Autoforum

/

Foto: Porsche

Německo dnes podporuje koupi auta s elektrickým pohonem částkou až 9 tisíc Eur, tedy 235 tisíc Kč na každý vůz. Bylo by ale naivní se domnívat, že současný vstřícný přístup znamená zacházení v rukavičkách i do budoucna.

Naši západní sousedé měli k podpoře elektrické mobility po léta docela racionální přístup, když ji sice podporovali různými subvencemi, ale nikoli v takové výši, aby zdeformovali celý trh. Co se nestalo dříve, to se podařilo loni, když byla v rámci snah o oživení trhu po koronavirovém šoku zavedena podpora na elektrická auta ve výši až 9 000 euro na kus, tedy asi 235 tisíc Kč.

To je tolik peněz, že v Německu je nyní možné pořídit nová elektrická auta i zcela zdarma, neboť zmíněná subvence snadno pokryje ztrátu hodnoty levnějších elektromobilů během několika let provozu. Peníze na podporu elektromobility tak v podstatě míří do kapes firem, které tyto vozy nakoupí za standardní cenu sníženou o oněch 235 tisíc, někomu je zadarmo poskytnou a pak je prodají s poklesem hodnoty menším než o tuto sumu. To už za rozumný a trh nedeformující přístup označit opravdu nelze.

Řada Němců za takové velkorysosti podlehla dojmu, že jako majitelé elektrických aut budou u vedení státu v oblibě a nadbíhat jim bude nejen při koupi, ale i kdykoli později. Chyba lávky - úsloví o pěkném zpěvu pro ptáčka v momentě, kdy jej lapají, zde platí skoro dokonale.

Německý Die Welt si totiž minulý týden všiml návrhu doplnění tzv. Energiewirtschaftsgesetzes, Zákona o energetickém průmyslu o sekci 14a nazvanou Spitzenglättung, česky řekněme Vyhlazení špiček. To nezní úplně zajímavě, dokud nepochopíte podstatu tohoto poněkud marketingového označení - zákon měl s ohledem na limity elektrické sítě dát jejich provozovatelům právo na dvě hodiny odpojit dobíjení libovolného připojeného elektrického auta v momentě, kdy pro to nebude dostatečná kapacita. Jinými slovy - když by lidé nabíjeli v určitý moment příliš mnoho aut najednou, provozovatelé sítí by je mohli na dálku nevratně na dvě hodiny odpojit, aby udrželi síť v chodu. To není „vyhlazování špiček”, ale správa vypínání elektřiny, říkají Němci.

Je to zkrátka něco, jako kdyby vám po 10 sekundách doplňování paliva u pumpy někdo vyrval tankovací pistoli z auta s tím, že by nezbylo na další a vy si můžete dvě hodiny počkat nebo se smířit s dojezdem pár desítek kilometrů. To je dnes skoro nepředstavitelná věc. Ve světě, kde mají elektromobily ovládnout trh s auty, je to ale v některých oblastech jediné možné řešení, jak síť nenechat zkolabovat, neboť v odlehlejších nebo naopak příliš civilizovaných oblastech stačí pár současně nabíjených vozů nabíjených relativně malým výkonem, aby síť byla přetížena. A konstruktivní řešení v krátko- ani střednědobém horizontu není reálné.

Reinhard Nenning, šéf pracovní skupiny pro distribuční sítě u Verband Österreichs Energie (Rakouská energetická asociace) k tomu říká, že prostě není reálné neustále poskytovat dostatek elektřiny na všech místech. „Síť se začne zadýchávat, už když pár lidí v rezidenčních oblastech začne nabíjet svá auta 22 nebo dokonce jen 11 kW,” říká s tím, že problémy jsou logicky zejména v místech, kde síť pracuje s nízkým napětím.

Přitakává mu Benedikt Kessler, šéf správy sítě u německé firmy energis-Netzgesellschaft. Podle něj je 100procentní zastoupení elektromobilů mezi provozovanými auty prakticky nedosažitelné. Říká, že pokud někdo tvrdí opak, počítá s tím, že auta budou nabíjena obvykle pomocí 3,7 nebo 7,4 kW, což je ale při kapacitě současných akumulátorů (až 100 kWh a není to zdaleka dost) reálné očekávat, to by se každý takový vůz nabíjel mezi 14 až 30 hodinami. „Se 100procentním zastoupením to nebude fungovat a nemyslím si, že to je kdy dosažitelné,” říká Kessler. Podle něj je realistické do budoucna elektrickou sítí „uživit” asi 30 procent všech provozovaných aut.

Před něčím takovým se ale politici zastavit nechtějí, a tak musí vymýšlet jiná řešení. Loni jsme psali o tom, jak podobný způsob dálkového odpojování nabíjených aut ze sítě chystají ve Velké Británii, tam šlo o návrh provozovatelů sítí. V Německu už jsou zjevně dál - navrhují to politici jako součást zákona.

Poté, co Die Welt celou věc zveřejnil, se zvedla velká vlna nevole, po níž německý ministr hospodářství Peter Altmaier návrh stáhl. „Byl to koncept v průběhu příprav, který nenašel zastání u ministra,” prohlásila v reakci na stažení jeho mluvčí. Není to pravda, říká Die Welt, návrh byl již publikovaný jako finální na webu ministerstva a jeho šéf couvl jen kvůli odporu veřejnosti.

I když je v tuto chvíli návrh takového zákona pod stolem, přijdou jiné, s ohledem na výše zmíněné nevyhnutelně. Elektromobilů je už teď hodně, bude jich jen víc, sítě na současné dobíjení většího počtu z nich nejsou připravené a provozovatelé si nemohou dovolit konfrontovat celé oblasti s výpadky, které by lidem zamezily topit, svítit, vařit... Reinhard Nenning říká, ať si v takovém případě nepředstavujeme rozsáhlé blackouty jako z USA, výpadek elektřiny v určité menší oblasti je ale podle něj reálný.

Dá se tedy předpokládat, že podobná věc se do zákona dříve nebo později stejně dostane - ať už v Německu, ve Velké Británii nebo kdekoli jinde - a provozovatelé dostanou právo dobíjení aut prostě ukončit. Proč? Protože někteří začali na rozvoj elektrické mobility tlačit nerozhlížejíc se vpravo ani vlevo, a to za situace, kdy její reálný pozitivní přínos zůstává nezodpovězenou otázkou.

Zdroj: Die Welt

Petr Miler