Autoforum

/

Foto: Lucid Motors

Čekali jsme 85 let, než se do sériové výroby dostane auto, které koeficientem odporu vzduchu vyrovná český vůz postavený ještě před druhou světovou válkou. A ještě chvíli čekat budeme, start výroby se odkládá.

Aerodynamika je důležitá u každého auta, v případě elektromobilů však její důležitost narůstá na ještě vyšší úroveň. Dáno je to tím, že akumulátory mají stále omezenou kapacitu a koeficient odporu vzduchu tak má přímý vliv na dojezd, a tedy na reálnou využitelnost vozu. Čím snadněji se probíjí vpřed, tím dále dojede a tím méně času je třeba na postávání u dobíjecích stanic. Poněkud paradoxně to ale dosud nebyly elektromobily, kdo se dosud mohl pyšnit nejlepší aerodynamikou. Čelo pelotonu dosud s koeficientem Cd 0,22 okupovaly BMW řady 5 a Mercedes A Sedan.

Časy se ovšem mění a oba vozy se spalovacím či nanejvýš hybridním ústrojím musely ustoupit do pozadí. Svět poznal nového krále, který nepřichází z Fremontu, neboť nejlepší Tesla Model 3 dosahuje koeficientu Cd 0,23 a Model S a X jsou na tom ještě o chlup hůře. Nicméně i tak kalifornská automobilka u svého většího sedanu začala jako první nabízet dojezd přes 400 mil (644 km), což je meta, kterou se rozhodl překonat její první opravdu vážný soupeř - Lucid Air. A to právě i díky propracované aerodynamice.

Je samozřejmě třeba dodat, že v tomto ohledu do značné míry zaúřadoval koronavirus. Air měl v produkční verzi debutovat v dubnu na autosalonu v New Yorku, kvůli příchodu pandemie však premiéra byla odložena a nakonec se uskuteční online až 9. září. Kdyby se tak nestalo, konkurent Tesly by byl prvním elektromobilem, jenž takovou vzdálenost mezi nabitím zvládne. Firma již vyslala na veřejné silnice testovací prototypy, které prokázaly inzerovanou vzdálenost dojet i při jízdě dálničními rychlostmi.

Za působivou aerodynamikou elektrické novinky stojí Jean-Charles Monnet, který má jedenáctileté zkušenosti z Formule 1. A právě ty byly přetaveny do designu vozu, jenž není pouze hladký jako ocucaný bonbon, ale zároveň disponuje také mnoha funkčními prvky. Mezi ně patří zejména boční „žábry“ v čelním nárazníku odvětrávající podběhy, kde běžně vznikají velké turbulence. Aerodynamicky vyprofilovaná jsou ovšem i samotná litá kola.

Kromě toho byl sedan Air osazen také ventilátorem za předním nárazníkem, jenž redistribuuje vzduch dále pod vozem. Tím napomáhá nejen aerodynamice, ale zároveň přispívá také k chlazení baterií. Navázány jsou na něj navíc panely kryjící podvozek, jež ústí v mohutný difuzor. Monnet tak vyřešil obtékání vzduchu okolo celého vozu a vlastně i skrze něj, což se projevilo onou ohromující hodnotou aerodynamického koeficientu Cd 0,21.

Elektrická novinka je tedy prvním produkčním vozem, který se konečně dostal na úroveň legendární Tatry T77 z roku 1935. Ta tak nízkého odporu dosáhla pomocí zakrytování zadních kol a dokázala jezdit na tu dobu impozantních 150 km/h. Lucid Air však v tomto ohledu jde ještě dále, prototypům byla při testování naměřena rychlost 378 km/h. U sériových aut by ale maximálka měla být omezena na 320 km/h.

Auto mělo takto vstoupit do výroby letos v březnu za ceny od 77 400 USD (1,68 milionu Kč) ve verzi Pure se 480 koňmi a dojezdem 653 km až po 169 000 USD (3,66 milionu Kč) za variantu Dream Edition s maximální výbavou, 1 080 koňmi a dojezdem 810 km, které by pochopitelně teprve nabídlo výše naznačenou dynamiku. Ale nestane se to.

Šéf automobilky Peter Rawlinson v dopise zaslaném zákazníkům a investorům uvádí, že automobilka dělala, co bylo v jejích silách, aby jarní termín začátku výroby stihla, narušení konečných fází vývoje i dodávek některých komponentů koronavirovými patáliemi ale způsobilo zpoždění. Rawlinson za nastalé situace raději neupřesňuje, kdy by výroba mohla skutečně začít, doufá ale v začátek druhé poloviny letošního roku. Než se tak stane, Tatra T77 bude dále čekat na svého pokořitele.

Zdroj: Lucid

Petr Prokopec