Autoforum

/

Foto: Ford

Je to další tvrdá rána pro všechny, kteří snili o tom, že si jednoho dne dají v autě nohu přes nohu a i bez osobního řidiče za volantem budou přepraveni do cílové destinace. Neříkáme, že se to nemůže nikdy stát, v dohledné době je to ale utopie. A už i Ford to ví.

Současnou automobilovou epochu definují dva hlavní hybatele veškerého dění - snaha o elektrifikaci všech osobních aut bez rozdílu typu či zaměření a snaha o zbavení silnic lidských řidičů. Obojí má své ušlechtilé motivy, v obou případech jde ale vzhledem k současnému stavu techniky o nesplnitelné cíle, alespoň v jakkoli dohledné době.

O elektromobilitě píšeme skoro denně a nebudeme se na tomto místě opakovat - dělí nás v prvé řadě převratný vynález na poli skladování elektrické energie, který by muselo následovat několik podobných kroků z hlediska její výroby a přenosu, aby to bylo možné, natož pak ekonomicky schůdné. Dokáže si to spočítat skoro každý, komu ve škole nelezla krkem fyzika a pod pojmem ekonomie si nepředstaví ekonomiku. V případě autonomního řízení je ale pro normálního člověka prakticky nereálné tušit, jaká úskalí toto řešení má.

Jako člověk pracující dekády v IT mohu bez okolků říci, že vyvinout vůz, který by se byl schopen na základě map a sledování okolí kamerami, radary a lidary zorientovat ve spleti do značné míry nahodilých událostí, které se kolem nás na silnicích odehrávají, je dnes absolutně nemožné. Vidíme na různých příkladech, že automobilky umí vyvinout řešení, které zvládá tisíc a jednu situaci a svým způsobem tím ohromí. Problém je ale v tom, že lidský řidič zvládá takových situací zcela samozřejmě milion, miliardu a chybuje v naprosto nicotném množství případů. Algoritmy vtisknuté strojům řídícím auta nemají absolutně žádnou šanci předjímat věci, které člověk považuje za naprosto samozřejmé, natož pak cokoli složitějšího.

Je tak skutečně nemožné něco jako spolehlivý autopilot, který vás proveze městem a s vysokou mírou pravděpodobnosti hraničící s jistotou nezabije ani vás, ani nikoho poblíž, v tuto chvíli vyvinout. Vsadil bych na to cokoli a divím se, že se firmy, ve kterých musí pracovat mnohem schopnější analytici a programátoři, ženou k tomuto poznání výměnou za drahé pokusy a omyly. Ale ženou se a že vše končí leda zjištěním, že jde o omyl, nejnověji potvrdil Ford.

Také Američané chtěli vyvinout své autonomní řízení aspoň úrovně SAE 4, kdy vůz ještě má ovládací prvky, ale nevyžaduje žádnou interakci posádky. Nyní se ale provalilo, že už nechce být vyňat z bezpečnostních norem, které jinak znemožňují testovat takto koncipovaná vozidla na amerických silnicích. Dříve mohl Ford na základě výjimky NHTSA testovat v provozu až 2 500 autonomních vozidel ročně, teď už ani sám nechce, ví, že to prostě nemá smysl.

Tato zpráva není překvapením, už loňské kroky modrého oválu jasně naznačily, že míří tímto směrem. Nyní to definitivně potvrdil a nežene se dál než k úrovni asistenčních systémů SAE 3, které znamenají, že auto někdy a někde dokáže krátkodobě převzít řízení pod vzdáleným dohledem řidiče. Něco takového možné je, například dálniční provoz pro takové systémy není velkým problémem. Vedle SAE 4 jde ale o slabý odvar.

Ford tak odpískal utracených 2,7 miliardy USD (asi 58 miliard Kč), které do těchto systémů nasypal, a bude z dálky pozorovat, jak někteří výrobci jako Tesla nebo Mercedes-Benz dopadnou stejně. Proč musel Ford utratit takové peníze, aby zjistil to, co musela mít řada jeho techniků přímo před očima, nás míjí. Ale aspoň neutratí ještě víc, to zmíněná i nezmíněná konkurence říci nemůže...

Zdroje: David Shepardson, Ford

Petr Miler