Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Nechceme být paranoidní, po letech trvání určitého problému jsme ale zkrátka skeptičtí k tomu, že nemá uspokojivé řešení ještě na několik dalších let dopředu. Zvlášť když si mnohé firmy - nejen automobilky - nic lepšího než uměle vyvolaný nedostatek nemohou přát.

Praha je 111. nejhorším městem světa, pokud jde o množství dopravních zácp. Dle měření společnosti TomTom byla loni úroveň zácp na 27 procentech, což znamená, že doba cesty zabrala o 27 procent více času, než by tomu bylo za normálních okolností. Trasu dlouhou 30 minut tedy v průměru absolvujete za 38 minut. Záleží ale pochopitelně i na tom, v jakou denní dobu se na silnicích pohybujete. V době špičky může být z oné půlhodiny klidně i hodina.

O těchto problémech ví prakticky všichni, kdo v Praze bydlí, popř. do ní pravidelné dojíždí. Stalo se tedy běžnou praxí, že pokud kupříkladu na schůzku nedorazíte včas, zmíníte dopravní kolony. Druhá strana se na vás v tu chvíli nebude zlobit, místo toho vás polituje. V případě takového pracovního pohovoru tak z nevýhody můžete klidně udělat i výhodu, kdy místo nedochvilnosti vás charakterizuje zarputilost.

Přesunout se můžeme do automobilového světa, který nám výše popsané začíná připomínat. Finanční šéf Fordu John Lawler totiž uvedl, že krize s nedostatkem čipů dříve než v roce 2023 neskončí. Modrý ovál se tváří, že to pro něj není dobrá vyhlídka, neboť automobilka již nyní má na kontě 40 tisíc nedokončených vozů. Ty se sice ještě letos mají dostat k zákazníkům, ovšem lze předpokládat, že podobný „dluh“ si Ford přenese do dalšího roku. A klín klínem bude vytloukat i nadále.

A ani rok 2023 nemusí být konečnou. John Sicard, šéf společnosti Kinaxis, která se zabývá organizováním dodavatelských řetězců, totiž uvedl, že krize má přetrvat do let 2025 až 2027. Svět aut dle jeho názoru potřebuje alespoň pět let, aby věci vrátil do normálu a otázkou je, od kdy je začít počítat.

Něco takového nám ale nejde příliš pod nos. Stačí si jen uvědomit, že pro každou firmu je hnacím motorem zisk. Pokud zde tedy máme nedostatkový komponent, v jehož případě panuje téměř naprostá jistota, že jeho spotřeba bude vyšší a vyšší, pak není nic jednoduššího, než zainvestovat novou továrnu, získat nové výrobní kapacity a tím i konkurenční výhodu. A je jedno, jestli jste automobilka, výrobce čipů nebo subjekt stojící mimo tyto obory, rýžovat byste měli pokaždé. Stavba takové továrny může zabrat roky, tento problém ale už roky existuje. A někdo s vážnou tváří říká, že dalších pět let může trvat? Kdy jindy jsme něco takového zažili?

Na jednu stranu chápeme, že nejde o levnou záležitost a žádná investice není bez rizika, tady je ale opravdu malé. To ovšem platí za předpokladu, že po čipech skutečně je tak obrovský hlad a jejich nabídka je skutečně tak omezená. Je tomu ale tak? Není nakonec realitou to, že čipy se staly dopravní zácpou svého druhu? Tedy dost často - ne nutně vždy - jen výmluvou na situaci, které bylo možné předejít (a možná se jí i předejít podařilo), nakonec ale byla využita jen vlastnímu prospěchu?

Za poslední dva roky se totiž ceny aut zvedly opravdu razantním způsobem. Výrobci si to mohli dovolit, neboť zájem byl vyšší než jejich produkce. I když tedy výroba a prodeje zamířily dolů, marže šly nahoru. To je něco, co se každé firmě líbí. A nemusí to nutně vyhovovat jen automobilkám, také výrobci čipů těží z toho, že jejich zboží je na trhu nedostatek.

Vůbec by nás tak vlastně nepřekvapilo, kdyby čipová krize trvala až do chvíle, než nastane krize jiná, v jejímž důsledku by výrobci mohli držet ceny nahoře. Nejsme příznivci konspiračních teorií a z podstaty věci není snadné takto manipulovat trhem. Pokud ale nastalá situace vyhovuje v podstatě všem krom zákazníků, proč se o něco snažit?

Zdroj: Ford Authority a CNBCTV18

Petr Prokopec