Autoforum

/

Foto: Honda

Takto legendární stroje se obvykle do důchodu neposílají, při smýšlení Hondy z posledních let ale konec Super Cubu 50 vlastně nepřekvapí. Přístí rok bude tím vůbec posledním v jeho víc jak 60leté historii.

Záběr Hondy je opravdu neskutečný. Kromě aut se tato firma věnuje také zahradní technice, vodním skútrům či třeba generátorům. Zároveň je aktivní také v robotice či letecké branži. Hlavně se nicméně jedná o největšího výrobce motocyklů planety i historie. Jen během let 1959 až 2019 totiž Japonci prodali 400 milionů jednostopých strojů, což je něco neskutečného. Hlavní zásluhu na tom má moped Super Cub, který byl představen již v roce 1958. Od té doby se bez přestání vyrábí, a tak má nyní na kontě již 110 milionů prodaných exemplářů, pročež je vůbec neprodávanější motocyklem i motorizovaným dopravním prostředkem Hondy vůbec.

Poslední dobou nicméně malé mopedy značky začínají strádat. Zatímco v roce 1982 bylo dosaženo prodejního rekordu (přes 2,78 milionu kusů), loni bylo dle informací Nikkei zaregistrováno pouze 92 824 takových strojů. A jakkoli Honda má na domácím trhu 80procentní podíl, je zjevné, že aktuálně se šampaňské z lednice již nevytahuje tak často. Země vycházejícího slunce se navíc od příštího roku rozhodla zpřísnit emisní normy, a to i v případě mopedů, jejichž motor objemem nepřesahuje 50 kubických centimetrů. Pro značku by to znamenalo dodat Super Cubu katalyzátory.

Něco takového je v rámci malých motocyklů technicky náročné. Navíc se předpokládá, že kvůli příchodu nových technologií a přísunu nových komponentů by došlo na zdražení malých mopedů na stejnou úroveň, za jakou jsou prodávány motorky s větším 0,125litrovým motorem. Méně objemné verze by se tedy nemusely prodávat dobře, a proto se Honda rozhodla, že s touto řadu po 66 letech skončí. Ke konci příštího roku tedy bude s Super Cubem 50 konec, neznamená to nicméně, že by skončila celá modelová rodina. Měně legendární verze s vyšší kubaturou zůstanou v nabídce.

Zpřísnění emisních limitů tak mělo být jedním z posledních hřebíčků do rakve stroje. O zatlučení těch předchozích se postaral nárůst obliby kol a elektrických kol. I když Japonci přistupují k automobilům pomalu jako ke členům rodiny, v posledních letech přijali za svůj názor, že jde o ten typ dopravy, který je neohleduplný k životnímu prostředí. Což lze pochopit s ohledem na domácí demografii - Japonsko je s 378 miliony kilometrů čtverečních velké jako Německo, žije zde však daleko více obyvatel (125,1 mil. versus 83,8 mil.). Ti jsou navíc z velké části „nasáčkováni“ ve městech.

Kolo se tak stalo novou modlou, i proto, že je vnímáno jako efektivní prostředek v boji proti obezitě, to tedy jen v případě jejich neelektrických verzí. V následujících deseti letech se tak předpokládá strmý růst, a to jak u těch konvenčních, tak i těch elektrických.

Japonci již nějakou dobu prodávají také elektrickou verzi, která v prodeji zůstane. Ta se ale podobnou legendou stane jen stěží. Foto: Honda

Zdroje: Nikkei, Honda

Petr Prokopec