Autoforum

/

Foto: Ferrari

Italové ukázali pozoruhodně střižený stroj, který vytváří dojem konceptu pro vzdálenou budoucnost. Nic takového ale není pravdou, vůz míří do prodeje, a to i se dvěma volanty uvnitř. Klienti s nimi ale točit nebudou a nebude to tím, že by vůz nechávali jen hnít v garážích jako obvykle.

Design Ferrari se v posledních letech ubírá směrem, který ani fanouškovi značky obvykle nepadl do oka. Ovšem věhlas maranellské automobilky je stále obrovský, proto se lidé na každou její další novinku těší. Před branami její továrny tak soustavně hlídkují fotografové, kteří se snaží zachytit alespoň testovací prototypy opatřené kamufláží, když už ne reálný sériový vůz. Stejně jako internet plní všemožné amatérské vizualizace.

Nic z toho ovšem nepředcházelo debutu nového designového konceptu F76, který se zjevil jako blesk z čistého nebe. Má to však své opodstatnění, Italové jej totiž titulují jako svůj první digitální supersport. Vůz tedy nemíří na silnice, místo toho jej Ferrari navrhlo jako nezaměnitelný token neboli NFT, který hodlá prodávat. Každý zákazník s naditými kapsami pak může přistoupit k jeho rozsháhlé individualizaci.

Automobilka tedy k NFT hodlá přistupovat pomalu stejně jako k reálnému vozu, a protože zájem mohou vyjádřit jen členové programu Hyperclub, nejspíš za něj bude také inkasovat podobné peníze jako za skutečné auto. Oficiálně ovšem cena publikována nebyla, stejně jako počet tokenů, které budou k dispozici. Designový šéf značky Flavio Manzoni ovšem uvedl, že F76 předznamenává budoucnost Ferrari.

Název vozu odkazuje na úspěch z roku 1949, kdy automobilka s modelem 166 MM Barchetta vyhrála závod 24 hodin Le Mans. Od té doby uplynulo 76 let, což je jediná spojnice mezi novinkou a minulostí. Po stránce designové tu totiž máme spíše vliv moderní produkce jako F80 a 849 Testarossa. Ferrari měla přitom s F76 pomáhat umělá inteligence, ovšem do jaké míry byla zapojena, zůstává opět tajemstvím.

Co zaujme asi nejvíc, nejsou žábry na bocích, nýbrž duální kokpit. Virtuální vůz má totiž používat „řízení po drátě“ neboli technologii drive-by-wire, díky které není třeba přímé fyzické propojení mezi volantem a přední nápravou, stejně jako mezi pedály a hnacím ústrojím. Ferrari tak mohlo kabinu rozdělit a navrhnout tak, aby vzduch protékal skrze něj a vůz tak v podstatě plnil úlohu obrovského křídla.

Toto řešení navíc posádce umožňuje, aby se o řízení střídala, klidně i během jízdy. Ferrari přitom mluví o interiérové revoluci, do reálu ji ale nejspíše nepřevede ani u svých budoucích aut. Už jen proto, že absence výfuků naznačuje použití elektrického pohonu. Zrovna po tom ale klientela značky prokazatelně neprahne, tedy u reálné produkce. Ve formě obrázku, který si pověsí na zeď, ale „malované baterie” vadit nemusí.

Zdroj: Ferrari

Petr Prokopec