Autoforum

/

Foto: China Hanking Holdings Limited, tiskové materiály

„Srbsko bude obětováno, aby poskytlo lithium pro elektrická auta, která si ale nikdo v Srbsku nemůže dovolit,“ říká lakonicky jedna z dam bojujících proti tomuto nápadu. Navíc je třeba říci, že v Srbsku je lithia podstatně méně než v Německu, přesto se tam těžit nemá.

Už několikrát jsme zmiňovali, že těžba vzácných kovů pro výrobu baterií, hlavně pak lithia, je velmi špinavým tajemstvím zdánlivě „čistých” snad o rozšíření elektromobily. Dosud probíhala v zemích ležících mimo Evropu, tedy zejména v Číně, Austrálii a Chile. První zmíněná je pak středobodem všeho, neboť tam probíhá prakticky veškerá rafinace. Dlouho to nikomu nevadilo, neboť Říše středu byla považována za prostého dělníka, který nemá dosud schopnostní na to, aby se ve společenském žebříčku vypracoval výš. Ale to se změnilo.

Levná bateriová auta z Číny jsou nyní hrozbou pro zavedené značky zejména z Evropy, které nedokážou Číňanům konkurovat hlavně proto, že politici zregulovali, co se dalo. Starý kontinent se tak stává ekonomicky postupně stále méně konkurenceschopným, navíc v případě elektrických aut zůstává na Číně fakticky závislý. Pokud bychom tu chtěli vyrábět bateriová auta a Říše středu se rozhodla to nepodporovat, prakticky si neškrtneme.

Proto se EU zuby nehty snaží domoci se jakési nezávislosti. K tomu je potřeba místní rozsáhlá těžba lithia, které se nachází leckde, ovšem málokdo si s ní chce špinit ruce. Politiky tak napadlo, že jim v tomto směru mohlo pomoci Srbsko. To ani není členem EU, což činí „uklizení” těžby do těchto končin o to schůdnějším. A tak se Brusel za pomoci nejvýznamnějších členských zemí Unie léta snaží, aby právě odtud do zemí Unie lithium plynulo.

Nerostné bohatství Srbska je v tomto směru značné, po rozhodnutí vlády z roku 2022, které pozastavilo otevření dolu Jadar ležícího u města Loznica, bylo ale pro zbytek Evropy nedostupné. Nyní srbský soud rozhodl, že někdejší vládní rozhodnutí je neplatné a lithium je možné začít těžit, jak informovala France 24.

Tamní ložiska lithia, stejně jako boronu, byla objevena již v roce 2004. O třináct let později pak britsko-australská společnost Rio Tinto oznámila, že své aktivity spustí v roce 2023. Tento záměr byl ale změněn zmíněným rozhodnutím vlády, která reagovala na stížnosti místních občanů a environmentálních organizací, které poukazovaly na riziko otravy spodních vod a půdy. Což je v podstatě nevyhnutelná součást těžby tohoto vzácného kovu, ostatně se na to jeďte zeptat hlavně do Číny a Chile.

„Věříme, že důl nikoho a nic neohrozí,“ uvedl pro BBC k rozhodnutí srbský prezident Alexandr Vučič. A dodal, že projekt „díky novým pracovním místům a vyšším mzdám životy našich občanů zlepší“. S tím ale environmentalisté příliš nesouhlasí. „Obáváme se, že Srbsko bude obětováno, aby poskytlo lithium pro elektrická auta, která si ale nikdo v Srbsku nemůže dovolit,“ zmínila Biljana Djordjevič zastupující zelené hnutí, podle které občané místní vládě nevěří už ani nos mezi očima, jak uvádí Reuters.

Další z aktivistů Zlatko Kokanovič pak pro stejnou agenturu uvedl, že nikdo z europolitiků, stejně jako ani německý kancléř Olaf Scholz, který znovuspuštění projektu uvítal, nejsou v Srbsku vítáni. „Mají své vlastní zásoby lithia, takže by si měli hrát na svém vlastním písečku, a nás nechat na pokoji,“ uvádí. Tím přitom Kokanovič jen trefil hřebíček na hlavičku. V Srbsku se totiž má nacházet zhruba 1,3 procenta globálních rezerv lithia, Německo jich ovšem má 3,2 procenta, tedy více než dvakrát tolik.

Proč krajina našich nejbližších sousedů již není rozvrtána jako ementál, když místní politici i značky jako Mercedes-Benz či Volkswagen po elektromobilitě tak moc touží? Inu, je to prosté, stačí se vrátit na počátek tohoto článku, kdy jsme zmínili, že těžba lithia je velmi špinavé tajemství ležící na pozadí „čisté mobility“. A jakmile by to měl každý na očích, rázem by se z elektromobility stal ještě větší podfuk, než jakým byla kauza Dieselgate.

Zdá se tedy, že Srbsko skutečně jen padlo za oběť bruselským touhám. I proto místní zelení dodávají, že velmi pravděpodobně přejdou k radikálním krokům, jako je blokování silnic. Protože je ale otevření dolu ještě daleko - dle nového plánu se naplno rozjede těžba v roce 2028 - stát se ještě může mnohé. Už jen proto, že se tu bavíme o nenávratném poškození krajiny výměnou za pouhou kapku v moři.

Po celém světě totiž dnes jezdí zhruba 1,5 miliardy spalovacích aut. Důl Jadar má přitom ročně poskytnout zhruba 58 tisíc tun lithia, jenž mají vystačit pro 1,1 milionu elektromobilů. Vytěžen by pak měl být za zhruba dekádu. Celkově tedy zdaleka nebude stačit ani na kompletní obměnu německého vozového parku, jenž čítá 49 milionů aut. S hodnotou 4 miliard Eur (cca 101 mld. Kč) se ale jistě najde prostor pro jiné výhody.

Zdroje: BBC, Reuters, France24, AP

Petr Prokopec