Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

„Tato vizionářská iniciativa zcela změní způsob, jakým naši občané dojíždějí a žijí.” Má smysl něco dodávat nad rámec této citace? Auto je ve Francii veřejným nepřítelem číslo 1, i na koupi bicyklu z druhé ruky naopak dostanete dotaci.

Možná vás to překvapí, ale proti jízdním kolům nic nemám. Jedno dokonce pravidelně používám, i když jen na chatě a v okolí. Poměrně často se na něm rovněž vydávám do čtyři kilometry vzdáleného městečka na nákup, třebaže jedna část cesty ve mě vyvolává obavy. Jde o pár set metrů, kdy musím opustit lesní stezku a vrátit se na asfalt. Ten má sice zcela nový povrch, nicméně oproti minulosti přibyly postranní bílé čáry, se kterými přišlo i optické zúžení vozovky.

Na jedné straně bych pochopitelně byl rád, kdyby kraj vybudoval cyklostezku, na té druhé si nicméně nejsem jist, jak by něco takového bylo proveditelné. Cyklopruh na stávající silnici nemůže být vybudován, neboť v tu chvíli by se její propustnost zejména v letních měsících výrazně snížila, zato nehod by patrně přibylo. Jakékoli rozšíření by pak pro změnu znamenalo ne zrovna kladný zásah do místních polí a luk.

Ve finále mi tak zkrátka nezbývá nic jiného, než buď volit vyšlápnutí jednoho kopce po asfaltce, nebo to vzít oklikou. Nemám s tím problém, stejně jako by jej neměl mít nikdo jiný, vůbec bych se ale nedivil, kdyby se na popud jednoho či maximálně dvou nespokojených občanů začaly věci řešit pomalu na evropské úrovni. Často se totiž říká, že Brusel svým tlakem na elektromobilitu pracuje na tom, aby maximum obyčejných lidí přesedlalo z aut na kola. A nakonec to nemusí být jen konspirační teorie.

Už nějaký čas to naznačují kroky Francie, kde politici už dříve rozhodli, že reklama na auta bude muset zahrnovat zmínku o alternativě v podobě jízdního kola. Následně pak dokonce vláda začala lidem rozdávat 100 tisíc korun výměnou za to, že dvoustopý dopravní prostředek se spalovacím ústrojím vymění za jednostopý s nožním pohonem. Nyní tu pro změnu máme plán na vybudování nových cyklostezek, který má už zcela nepokrytě pomoci vyhnat lidi z aut.

Politici hodlají do roku 2027 utratit 2 miliardy Eur (cca 46,8 miliardy korun), díky nimž se stávající síť čítající 50 tisíc kilometrů cyklostezek rozšíří na 80 tisíc km v roce 2027 a následně až na 100 tisíc km v roce 2030. Prioritou je venkov, neboť velká města již cyklistickou infrastrukturu vybudovanou mají. Kromě toho má 500 milionů Eur (11,7 mld. Kč) zamířit na dotace spojené s koupí, a to dokonce i kol z druhé ruky.

„Vládní snahy spojené s cyklistikou jsou bezprecedentní a masivní,“ uvedl k plánu ministr dopravy Clement Beaune. Prezident cyklistické unie Olivier Schneider pak bez okolků říká, že „tato vizionářská iniciativa zcela změní způsob, jakým naši občané dojíždějí a žijí” a dodává, že Francie se díky tomu stane globálním lídrem v propagaci cyklistické kultury. Jeho nadšení pak sice jako aktivní zastánce jedné stopy chápu, nicméně s vládním krokem opravdu nesouhlasím. Ani francouzský venkov si totiž bez aut neškrtne, desítky kilometrů budou do práce lidé ve velkém dojíždět jen stěží.

Kromě toho je třeba připomenout, že průměrná mzda ve Francii se pohybuje lehce pod 80 tisíci korunami. I elektrická kola se nicméně prodávají povětšinou do 35 tisíc korun, ta obyčejná startují o poznání níže. A na „ojetá“ vám stačí jen pár stokorun, pokud vám je dotyčný nedá za odvoz. Vrážet tedy neskutečné dotace na jejích pořízení v době, kdy zemi stejně jako Česko drtí energetická krize, je opravdu nesmysl. V době plné podobných nesmyslů ale opravdu nepřekvapí, že se politici nezamýšlí nad dlouhodobými dopady svých iniciativ.

Zdroj: Reuters

Petr Prokopec