Autoforum

/

Foto: Ford

Modrý ovál narazil se svými zelenými plány jako málokdo jiný a tváří se, že se z toho poučil, když ale dojde na činy, dál jedná ideologicky. Zachování věrnosti pět let starému závazku ve stínu současného dění je dogmatismus ad infinitum.

Jestli se nad něčím lze jen šibalsky ušklíbnout, pak jsou to plány některých firem na vynulování jejich emisních stop v poměrně krátkém časovém horizontu. Jakkoli na samotném záměru nemusí být nic špatného, zamýšlený způsob naplnění vede minimálně k pozdvihnutí obočí. Je totiž třeba si uvědomit, že každá lidská činnost je spojena s nějakým tím znečištěním. Ostatně CO2 člověk vypouští při každém vydechnutí. A pokud například zrychlí krok či dokonce usedne na jízdní kolo, pak se jeho produkce jen zvyšuje.

Je sice pravdou, že jízda autem má na kontě ještě vyšší CO2, ovšem ještě větší zátěž je spojena třeba s námořní či nákladní dopravou. Zmínit můžeme třeba také produkci betonu nebo výrobu plastů a další lidské činnosti spojené s ještě větším znečištěním. Je tak jistě záslužné snažit se dosáhnout jakéhokoli zlepšení, nicméně je zkrátka třeba si uvědomit, že na nulu se dostat reálně nedá.

Lidstvo si tímto způsobem nejen lže do kapsy, ale ještě si je navíc v nemalé míře vyprazdňuje. Z klimatické politiky se stal mnohamiliardový byznys, který ve výsledku vždy zaplatí obyčejní lidé. Chápat jako by to nechtěl ani Ford, který už v roce 2020 ohlásil, že chce během třiceti let dosáhnout oné „uhlíkové neutrality”. A nyní potvrdil, že tento plán zůstává dál v platnosti, i když se celá agenda kolem CO2 zřetelně hroutí jako neudržitelná (jak příhodné slovo, že?), jak informuje Autoblog.

Ford se nyní bude soustředit na tři oblasti, které jsou spojené s produkcí 95 procent firemních emisí. Tou první jsou samozřejmě auta, i proto modrý ovál dál trvá na tom, že je zapotřebí co nejrychleji přepřáhnout na hybridy a především elektromobily. A to i po mnoha fiascích, ohromných ztrátách, a přesto zanedbatelných prodejích. Už to poukazuje na nesmyslnost celého plánu, neboť stejně jako jiní aktivisté i Ford zjevně hodlá do dané rovnice zahrnout pouze výfukové emise aut. Kde je zahrnuta těžba surovin potřebných pro baterie, výroba akumulátorů, výroba elektřiny apod.? Zjevně nikde. Ani druhá oblast, kde hodlá dosáhnout zlepšení (dodavatelské řetězce), ani ta třetí (provoz továren) nic z toho nefelektuje.

Přitom právě kompletní produkce elektrických aut je energeticky velmi náročný, a tedy ve výsledku špinavý byznys. Jenže Ford třeba rafinaci vzácných kovů ne své vlastní konto neprovádí a tudíž jej s nimi spojené znečištění nikterak nezatěžuje. V důsledku toho se již automobilka pochlubila tím, že oproti roku 2017 dokázala zredukovat svou emisní stopu o 49 procent. A od roku 2019 mělo dojít na 19procentní redukci nepřímých emisí s firmou spojených. Tedy po stránce papírové.

Reálně je něco takového v podstatě nemožné už proto, že vzácné kovy se povětšinou zámořskými loděmi sváží z Chile, Konga a Austrálie do Číny, kde dochází na jejich zpracování a výrobu bateriových článků. Ty je následně třeba dopravit do továren na baterie či bateriové pakety, které posléze ve vozech znovu míří v kontejnerech přes oceán ke koncovému zákazníkovi. A tak bychom mohli pokračovat dlouho, nic z toho se najednou nepočítá.

Ve Státech přitom došlo díky Trumpově administrativě na částečně prozření, čehož řada výrobců využila k tomu, aby ve svých továrnách znovu otevřeli dveře zdravému rozumu. Ford ale stále zůstává u strategie, která je naprosto nesmyslná a ve výsledku sebezničující. Proč něco takového automobilce stále nedochází, je pro nás léta trvající záhadou.

Zdroj: Autoblog

Petr Prokopec