Autoforum

/

Foto: Chrysler

Náhradní kola si v historii automobilismu našla cestu do různě podivných míst, stěží si ale dokážeme představit méně rozumnou pozici, než je tato. Z jindy banální operace dělá u Dodge Caravan neskutečně komplikovanou činnost.

V roce 2001 představil Dodge čtvrtou generaci svého MPV Caravan, jednoho ze zakladatelů této třídy aut. Legenda svého druhu do Evropy zamířila jako Chrysler Town & Country, přičemž oba modely prošly o tři léta později modernizací. Nejzásadnějším prvkem faceliftu se přitom stal systém Stow 'N Go, který umožnil variantám s prodlouženým rozvorem sklopit druhou a třetí řadu do podlahy. Kapacita zavazadlového prostoru se tak rázem navýšila na neskutečných 4 550 litrů, kromě toho ovšem cestující mohli v případě vztyčených sedadel počítat se schránkami v podlaze, jenž pobraly 340 litrů.

Na první pohled šlo o geniální řešení, načež není překvapivé, že Dodge za něj získal řadu prestižních ocenění. Ospravedlněna tak byla dosti vysoká investice, neboť náklady na vývoj tohoto systému se vyšplhaly až na 400 milionů dolarů (cca 8,6 mld. Kč). Američané na ni navíc byli natolik hrdí, že technologii nikdy neposkytli Volkswagenu, který v licenci vyráběl přeznačkovaný Routan. Nadšeni pak logicky byli i majitelé, ovšem jen do chvíle, než došlo na výměnu rezervního kola. Většina z nich totiž kvůli této banalitě musela volat odtahovku.

Problémem technologie Stow 'N Go byla právě ta skutečnost, že sedadla se sklápěla do podlahy, a to do zmiňovaných schránek. V důsledku toho bylo třeba přepracovat podvozek vozu, načež technici Dodge nakonec přesunuli rezervní kolo zezadu kamsi doprostřed vozu, navíc způsobem, který svět dříve ani později nepoznal. To ve výsledku značně zkomplikovalo možnosti jeho vyjmutí, které se třeba na zasněžené nebo rozbahněné silnici stalo doslova nemožným.

Abyste mohli vyměnit píchlé kolo, bylo třeba vyjmout ze schránky v zadní části zavazadelníku speciální sadu nářadí. Následně jste z těchto komponentů poskládali speciální klíč, se kterým jste kupodivu zamířili do kabiny. Součástí středové konzole je totiž krytka, po jejímž odklopení se dostanete k matici. Jejím uvolněním dojde i na uvolnění rezervy, jenž se nicméně sesune pod prostředek auta. Právě to vlastně činí výměnu kola na zasněžené silnici nemožným, neboť rezervu nelze zcela vyšroubovat. Pokud se vám to nicméně podaří, stále nemáte vyhráno, neboť na klíč je nutné připevnit nástavec, abyste kolo vytáhli.

Poté dochází k demontáži plastového ochranného krytu a následně konečně k výměně samotného kola, jak se ostatně můžete přesvědčit na níže přiloženém videu. To bohužel mapuje pouze vyjmutí rezervy, nikoliv její následné uskladnění, které je ještě komplikovanější činností. Kryt totiž musíte zasunout přesně pod zmiňovanou zdířku v kabině, jinak jej zpátky nenašroubujete. Vskutku si tak nedovedeme představit, jak se něčemu takovému věnují třeba ženy, na něž zevnitř pokřikuje hromada dětí, je to konstrukční absurdita par excellence.

Zdroj: Jalopnik

Petr Prokopec