Autoforum

/

Foto: Lexus/Toyota

Byla to premiéra, po které se člověk sám musí štípnout, protřít si oči a zkontrolovat datum v kalendáři, tak moc se zdála být neuvěřitelná svou absurditou. Bohužel je skutečná, naštěstí přišla sesterská Toyota s něčím, od čeho Lexus může pořád opisovat.

Až do roku 2010 byl Lexus znám jako výrobce sice kvalitních, ovšem po řidičské stránce nudných aut. Poté však přišel supersport LFA, jehož desetiválcové serenádě podlehli všichni nadšenci světa v čele s Jeremy Clarksonem, a to přesto, že jeho převodovka - výlučně robotizovaný manuál - za moc nestála. Automobilka během dvou let vyrobila pouze 500 kusů LFA a i s jejich rozprodáním měla problémy. V mezičase se ale LFA stalo kultem, ceny existujících aut vyletěly do stratosféry a lidé se nepřekvapivě již takřka dekádu ptají po nástupci.

Teď se ho dočkali. Možná si ale měli dávat větší pozor na to, co si přáli, protože tohle auto dostat rozhodně nechtěli.

Že nový LFA nebude tím autem, o kterém skoro všichni sníme, naznačila už studie Sport Concept představená v Monterey během Týdne aut. Jeho nízká a široká silueta přitahovala mnohé pohledy, přičemž to ano, Japonci navíc naznačili, že máme už příští rok očekávat produkční verzi. Něco takového by normálně vedlo k nemalému jásotu, ovšem publikum bylo spíše zdrženlivé. K tomu jej vedla absence koncovek výfuku, která byla varovná.

Před pár hodinami automobilka oficiálně strhla plachtu z produkci o poznání bližšího konceptu budoucího supersportu, ostatně si už říká LFA Concept, a jde tedy nepochybně o předobraz druhé generace desetiválcové ikony. Jestliže ale reakce publika v Monterey byla zdrženlivá, ta při premiéře LFA Conceptu nebyla ani vlažná. Vůz totiž nejenže postrádá atmosférický pětilitr, to se dalo čekat, nedošlo ale na použití jakéhokoli spalovacího motoru. Tohle auto má elektrický pohon a není divu, že to vzalo slova z úst každému, kdo premiéru sledoval.

Však jaký tohle dává smysl? Doba elektrickým výkřikům do tmy dlouho přála a někdy je ani nebylo těžké chápat, ale tady? Pokud jsme teď něčeho svědky, je to razantní odklon od těchto aut zejména v USA, pro které byl Lexus zrozen a které pro něj zůstávají naprosto klíčovým trhem. Navíc je to supersport, pro který se elektrický pohon nejenže technicky nehodí, zákazníky je v tomto segmentu zcela odmítán, a to i v případě ikoničtějších značek jako Ferrari nebo Pagani. A sama Toyota, mateřská firma Lexusu, se elektrickým vozům obecně brání a nabízí je spíš z povinnosti.

A teď přijde elektrické LFA? Je to naprosto nepochopitelné, náhodné, nesmyslné, neobhajitelné. Auto působí jako střela, kterou někdo vypálil ve tmě a doufá, že se mu díky šťastné náhodě povede trefit terč. Zatím trefuje jediné - desítku v anketě „Automobilové selhání roku 2025”, neboť jen málokdo letos přišel s tak absurdním pojetím auta za popsaných okolností.

Je ale pořád možné, že Japonci s konceptem jen dráždí a připravují si půdu pro budoucí razantní obrat. LFA totiž sdílí hliníkovou platformu s Toyotou GR GT a její závodní verzí GR GT3, které byly představeny souběžně. U nich přitom již automobilka počítá se spalovacím pohonem, jmenovitě s nově vyvinutým čtyřlitrovým osmiválcem, který u silniční verze doprovází dvojice turbodmychadel, osmistupňový automat uložený u zadních kol a hybridní technika.

V současné chvíli pohonné ústrojí produkuje 650 koní výkonu a 850 Nm točivého momentu, finální data se ale ještě mohou změnit. GR GT totiž půjde do prodeje až v roce 2027, do té doby bude Toyota pokračovat ve vývoji. Dočkat se tedy můžeme ještě početnějšího stáda. To stávající je spojeno s hmotností 1 750 kg, která je mezi přední a zadní nápravu rozložena v poměru 45:55. Vůz přitom měří 4 820 milimetrů na délku, 2 000 mm na šířku a 1 195 mm na výšku.

Toyota zatím neupřesnila zrychlení na stovku, nejvyšší rychlost ovšem bude minimálně 320 km/h. O zkrocení potenciálu osmiválcového motoru se budou starat karbon-keramické brzdy vpředu i vzadu, kromě toho GR GT ve všech rozích počítá také s dvojitými lichoběžníky. Dovnitř se nastěhovala červená kůže, které společnost dělá digitální přístrojový štít s unikátní grafikou. A ocenit můžeme i přítomnost celé řady fyzických tlačítek pro nejpoužívanější funkce.

Co se závodního provedení týče, to uvnitř nahrazuje komfort a luxus strohostí a účelovostí. Spíše než do kabiny tak vábí do motorového prostoru, kde zůstane přeplňovaný osmiválec osamocen. Hybridní technika dostala padáka - její hmotnost a složitost auto ve výsledku jen brzdí. U produkčního LFA tak ve finále Lexus bude mít na výběr, jaký pohon zvolit. Pokud by přitom to čistě spalovací, pak má vyprodáno již nyní, bez ohledu na to, jaká cena by LFA ozdobila.

Máme ovšem pocit, že touto cestou Japonci nepůjdou. Pokud tedy vše dopadne dobře, zvolí alespoň onu hybridní variantu. S tou čistě elektrickou by ovšem LFA zabili. Koncept je totiž podobně velký jako Toyota GR GT. Aby nabídnul alespoň trochu použitelný dojezd při vysoké zátěži, musel by dostat paket s alespoň 150 kWh, což je pořád ekvivalent ani ne 40litrové nádrže. V té chvíli by ale jeho hmotnost vystoupala vysoko nad dvě tuny a cena kamsi do nebes. A jako takový by stejně neoslovil skoro nikoho - ani nadšence, ani sběratele a už vůbec ne Clarksona.

Toyota GR GT pak sice není až tak pohledná, vše ale kompenzuje osmiválcem pod kapotou. Foto: Toyota

Závodní verze tohoto modelu navíc ani nepočítá s hybridní technikou, pročež jen doufáme, že se jí Lexus nechá inspirovat. I když zrovna to nejspíš neklapne. Foto: Toyota

Zdroj: Lexus, Toyota

Petr Prokopec