Autoforum

/

Foto: Ferrari

Vychází z relativně tuctového modelu, dá-li se tak o nějakém Ferrari mluvit. S tím ovšem sdílí jen techniku a modifikovaná přední světla. Ta zadní byla převzata z modelu Roma, zatímco výfuk pochází z Ferrari 296 GTB. Ráfky kol jsou pak skládají hold jedné z největší legend značky.

Přiznám se, že současná produkce Ferrari mne příliš neoslovuje, a to nejen kvůli cenám, které jsou z pohledu běžného Čecha astronomické. Důvodem je design, který sice nepovažuji za vyloženě ošklivý, nicméně kolena se mi z něj zkrátka také nepodlamují - v tomto ohledu mám své favority v podobě ikon jako 288 GTO, F40 či F50. Vlastně se tak nedivím, že divize SP stojící za speciálními projekty má víc práce než kdy dřív. Když se ale zadívám na její nové dílo z jakéhokoli úhlu pohledu, nemohu si pomoci, ale tak nějak v hlavě převaluju myšlenku, že tentokráte si některý z vážených a především neskutečně bohatých klientů příliš nepomohl.

Vzhled je pochopitelně čistě subjektivní záležitostí, plně proto pochopím kohokoliv včetně majitele, který vozu zvanému SP-8 dá palec nahoru. Název zakázkového projektu odkazuje na model F8, který byl použit jako základ. Divize značky snažící se plnit jakékoli přání movité klientely mu dodala nové čelní partie, u kterých jsou dána plně na odiv karbonová vlákna - překrývá je totiž pouze bezbarvý lak. Zajímavé přitom je, že zatímco čelní světla jsou z dárcovského vozu a byla lehce upravena, zadní jsou z Ferrari Roma.

Střecha je definitivně pryč, počítat nelze ani s nouzovým plátěným řešením. Znamená to tedy, že majitel musí před každou projížďkou zkontrolovat předpověď počasí. I když si nejsme jisti, zda SP-8 vůbec kdy opustí klimatizovanou garáž. Koneckonců, v případě projektů této divize platí zákazníci hlavně za úpravu vzhledu, maximálně pak na lehčí korekce týkající se podvozku. Jinak ovšem technika zůstává nedotčena, také v tomto případě tedy 3,9litrový osmiválec z dárcovského vozu produkuje stejných 720 koní.

Veškerý výkon míří na zadní kola, přičemž design ráfků na obou nápravách budí nemalou pozornost. Ferrari uvádí, že se inspirovalo legendárním modelem F40. Kola však opatřilo výbrusy uvnitř paprsků, což má vést k jejich odlehčení. Kolik nicméně SP-8 váží, nebylo upřesněno. A stejně tak lze spekulovat o jízdní dynamice. Standardně nicméně F8 Tributo i Spider zvládají stovku za 2,9 sekundy, dvoustovku za 7,6, respektive 8,2 sekundy a dosahují maximálky 340 km/h.

Vrátit se tedy můžeme k modifikacím, které dále zahrnují instalaci výfuku s hranatými koncovkami, jenž pochází z modelu 296 GTB. Čelní mřížka je ovšem ryze unikátní a byla vyrobena z jediného kusu hliníku. „Žábry“ nad zadními koly jsou pak pocta vozům značky z minulosti, zatímco kabina je mix starého a nového - třeba volič automatické převodovky F1 skládá hold otevřeným kulisám manuálů, jimiž dříve Ferrari byla osazena. Reálně ovšem trojici pedálů nevrací do hry ani divize SP.

Pokud si přitom zakázkovou novinku chcete prohlédnout na vlastní oči, máte šanci mezi 16. listopadem a březnem příštího roku, kdy bude vystavena ve firemním muzeu v Maranellu. Poté zamíří ke svému majiteli, jenž za ni zaplatil - a to víme v tomto případě přesně - tučných 8 milionů Eur, tedy víc jak 197 milionů Kč. To je i na poměry unikátních Ferrari hodně (méně komplikované projekty přijdou od 2 milionů Eur výš) a ve výsledku jde o větší sumu, než jakou si automobilka účtuje za ceněné limitované modely typu Enzo či LaFerrari. Nakonec to ale dává smysl, jejich několikasetkusová produkce je v kontextu s jedním vyrobeným exemplářem tohoto stroje pomalu masová.

Zdroj: Ferrari

Petr Prokopec