Autoforum

/

Foto: Ferrari

Bývaly doby, kdy by automobilka z Maranella něco podobného odmítla udělat jakou nevkusnou věc, ale časy se mění. K lepšímu? Anebo k horšímu? To bude záležet na vkusu každého, nám tohle dílo moc vkusné nepřijde.

Ferrari bylo a vlastně stále je spojováno hlavně s červenou barvou. Jenže tu pro svůj vůz volí stále méně majitelů, z čehož italská automobilka nakonec profituje. Jakkoliv se totiž její standardní paleta neomezuje pouze na jeden odstín, vyloženě květnatá rovněž není. To ovšem neznamená, že by se klientela musela omezit třeba na žlutou, modrou, černou či bílou. Zvolit si může prakticky jakýkoli odstín, jaký se jí zamane. Její přání pak plní divize Tailor Made, u které ovšem následně snadno nechá i tutéž sumu, jakou stojí dotčený model v základu.

Dnes si posvítíme na jednu z asi nejzběsilejších kreací, jakou toto oddělení stvořilo. Přičemž by nás ani trochu nepřekvapilo, kdybyste podle úvodní fotky tipovali, že Ferrari SF90 XX má čerstvě za sebou péči tuningové firmy Mansory. Jenže jde skutečně o plně tovární práci, která jen dokládá, kam se za ta léta posunuly choutky maranellské klientely. A limity samotného Maranella.

V důsledku toho se nakonec i dá pochopit, že zmiňované Mansory vyrábí takové bodykity, jaké vyrábí - pokud se dál posunuly možnosti fabriky, musí se dál posunout i možnosti úpravce, u kterého vkus a eleganci nahradila touha šokovat za každou cenu. Samotné SF90 XX přitom vzniklo pouze v 799 exemplářích, pročež klidně každý kus mohl zůstat v sériovém stavu a nafasovat červenou karoserii, a stejně by se majitelé mohli opájet výjimečností. Jenže jeden z nich se zkrátka rozhodl, že být jedním ze skoro osmi stovek je mu prostě málo.

Místo ikonického odstínu Rosso Corsa tedy zvolí raději lak Verde Volterra, který Ferrari poprvé představilo v roce 2022 na počet desátého výročí svého zákaznického turné Cavalcade. Jde o čtyřvrstvý lak měnící odstín dle lomu světla, který byl prý inspirován zelenou a hnědou Toskánska. Ale to berme s nadsázko, Italové by dokázali přidat italské kořeny i šutráku z Měsíce.

Jen u zmíněné barvy ovšem majitel nezůstal, dále požádal o dekorování některých detailů oranžovou. U přední kapoty a zadního křídla se ovšem rozhodl pro čirý lak, který tak plně odhaluje karbonová vlákna. Stejně divoká je pak i kabina, kde byla na čalounění použita hlavně Alcantara. Dominantní barvou je zde přitom oranžová, která se nastěhovala na sedadla či dveřní panely. Doplňuje ji pak černá, ať již zde o švy, vyšitá loga vzpínajícího se koníka či znovu záplavu karbonových vláken.

Po stránce mechanické nicméně vše zůstává standardní, v tomto ohledu ani divize Tailor Made nemá povoleno zajít dál. Počítat lze tedy s kombinací čtyřlitrového osmiválce a tří elektromotorů, kdy jeden je součástí automatické převodovky, zatímco zbývající dva roztáčí vždy jedno přední kolo. Celkově přitom soustava nabízí 1 030 koní, tedy o třicet víc, než má na kontě výchozí model SF90 XX. Oproti němu byla navíc poladěna aerodynamika a snížena hmotnost o 10 kilo.

Cenu této kreace automobilka nezmínila, základní kupé ovšem vychází na 770 tisíc Eur neboli na 21,1 milionů korun. SF90 XX přitom bylo představeno již 29. června 2023, tedy prakticky před třemi lety. Všechny exempláře navíc v době premiéry již měly majitele, divize Tailor Made tedy zjevně s tímto kouskem měla hodně práce. Majitel „měňavky“ tak u ní nejspíše nechal dalších 10 milionů korun, možná i víc. Jestli to za to stálo, posuďte sami.

Zdroj: Ferrari

Petr Prokopec