Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Je to věcná kritika, nebo spíš projev závisti? Mediální přestřelka mezi německými značkami připomíná přísloví o zloději honícím zloděje. Praktiky konkurence softwarový šéf třícípé hvězdy bere za ždímání zákazníků, zatímco tytéž - jen vlastní - popisuje jako luxusní zážitek.

Před pár lety se napříč automobilovou branží začalo poměrně hojně mluvit o dodatečných platbách za aktivaci různých funkcí již vlastněných aut. Výrobci dvoustopých strojů tak chtěli následovat producenty elektroniky, kteří lidem v prvé fázi prodají jen schránku s některými základními schopnostmi. Za cokoli extra je třeba platit, klientela si nicméně může zvolit, kdy tak učiní - hned na počátku vlastnictví, po pár měsících nebo třeba klidně i po letech. Výrobce tak za daný produkt může inkasovat nemalé peníze i ve chvíli, kdy již vývoj je dávno zaplacený a jeho experti již pracují na něčem novém.

Automobilky od tohoto modelu očekávaly miliardové obraty, přičemž opakované dojení téže krávy mělo ve velkém dorazit zhruba s koncem této dekády. V mezičase pak výrobci chtěli testovat, co vše publikum snese. Asi nejdál zašlo BMW, které v roce 2022 na některých trzích začalo lidem za pravidelný poplatek nabízet vyhřívání sedadel. Zrovna tento krok se však ukázal být fiaskem, a to nejen pro mnichovskou automobilku. Ukázalo se totiž, že klientela má s opakovanými platbami za některé věci značný problém.

Divit se tomu ostatně nemůžeme, neboť třeba sedadla s topnou spirálou jsou dnes standardní výbavou pomalu každého vozu, ať už se bavíme o mainstreamových nebo prémiových značkách. Důvodem je fakt, že výrobce v současnosti vyjde levněji, když si u subdodavatele zadá objednávku pouze jednoho typu sedadel, kterých je nepřeberné množství, než když se jedná o druhy dva. V podstatě tak jedinou přidanou hodnotu, jíž lidé, kteří si vyhřívání zaplatí, dostanou, je tlačítko sloužící k aktivaci systému.

I to je důvod, proč se výrobci aut rozhodli ve velkém přepřahat na beztlačítkové interiéry a veškeré ovládání soustředěné na dotykové displeje - přidat za pozdější úhradu fyzické tlačítko je možné, ale složité. Přidat funkci do palubního menu je primitivní a udělat to lze na dálku „mávnutím platební kartou”.

Po ostré kritice BMW zrovna od tohoto prvku upustilo, přesto však automobilka řadu lidí na různých trzích za různé prvky dodatečně kasíruje i nadále. Kvůli tomu se stala terčem kritiky Magnuse Ostberga, který je šéfem softwarové divize konkurenčního Mercedesu. Třícípá hvězda podle něj vyznává odlišný přístup, neboť svým zákazníkům nabízí „luxusní a holistickou zkušenost“, aniž by přitom docházelo na „opětovné ždímání jejich kapes“, jak Ostberg řekl v rozhovoru pro Top Gear.

To jsou jistě krásná slova, jenže ani tato značka nemá zrovna čisté svědomí. Třeba již v roce 2021 si Mercedes začal účtovat pravidelný poplatek za pokročilejší systém řiditelné zadní nápravy modelu EQS, než jakou disponuje standardní provedení - to zvládne kola vytáčet v úhlu 4,5 stupňů, za další peníze je však možných až 10 stupňů. Nicméně třeba ve Státech je pokročilejší systém součástí standardní výbavy jednou pro vždy.

Podobnou kritiku přineslo rozhodnutí značky nechat si platit za vyšší výkon u elektrické rodiny EQ. Mercedes si totiž účtuje nemalé peníze pouze za to, že odemkne výkon, se kterým auto může kompletně pracovat ve standardním provedení, jen je kupci uměle upřen. Také třícípá hvězda má tedy máslo na hlavě, ovšem to jí evidentně nebrání v tom, aby se nezačala negativně vyhrazovat proti konkurenci. Nemělo by nás to ale překvapit, ve hře jsou miliardy.

Loňský průzkum společnosti S&P Global Mobility přitom naznačil, že hned 82 procent lidí je ochotno si za různé služby v průběhu vlastnictví vozu připlácet. Koncern Stellantis proto odhaduje, že v roce 2026 by si tímto způsobem mohl přijít na dodatečné 4 miliardy Eur (cca 101 mld. Kč), zatímco do konce dekády daný obrat vzroste na 20 mld. Eur (asi 504 mld. Kč). To již za trochu plivání po konkurenci stojí.

Zdroj: Top Gear, S&P Global Mobility

Petr Prokopec