Autoforum

/

Foto: Bugatti

Bugatti jsou nejrychlejšími cestovními auty světa, přesto s nimi častěji jezdí jen málokdo. V tomto případě ale bylo poslání vozu jiné, a tak jej nikdo nešetřil.

Z laického úhlu pohledu se může zdát, že vývoj automobilu končí ve chvíli, kdy je finální prototyp představen vedení té či oné značky, které následně odklepne jeho výrobu. Jenže realita je o poznání jiná a spíše než co jiného připomíná Formuli 1, jen v méně horečnatém tempu. Pokud se na královskou motoristickou disciplínu zadíváte podrobněji, zjistíte, že stáje vyvíjí vůz po celý rok, a to i v době, kdy již pracují na novém monopostu pro další sezónu. Důvodem je snaha zůstat na špici, nebo se na ní naopak dostat.

Podobné je to i mimo závodní okruhy, jak alespoň nejnověji doložilo Bugatti. To oznámilo, že posílá do důchodu prototyp modelu Chiron s interním označením 4-005. Pokud by přitom taková tisková zpráva dorazila před nějakými pěti lety, víceméně by médii prošuměla. Novinka z Molsheimu totiž v té době dostala oficiální štempl a mohla zamířit do prodeje. Znamenalo to tedy, že vývoj vozu jako takového je u konce, což logicky velelo ke „skartaci” prototypů, jak je v automobilové branži běžné.

Bugatti nicméně onen prototyp posílá do důchodu až nyní. Jde navíc o vůz, který vznikl již v roce 2013 a za sebou má tedy opravdu dlouhou životní dráhu, během které navíc najel více než 74 tisíc kilometrů. To je na Bugatti zcela extrémní kilometráž, neboť automobilka už dříve přiznala, že zákazníci najíždí s jejími vozy v průměru necelých 2 600 km a ten úplně nejojetější najel něco kolem 40 tisíc km - tady jsme skoro na dvojnásobku.

Automobilka jej zkrátka používala, a to i při testech dalších úprav, jako je třeba vylepšení navigace. I její změny Bugatti muselo ověřit v reálu, stejně jako si značka chtěla být jista tím, že modernizovaný audio systém bude stejně znít v horách i na pobřeží.

Prototyp „Čtyři Pět“ má tedy za sebou opravdu náročný život, neboť šlo o vůbec první Chiron, který jezdil po amerických silnicích. Zároveň absolvoval i vysokorychlostní testy na okruhu Nardo a prošel horkem Jižní Afriky i chladem Skandinávie. Bugatti jej pak dokonce nechalo i ožehnout motorem stíhačky Eurofighter Typhoon, což asi nedělá žádná jiná automobilka. V tomto ohledu se ale Molsheim příliš nerozepsal, jakkoliv jde o vskutku žhavé téma.

Vůz nicméně prošel i testy výdrže, a to jak své samotné, tak i řidiče. Technici Bugatti s ním totiž jezdili klidně i 10 hodin v kuse, jen aby zjistili, zda na konci vystoupí svěží. Rudiger Warda, který měl vývoj vozů Bugatti na starosti v posledních dvou dekádách, si je ale jist tím, že tým uspěl. „Absolvovali jsme všechny testy a byli na cestách mnoho týdnů, což vás spojí. Prototyp definoval naší práci a skrze něj jsme mohli zformovat Chiron.“

Je přitom otázkou, co přesně si Bugatti představuje pod pojmem „důchod“. Jak jsme zmínili výše, běžně prototypy končí ve šrotu, aby si daná automobilka byla jistá, že se nikdy nedostanou na veřejné silnice. Nicméně v případě výrobce z Molsheimu je spíše pravděpodobné, že se „Čtyři Pětka“ dočká podstavce ve firemním muzeu. Koneckonců je jasné, že více kilometrů žádný jiný Chiron jen tak nenajede.

Zdroj: Bugatti

Petr Prokopec