Autoforum

/

Foto: Lamborghini

Od chvíle, kdy „ve Svaté Agátě” naposledy vyrobili auto s manuální převodovkou, uběhlo už dlouhých 13 let. A protože s něčím na ten způsob nyní znovu přišlo v Ferrari v dost nešťastné podobě, mělo Lamborghini šanci svého tradičního soupeře deklasovat. To by ale v jeho vedení nesměli sedět lidé jako Federico Foschini.

Před pár dny se Ferrari vytasilo s novou edicí modelu 12cilindri zvanou Manuale. Jakkoli se ovšem na návrat ručního řazení těšil prakticky celý automobilový svět, Italové na nás spíš než co jiného chrstli kbelík s ledovou vodou. Jejich převodovka totiž není žádný manuál, je to automat s „herním rozhraním” v kabině, které ruční řazení jen simuluje. Není tu tedy klasická lehčí převodovka, není tu žádné mechanické propojení, je to jen hra a simulace. Je to blbost.

Italové tak promarnili velkou příležitost, neboť po návratu manuálů po jejich téměř úplném vybití z nabídek výkonnějších aut volá kdekdo. A byť to jistě nebude dominantní skupina zákazníků, za taková auta jsou její členové ochotni platit klidně desítky milionů korun kvůli těsnějšímu propojení s vozem a jistě i sběratelskému potenciálu. U 12cilindri Manuale se nedočkají ani jednoho.

Fanoušci ručního řazení z řad klientů Ferrari jsou tak zklamaní úplně stejně jako svého času Ferruccio Lamborghini, který si díky prosperující továrně na traktory mohl postupně kupovat stále rychlejší a rychlejší auta. Od Fiatu tak přešel k Lanciím a Alfám Romeo, aby nakonec skončil v Maranellu jakožto majitel modelu 250 GT. Dvoumístné kupé bylo jeho prvním, ovšem zdaleka ne posledním Ferrari. Jakkoli však oceňoval dynamiku, vadil mu až příliš tvrdý podvozek a omezený komfort v interiéru. Vozy značky tehdy viděl jako závodní speciály s registračními značkami.

Svou kritiku Ferruccio přednesl i Enzo Ferrarimu, ten mu však sdělil, že nějaký prodejce traktorů ho nebude poučovat. Tím ale jen odstartoval zrod konkurence, která přišla v roce 1963 a Ferrari bere zákazníky dodnes. S ohledem na výše zmíněné nyní Lambo dostalo unikátní příležitost v této hře pokročit a svým autům dát zas jednou něco, co Ferrari tvrdošíjně nenabídne. Jak už ale tušíte, hra se poněkud otočila a je to Lamborghini, kdo je tu ještě tvrdošíjnějším subjektem.

Marketingový a prodejní šéf značky Federico Foschini byl totiž kolegy z magazínu Road and Track dotázán, jestli v Sant'Agata Bolognese také nepracují na návratu manuálu, ovšem pochopitelně takového, jaký by byl autentický. Vůbec posledním vozem značky, který disponoval třemi pedály, bylo Gallardo LP560-2 50th Anniversario - to se však ukázalo už před dlouhými 13 lety. Pokud bychom pak pátrali po spojení dvanáctiválce a manuálu, museli bychom zamířit ještě dále do historie, a to až k Murciélagu z let 2001 až 2010.

Foschini nicméně uvedl, že „jakkoli jde o příležitost, nemyslím si, že se jedná o trend. Protože věci jako výkon, dynamiku a zapojení řidiče s takovým druhem převodovky nemůžete zažít“. To je neuvěřitelně necitlivé vyjádření, obchodně i marketingově - zřetelný trend to je, už nějaký čas, však proč by jinak auta GMA ani nenabídla automat, proč by se k manuálu vracelo Pagani, proč by jej Porsche u modelů GT3 prodávalo skoro z poloviny apod. Navíc zapojení řidiče? To už je skoro výsměch.

Vedle toho dodal, že Lamborghini bude pokračovat v odvozování silničních aut od svých závodních strojů, které používají jen automaty. Což už je vyloženě trapné. Silniční Lamba rozhodně nevznikla jako stroje odvozené od závodních speciálů, to si spletl značky, právě tohle Ferruciovi vadilo na Ferrari. Lamborghini začala na silnici - s manuály -, až pak začala závodit. Tohle je opravdu zvrácená logika.

Lamborghini tak dělá ještě větší chybu, než s jakou nedávno přišlo Ferrari, neboť pro její obhájení používá donebevolající nesmysly. Což leda pár lidí naštve. Jediné, co je tedy na Foschiniho výroku pravdivé, je slůvko „příležitost“. Tu si ovšem Italové nechávají utéci, na rozdíl od stále většího počtu nových firem, které přicházejí s pravověrnými řidičskými nástroji. A mnoho z nich má hned vyprodáno, jakkoli své produkty nabízí za peníze, které by vám spíše než na Lamborghini stačily i na Bugatti. Protože ale dnešnímu světu nevládne zrovna logika, názor Foschiniho nás vlastně ani nepřekvapuje. Je to jen o trochu větší pitomost, než jsme doufali.

Zdroj: Road and Track

Petr Prokopec