvracet sponzoři, přičemž loni se již o zákazech příliš nemluvilo. Je samozřejmě otázkou, zda se DUH stáhla z boje pouze dočasně, na to ale teď odpověď nemáme.

Než však organizace v roce 2019 omezila svou aktivitu, podala žalobou u správního soudu v Mannheimu. Cílem byla snaha zakázat vjezd starších, opět zejména dieselových aut do Reutlingenu. Jen tím ale její snahy skončit neměly. Vzniknout měla obrovská nízkoemisní zóna zabírající 110 kilometrů čtverečných, do které by nesměly vjet ani diesely plnící normu Euro 5. Tedy takové, které byly vyrobeny před nějakými pěti lety a jež asi jen málokdo bude považovat za mimořádně škodlivé.

DUH svou žalobu založilo na výstupu měření provedeného v jednom jediném kontrolním bodě, který je instalován u čtyřproudé silnici v centru města. A právě na tomto místě došlo k ročnímu překročení průměrných emisí NOx ve výši 40 mikrogramů na metr krychlový. Stížnost organizace by tedy mohla být na místě, kdyby tu ovšem neexistovaly další body. A hned ten nejbližší, který se nachází pouze o 250 metrů dále, již evidoval hodnoty pod 30 mikrogramů, a to po spoustu let, přičemž loňský průměr činil pouze 23 mikrogramů.

Z toho jasně vyplývá, že k překračování limitů docházelo jen na velmi malé ploše, a to velmi pravděpodobně jen proto, že měřicí bod byl umístěn velmi blízko silnice. Pokud by tedy měl vejít v platnost zákaz, týkat by se měl jen několika málo komunikací. Nikoliv však obrovské plochy, ve které by byly postiženy desítky tisíc motoristů, již by následně mohli konstatovat jediné - jejich mobilita byla zhoršena, aniž by ovšem došlo ke zlepšení ovzduší. To se naopak mohlo ještě zhoršit.

Důvodem je ta skutečnost, že zákaz nepočítal pouze s vjezdem aut, ale dokonce i s jejich vlastnictvím. Suma sumárum by tedy nebylo možné v dané oblasti ani zaparkovat. Tlak DUH tedy zaváněl šikanou, která by vedla k sáhodlouhým problémům regionu. A přesně takto to nakonec viděl i spolkový soud v Lipsku, jenž minulý týden vydal rozhodnutí dokazující, že do Německa se zjevně vrací rozum. Ve verdiktu se totiž mluví o tom, že zákaz vjezdu je jen jednou z možností, nikoliv povinností. Zástupci Reutlingenu pak navíc dodali, že letos se do evropských limitů vejdou na naprosto všech místech.

Tomu se dá snadno uvěřit, neboť v celém Badensku-Württembersku bylo v roce 2018 čtrnáct měst, kde byl limit vyšší než povolený. Loni to byly ovšem již jen čtyři lokality. Jednou z nich je přitom Stuttgart, a to hlavně v rámci městského okruhu, kde se NOx v roce 2018 pohybovalo na 71 gramech. Loni to však bylo již jen 53 gramů.

Reutlingen byl ovšem dalece od takového stavu, přesto zde měla platit mnohem větší omezení než kdokoliv jinde. To se ale nejspíše nestane, zvláště pokud se město skutečně dostane za přispění přirozené výměny starších aut za nové ze svobodného rozhodnutí motoristů pod evropský limit. Takové rozhodnutí je nyní vítáno celým Německem, neboť i díky němu již začínají padat do koše další plány na zákazy aut plnících normu Euro 5 a starších.

Ti proti danému záměru protestovali déle než rok, nyní nesmyslnost rozsáhlé zóny potvrdil i spolkový soud v Lipsku

Zdroj: Focus

Petr Prokopec