Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

To už je snad kognitivní disonance, když se nás někteří na jednu stranu pokouší ujišťovat, že energie pro elektromobily bude dost i ve chvíli, kdy budou nařízeny všem, současně se ale kvůli nedostatku elektřiny už na tuto zimu chystají zákazy dobíjení.

Elektrická auta trápí ve srovnání s těmi spalovacími tolik nedostatků a dalších problémů, že by se při jejich cenách nemohla na volném trhu nikdy v jakkoli blízké budoucnosti prosadit ani omylem. Své zákazníky by si našla, stěží by se ale jednalo byť o 2 % kupců, kteří si jen dnes pořizují v České republice. Aktivisté převlečení za politiky se ale rozhodli z důvodů, které dalece překračují meze pochopitelnosti, nařídit všem. A chystají tím problémy nejen pro obyčejné lidi, kteří potřebují levná a praktická auta pro každodenní cesty za prací či nákupy.

Problémy elektrických aut totiž nespočívají jen v autech samých, mají i spoustu sekundárních dopadů. Je za hranicí pochopitelnosti, že se o jejich nařizování všem rozhoduje v době největší energetické krize za několik dekád, však politická rozhodnutí faktickou realitu nemohou změnit. Elektřiny je zkrátka málo na to, aby jí šlo obsloužit současné potřeby automobilové dopravy. A podobně by šlo hovořit o limitech sítě i dalších aspektech.

Takoví Němci dříve nebo později zavedou zákon podobný tomu, který navrhoval tzv. vyhlazení špiček. Ten dá operátorům sítě možnost limitovat majitele elektrických aut v jejich dobíjení, neboť „každému dle jeho potřeb” funguje i v zeleném socialismu jen do té chvíle, dokud je z čeho brát. Zda se něco takového stane příští rok nebo třeba za tři léta, neumíme říci, jedna evropská země ale k omezení dobíjení - tedy i používání elektrických aut - míří už nyní.

Jde o Švýcarsko, které dnes též výrazně podporuje elektromobilitu a také si maluje smělé, z prstu vycucané vize. V jeho případě je situace specifická v tom, že hodně spoléhá na vodní elektrárny, které potřebují... vodu. Pomineme-li ty přečerpávací, které jsou spíše bateriemi svého druhu, pak švýcarské energetické zdroje žijí hlavně z tání sněhu na horách, který v zimě jaksi moc netaje. Zatímco tedy Němcům může nesvítit a nefoukat, Švýcarům může netéci. A přesně to se bude v zimě dít.

Ono to nakonec není nic nového, je tomu tak ve Švýcarsku každý rok, kdy země dováží obrovské množství energie zejména z Francie a Německa - loni šlo o 5,7 miliardy kWh. Letošní specifikum tkví v tom, že Němci i Francouzi mají svých problémů dost (Němci viz výše, k tomu je málo plynu, blíží se zavření zbytku jaderných elektráren, ve Francii řada „jaderek” momentálně neběží apod.) a za takové situace buď elektřinu vůbec nebudou vyvážet, nebo ji ani sami nebudou mít. Švýcarsko si v takovou chvíli samo nevystačí a bojí se blackoutů.

Aby jim země předešla, je v zemi momentálně schvalován nový zákon, který tomu má předejít. Jde o široce pojaté opatření, které v případě nedostatku elektřiny mj. nařizuje prát nanejvýš na 40°C, chladit v ledničkách nejvíce na 6°C nebo téměř zcela zamezovat použití věcí typu saun, vířivek apod. Pro nás je ale pozoruhodné hlavně opatření, které počítá se zákazem jízdy elektrických aut.

Nebude úplný, výjimkou budou „absolutně nezbytné cesty” typu návštěva lékaře či účast na soudním řízení, je ale už teď jasné, že pro elektromobily jde o další ránu. Přímo zasáhne asi 110 tisíc švýcarských majitelů takových aut, nepřímo ale ovlivní kupní rozhodnutí milionů jiných - však kdo rozumný si koupí elektrické auto, když bude vědět, že mu v zimě může být dobré také jenom na vystavování? Asi nikdo.

Tato situace jen připomíná, jak absolutně nevěrohodná jsou tvrzení o tom, že elektřiny bude dost, že síť vydrží, že cokoli takového. Dnes ve Švýcarsku jezdí zmíněné množství aut, představují 0,4 % spotřeby elektřiny (což samozřejmě není málo na jedinou takovou věc v rukou zlomku obyvatel, ale pořád to není ani procento) a přesto se chystá takové omezení? Co kdyby takovými auty jezdily miliony lidí spotřebovávali tak desítky procent veškeré elektřiny? To nechceme ani domýšlet.

Je to v tuto chvíli jen návrh, nedokážeme si ale představit, co by Švýcarům zabránilo jej uvést do praxe. A je to také zatím stále vcelku nevinné upozornění na to, jak křehkou rovnováhu současné využívání různých zdrojů energie představuje a jak snadné je do ní zapíchnout vidle, jejichž bodce vyjedou snadno někde úplně jinde, než by je člověk čekal. Třeba ve Švýcarsku. Moudří si z toho vezmou ponaučení, ostatní budou tvrdošíjné bazírovat na svém, protože proto.

Zdroje: Golem, Focus

Petr Miler