Autoforum

/

Foto: Dacia

Vznikla jako automobilová z nouze ctnost, řešení potřeb „zaostalých Východoevropanů”, po pouhých 18 letech od příchodu prvního Loganu je ale situace úplně jiná. Dnes je rumunská značka stále větší hvězdou, která v celé Evropě soustavně navyšuje svůj tržní podíl.

Před deseti lety průměrná česká mzda dosahovala výše 20 225 Kč. Pokud jste ji mohli celou dát stranou, pak za pouhých 17 měsíců jste měli ušetřeno na základní verzi Škody Octavia. Na takovou Dacii Sandero vám pak stačilo jen 8 a půl měsíce, nové auto si tak v dané době skutečně mohl dovolit každý. Zvláště když v roce 2012 stál bochník chleba v průměru 22 Kč, kuře 60 Kč a kilogram másla 146 Kč. V případě elektřiny se pak platilo 4,60 Kč za jednu kilowatthodinu.

Přesunout se můžeme do letošního roku, kdy průměrná mzda vyrostla na 38 911 Kč. Na první pohled se tak může zdát, že i přes obrovské zdražení je Octavia mnohem dostupnější než kdy dříve. Šetřit na ni z (hrubé, nutno dodat, ale daně do toho plést nebudeme) průměrné výplaty teoreticky můžete jen 13 měsíců a 10 dní, zatímco v případě rumunského hatchbacku vám postačí pouze 7 a půl měsíce. Problémem však je, že chleba je až čtyřikrát dražší než před deseti lety, máslo pak dvakrát a elektřinu musela vláda zastropovat, jinak by na energie polovina republiky neměla. A to je třeba dodat, že zastropování není nic jiného než to, že skutečné ceny zaplatíme stejně, jen jindy a jinak, z daní.

Jakkoli tedy sice stouply příjmy, životní náklady vyskočily výše ještě více. Pro většinu domácností tak nastalo období škrtů, přičemž z nákupních seznamů mizí hlavně ty nejdražší položky. Zájem o nová auta tedy nepřekvapivě klesá, přičemž žně mají hlavně ty značky, pro které je stále ještě na prvním místě zákazník a nikoliv zelená ideologie. Opravdu se tedy nelze divit neskutečnému úspěchu Dacie, která jen za první letošní pololetí prodala 277 885 aut, tedy o 5,9 procenta více než ve stejném období loňského roku.

Pokud si uvědomíme, že trh jako takový meziročně klesnul o 14,6 procenta, je opravdu třeba Dacii zatleskat. Zejména při pohledu na aktuálně prezentovaná data, s nimiž se vytasil šéf Renaultu i celé skupiny Luca de Meo. Ten uvedl, že značka „je jedním z našich zlatých nugetů“. Stála za tím dvouciferná marže, na níž se automobilka dostala. Rumuni navíc nehodlají zůstat na stávajících výšinách, nýbrž se hodlají odrazit ještě dále v roce 2030 by totiž zisková marže měla činit 15 procent.

De Meo navíc dodal, že Dacia do firemní kasy celé skupiny přispívá zhruba 20 procenty. To ovšem znamená, že rumunská automobilka je na tom prakticky stejně jako takové Audi v případě koncernu VW. Jenže čtyři kruhy jsou prémiovou značkou, s nimiž jsou vysoké marže neoddělitelně spojené. Že se ovšem tak vysoko dostane Dacia, nikdo nečekal. Není tedy podivné, že Rumuni hodlají zůstat věrni současné strategii. Ceny přitom hodlají udržet při zemi i navzdory tomu, že se chystají do nových segmentů.

Směrem vzhůru mají přitom zamířit jak chystaný Bigster, tak další dvě dosud nespecifikované novinky. Dacia pak doufá, že ve střední třídě bude v roce 2030 realizovat 40 procent veškerých prodejů. To je poměrně reálný cíl, zvláště když konkurence v té chvíli již bude nedosažitelnou. Ostatně takový elektrický nástupce Škody Fabia by měl stát necelých 600 tisíc korun, za což nabídne zhruba 300 km laboratorního dojezdu. Takovým nesmyslům se bude konkurovat snadno.

Dacia navíc díky svému úspěchu dosáhla v rámci skupiny Renault výsadního postavení. Stejně jako tedy VW upřednostňuje čipy pro Audi a nikoliv pro Škodu, tak i Francouzi dostupné komponenty zasílají především do Rumunska. „Pokud bych musel dát více čipů Dacii, aychom vydělali více peněz, pak jich dám více Dacii. A přesně to teď děláme,“ potvrdil danou strategii de Meo, jenž zároveň i potvrdil dříve slibované zlevnění.

Renault totiž uzavřel partnerství s čínskou značkou Geely, která nebude rumunské automobilce dodávat pouze hybridní ústrojí, ale má pro celou skupinu také vyrábět spalovací motory. A jelikož tak bude činit v širší míře, dojde na snížení jejich cen. Budoucnost si tak automobilka maluje růžovou a předpokládá, že by v roce 2030 dosáhla na dva miliony prodaných aut ročně. Takový byl přitom i původní záměr Škody, která svého cíle chtěla dosáhnout již v půlce dekády. Jenže poté, co koncern VW zavelel k elektrifikaci a i mladoboleslavská automobilka začala vyrábět auta spíše pro politiky než zákazníky, se z tohoto cíle stal jen nesplnitelný sen, za letošní tři kvartály automobilka prodala jen 544 500 vozů. Možná někdejší nápad začít konkurovat Škodami Daciím nebyl zase tak špatný, jak někteří tvrdili...

Zdroj: Autocar

Petr Prokopec