Autoforum

/

Foto: Transport for London, CC0 Public Domain

Berte to jako jeden z jasných důkazů toho, jak moc je přeceňován efekt omezování osobní automobilové dopravy. Pikantní ovšem je, že i když zóny zvané ULEZ nemají žádný měřitelný efekt, starosta Londýna je chce rozšířit. Že by jejich smyslem bylo něco jiného?

Na celém světě dnes prakticky neexistuje země či město, kde by lidé netoužili po zlepšení životního prostředí. Není na tom nic špatného, nicméně nad způsoby, jakými toho politici a aktivisté chtějí dosáhnout, nezřídka zvedá obočí. Většina jejich kroků totiž nemá absolutně žádnou oporu v realitě, místo toho jde o vzdušné zámky vystavené na pofidérních základech. Největší snahy jsou směřovány k individuální automobilové dopravě, i když jde dnes o sotva podstatný zdroj škodlivin všeho druhu.

Jako ryzí „výpalné“ se nyní - hrajte překvapené - projevují i tzv. zóny ultra nízkých emisí ULEZ (Ultra-Low Emission Zone) v Londýně. Na jejich rozšíření došlo v hlavním městě Velké Británie loni, přičemž operátor dopravy Transport for London (TfL) předpokládal, že emise NOx poklesnou o tuny denně. Již prvotní data naznačovala, že něco takového by bylo zázrakem, na který nedojde. A nyní se definitivně ukázalo, že ULEZ nemají žádný měřitelný efekt.

Operátor TfL vůbec poprvé přišel s oficiálními daty, dle kterých během ledna až března 2021, tedy ještě před tím, než byly ULEZ rozšířeny, byly o 56 procent nižší ve vnitřním Londýně a o 21 procent ve zbytku města oproti stavu, který měl v danou chvíli (tedy stále před rozšířením zón) panovat. Mezi lednem a březnem 2022, tedy po rozšíření ULEZ, tato čísla klesla o 44 procent v centru města a 20 procent ve zbytku Londýna oproti témuž odhadu.

Člověk nemusí být Karel Janeček, aby si spočítal, že ULEZ nepřinesly žádnou pozitivní změnu, nepřinesly jedním slovem nic. TfL tak ve své zprávě opatrně sebekriticky uvádí, že je „obtížné jednoznačně přisoudit změny v koncentracích škodlivin dopadům ULEZ”. Překlad tohoto vyjádření do lidského jazyka vám nabízíme na jiných místech tohoto článku vícekrát.

Důvod je prostý, Britové mají velmi mladý autopark, který tedy rychle obměňují, zvláště pak lidé žijící ve velkých městech. Emise škodlivin tak klesají zcela přirozeně a rozšiřování ULEZ situaci nikam neposouvá. Britové totiž neomezují vjezd benzinových aut plnících alespoň emisní normu Euro 4, v případě dieselů pak jde o Euro 6. Tímto sítem ale tak jako tak prochází 92 procent aut vjíždějících do centra, efekt je zřetelně minimální.

Ve finále tak vedení Londýna dosáhlo především toho, že život ve městě je stále dražší. Do pravidel umožňujících bezplatný vjezd do vnitřní části metropole totiž spadá hned 95,4 procenta osobních aut, v případě dodávek však jde pouze o 82,6 procenta. Ač tedy poplatek za den vychází na 12,50 liber (cca 360 Kč), i ten zkrátka musí být rozúčtován do zboží, které je oněmi dodávkami přepravováno. Stejně jako stále vyšší ceny pohonných hmot, společně s dalšími poplatky, jenž Británie zavádí jak na běžícím pásu. Znovu TfL tak nyní samo přiznává, že centrum Londýna již není místem, kde si může dovolit žít průměrný Brit.

Pikanterie na závěr je ale velmi tradiční a připomíná represivní snahy z jiných oblastí našich životů. Takové přitvrzování postihů za silniční přestupky obvykle též nemá žádný hmatatelný efekt a pozitivní vývoj je znovu dán hlavně přirozenou evolucí bezpečnosti aut. Politici a všemožní samozvaní experti ale v takovém případě řeknou, že buď se tedy projevil a třeba ještě přitvrdit. A nebo se neprojevil, a tak je třeba přitvrdit. Tak či onak to bude k ničemu, ale budeme platit ještě víc peněz.

Starosta Londýna Sadiq Khan k tomu přistupuje úplně stejně, a tak trvá na tom, že nízkoemisní zóny musí být ještě dále rozšířeny, a to k srpnu 2023. Proti sobě sice má někdejší konzervativce, něco nám ale říká, že znovu uspěje. Ostatně, kdo s podobnými nesmysly v posledních letech neuspěl?

Zdroje: Auto Express, Transport for London

Petr Prokopec