Autoforum

/

Foto: MG Motor

Brusel se pustil na tenký led, neboť nerovná pravidla zavání klientelismem na sto honů. Třeba SAIC zatíží 38,1procentním dodatečným clem, zatímco u BYD půjde o míň než polovinu. A Tesla? U té ani není jasné, co přesně se bude dít. Peking již oznámil, že přijde odveta.

Co před pár týdny odstartovalo ve Spojených státech, to tento týden pokračuje v Evropě. Nejprve s vyššími cly uvalenými na čínská auta vyrukovalo Turecko, aktuálně se přidává i Brusel. Jím zavedené nové sazby ale nebudou pro všechny stejné, jak informuje Financial Times, místo toho se budou výrazným způsobem lišit. V důsledku toho je možné, že evropský soudní dvůr bude řešit i pár žalob. Odveta ze strany Pekingu je pak na sto procent jistá, což v podstatě znamená, že nákupy jakéhokoli druhu byste neměli odkládat. Zakrátko totiž dojde ke zdražování prakticky na všech frontách.

Evropská unie se expanzi čínských aut na starý kontinent věnovala od začátku letošního roku. Zkoumala především míru podpory, jakou které značky dostávají od tamní vlády, neboť dle toho byl ten který výrobce zvýhodněn vůči evropské konkurenci. V návaznosti na to pak byly stanovené jednotlivé celní sazby. Pro značky, které s Bruselem nespolupracovaly, byl zvolen ten nejvyšší, tedy 38,1procentní. Toto clo se navíc přičítá k již existujícímu 10procentnímu, celkově tedy mohou čínské automobilky odvádět do unijní kasy až okolo 50 procent z proclené hodnoty vozu.

Nejvyšší sazbou byl zatížen SAIC, tedy vůbec největší čínská automobilka, která loni prodala přes 5 milionů nových vozů a figuruje i v celosvětové nejlepší desítce. Jde o majitele značky MG Motor, které se i v Česku těší stále větší oblibě, za čímž pochopitelně stojí její nízké ceny. Nakolik ovšem dojde k jejich zvýšení, je nyní ve hvězdách, automobilky mohou sáhnout i do svých marží.

V případě SAICu je pikantní, že tato automobilka vlastněna státem, který v tuto chvíli již spřádá plány na odvetu. Ostatně Peking už dříve naznačil, že pokud dojde na zvýšení cel, odpoví na to zvýšením vlastních cel na evropská auta s objemnějšími motory. V té době se ovšem ještě mluvilo o tom, že clo bude zhruba 25procentní. V případě SAIC jsme ale prakticky na dvojnásobku. Brusel tak šlápl čínskému drakovi na ocas, aniž by přemýšlel o tom, že ten má opravdu hodně jedovaté zuby. Byznys hlavně prémiových značek v Říši středu tak může hodně utrpět.

EU zatím neupřesnila, jakými cly budou zatíženy třeba BMW či Dacia, jejichž elektromobily iX3 a Spring se rovněž vyrábí v Číně. Nicméně třeba automobilka Geely, pod kterou spadá Volvo, je zatížena dodatečným 20procentním clem. V důsledku toho může výchozí cena EX30 vzrůst výrazně nad 1 milion korun, což by z 4 233 milimetrů dlouhého elektrického SUV rázem udělalo nepříliš lákavé zboží. Vlastně se tak ani nelze divit tomu, že Švédové ještě před zvýšením cel naznačili, že hodlají výrobu tohoto modelu přesunout do Belgie.

V případě automobilky BYD je pak dodatečné clo 17,4procentní, zatímco u Tesly prý bude vypočítáno zcela specificky. Co přesně si pod tím máme představit, Brusel zatím neupřesnil. Dodal však, že dodatečné tarify začnou platit již 4. července. Dá se tak předpokládat, že během příštích tří týdnů začne Elon Musk přesouvat výrobu Modelu Y pro Evropu ze Šanghaje do Berlína. Dočasné pozastavení produkce pak Tesle může paradoxně i pomoci, neboť zájem o její vozy se výrazně propadl a značka potřebuje vyprodat své skladové zásoby.

V případě výrobců, kteří nebyli EU jmenovitě prošetřováni, platí, že dodatečné tarify jsou 21procentní. Každá taková automobilka nicméně může požádat o dodatečný individuální přezkum, díky kterému následně může spadnout do nižší zátěžové skupiny. Stejně tak jí ale hrozí i posun na maximální možnou úroveň.

Čeho se ale musíme skutečně obávat, to je ona odveta z čínské strany. Tamní ministr zahraničních věcí Lin Jian totiž již v reakci na zvýšení cel oznámil, že Říše středu „přijme veškeré kroky nezbytné k tomu, abychom ochránili naše práva a zájmy“. Což snadno může i znamenat, že Evropa se rázem ocitne bez baterií pro preferované elektromobily. Jejich největším výrobcem na světě je totiž společnost CATL, která sice není vlastněná čínskou vládou, ale v Číně si nikdo nedovolí dělat něco jiného, než co bude vládnoucí garnitura požadovat.

CATL ovládá 37,7 procent světového trhu, druhá příčka pak s 15,4 procenty patří BYDu. Číně tedy opravdu stačí málo, aby Evropu a USA v tomto ohledu položila na lopatky. Zvláště když v zemi probíhá prakticky na sto procent rafinace vzácných kovů, bez kterých se baterie neobejdou. Jak tedy správně zmínil šéf BMW Oliver Zipse: „Evropská komise právě ublížila evropským firmám a evropským zájmům. Nová cla povedou ke vzniku dalších cel a k izolaci místo spolupráci.“ Co k tomu dodat?

Zdroj: Financial Times

Petr Prokopec