Autoforum

/

Foto: Aston Martin

Tohle auto působí v roce 2022 jako zjevení, ne však tím, jak vypadá. Pod kapotou má dvanáctiválcový motor s výkonem 700 koní, pokud byste o něj ale měli zájem, máte smůlu, je už vyprodané.

V posledních letech automobilky v interiérech upřednostňují trend multifukčních displejů, kterými nahrazují prakticky veškerá ovládací tlačítka. Vzhledu to sice napomáhá, neboť v kabinách vládne nebývalá čistota, nicméně tím pozitiva víceméně končí. Zákazníci se v multimédiích ztrácí, navíc často kvůli volbě banálních funkcí musí sundávat oči z vozovky, tyto technologie jsou pak navíc kvůli své složitosti nejčastějším důvodem svolávacích akcí a výletů do servisů.

Neznamená to pochopitelně, že bychom tuto módu bez milosti zatracovali, nebo že bychom bazírovali na zachování tlačítkových interiérů, které dnes opravdu vypadají zastarale. Nicméně výrobci musí nalézt rozumnou cestu, kdy sice na jedné straně multifunkční displeje využijí, ovšem zároveň umožní skrze fyzická tlačítka přístup k nejběžnějším funkcím, jako je třeba ovládání hlasitosti nebo přepínání mezi jednotlivými menu palubního systému.

Cesta, jakou se u své poslední novinky vydal Aston Martin, nicméně až tak uspokojivá není. V12 Vantage totiž v interiéru vychází z architektury kabiny základního modelu, jenž byl odhalen již v roce 2018. Ani v té době ale nešel příliš s dobou, neboť přehršel tlačítek ve zmateném agresivním designu připomínala spíše pokusy mainstreamu z roku 2010 než prémiový vůz. U dvanáctiválcové varianty se pak změnily jen detaily, nikoliv rozvržení prvků.

Poměrně divoký je nicméně i design exteriéru, kde lze hovořit o možná až přespřílišné snaze tvůrců šokovat publikum kýčovitými prvky. V12 Vantage se chlubí hlavně monstrózním zadním křídlem a rozšířeným karbonovým bodykitem, díky čemuž nakonec vypadá jako vlastní karikatura od firmy Hot Wheels. Tomu ostatně napomáhá i použití 21palcových litých kol, přičemž zákazníci mohou sáhnout po jejich odlehčeném provedení snižujícím hmotnost o 8 kg.

Za další redukční dietou stojí použití karbon-keramických brzd, které zvládají teploty až 800 stupňů Celsia. Přední kotouče o rozměru 410 mm přitom mají na starosti šestipístkové třmeny, zadní 360milimetrové pak krotí čtyřpístkové. Použití takových kousků je zcela oprávněné, neboť pod přední kapotou nalezneme 5,2litrový dvanáctiválec twin-turbo. Tato jednotka přitom produkuje 700 koní výkonu a 753 Nm točivého momentu.

Ve srovnání s osmiválcovým provedením zde tak máme nárůst o 190 koní a 68 Nm, díky kterému kupé zrychlí z klidu na stovku za 3,4 sekundy a dosáhne nejvyšší rychlosti 322 km/h. To nejsou vůbec špatné hodnoty, jakkoliv ani v tomto ohledu nejde o nic světoborného. Ovšem v dnešní době každý model osazený dvanáctiválcem je více než výjimečný, pročež není překvapivé, že všech 333 dostupných kusů již má svého majitele.

Ve výsledku tedy ani poněkud zastaralý interiér, ani přehnaný bodykit nebyly nikterak na škodu, jakkoliv je více než jisté, že hlavním motorem tentokrát vskutku bylo hlavně hnací ústrojí. Aston Martin totiž dvanáctiválce hodlá zasvětit jen vrcholným limitovaným modelům. Byť bychom se nedivili, kdyby v mezičase ještě dorazil V12 Vantage Roadster či ještě výkonnější varianty RS či GT3, a to se sklápěcí i pevně uchycenou střechou.

Než se rozloučíme, jen v rychlosti ještě zmíníme, že dvanáctiválcový model kromě agresivnějšího bodykitu dostal do vínku o 50 procent tužší přední a o 40 procent tužší zadní pružiny. Stabilizátory jsou pak vpředu přitvrzeny o 5 procent, vzadu jsou naopak o 41 % měkčí. Mimo to pak dorazil ještě odlehčený výfukový systém, který hmotnost snižuje o 7,2 kilogramu.

Zdroj: Aston Martin

Petr Prokopec