Autoforum

/

Foto: Lotus

Britská automobilka opustila své tradiční principy, krátce poté ji začaly opouštět i finanční prostředky. Firma této velikosti si nemůže dovolit setrvávat tak hluboko v červených číslech a svůj základní byznys hned tak nespraví, nezbývá jí tedy než změnit strategii.

Vrána k vráně sedá? V případě britských automobilek Lotus a Zenos to platí bez výhrad. První zmíněná totiž již nějakou chvíli spadá pod čínské Geely, které se rozhodlo, že za lehkými spalovacími sporťáky je třeba udělat tlustou čáru, neboť budoucnost značky má ležet v těžkých elektromobilech. Tato mise ovšem skončila takovým nezdarem, že Lotus musel zavelet k dramatické otočce. S lehkými spalovacími sporťáky se tak nekončí, původně ryzí elektromobily pak dostávají benzinové motory, aby to alespoň trochu zakrylo jejich marnost.

Po ztrátě víc než 23 miliard Kč za poslední fiskální rok bude ale cesta firmy k zisku velmi dlouhá, načež Lotus musí změnit strategii a vzít zavděk každou pomocnou rukou. Právě tady přichází na scénu Zenos, tedy další britská značka, kterou v roce 2012 založili Ansar Ali a Mark Edwards. Ti dříve pracovali právě pro Lotus, než se na čas přesunuli ke Caterhamu. U obou automobilek však měli pocit, že se začínají vzdalovat svým kořenům, kvůli čemuž na trhu vytváří prostor pro lehké a účelové sporťáky, které jsou navíc levné na pořízení i provoz. Společně tak vyvinuli dvoumístný roadster E10.

Jeho výroba odstartovala v lednu 2015, přičemž v září 2016 Britové hlásili, že postavili stý exemplář. Nicméně chvíli na to se produkce zastavila a zkraje roku 2017 vyhlásil Zenos bankrot. Práva na značku následně odkoupila další britská automobilka AC Cars, která navíc zkompletovala a prodala několik nedokončených kusů. Poté však oznámila, že se továrna v Norfolku uzavře a dojde na přesun výroby do Jižní Afriky. Na to ale již nikdy nedošlo, místo toho Zenos na čas zamířil k ledu.

Předloni se však přihlásil mezi živými, přičemž oznámil, že chystá novou verzi modelu E10. Ta byla představena loni na podzim a jde o největší extrém, jaký kdy značka stvořila. Provedení RZ totiž pohání přeplňovaný dvoulitr naladěný na 385 koní. Jejich přenos na zadní kola má přitom na povel pouze šestistupňový manuál a „mokrá“ hmotnost činí pouhých 790 kg. Tady se tedy jde ve stopách Colina Chapmana, zakladatele Lotusu, mnohem lépe, než to zvládá samotná automobilka.

Zenos hodlá postavit pouze 30 aut verze RZ, vedle ní ovšem klientela může sáhnout po taktéž novém, ovšem trochu méně extrémním provedení R2. To se dočkalo 2,3litrového čtyřválce s 320 kobylami, hmotnost však zůstává nezměněna. Nejvyšší rychlost by pak měla klesnout z 240 na 225 km/h, zrychlení Britové pro slabší variantu nepřesnili. Ta silnější je však na stovce za 3,2 sekundy. Pořídit se pak dá od 4 milionů korun, R2 pak startuje na 3,4 milionu Kč.

Je tak otázkou, kolik kusů se nakonec prodá, a zda bude Zenos nově úspěšnější. Protože ale nemá k dispozici vlastní výrobní kapacity, budou všechna auta vznikat právě v továrně Lotusu v Hethelu. Ta má roční kapacitu 10 tisíc aut, loni jí Lotus vyžil přibližně pětinu. Pár desítek dalších kusů se v ní tak snadno ztratí, pročež by automobilka tímto způsobem mohla nakonec pod jednu střechu nalákat velkou část britského malosériového průmyslu.

Přesně to mají ostatně Britové v úmyslu, z Hethelu se tak stalo Sportovní centrum, kde by Britové měli dávat hlavy dohromady. Pokud tedy Zenos znovu rychle neskončí, mohl by nakonec dorazit ještě větší extrém než RZ, a to třeba i za přispění Lotusu. Ten by se pro změnu mohl znovu naučit, jak dělat svá auta opravdu lehká. Budoucnost tedy nakonec není třeba vidět tak černě, ovšem jak jsme řekli, cesta k úspěchu bude ještě velmi dlouhá.

Zdroj: Auto Express

Petr Prokopec