Autoforum

/

Foto: Porsche

Jakkoli se vrátka k prodeji nových aut se spalovacími motory v Evropě po roce 2035 zdají být zavřená, jedna cesta k jejich pokračující existenci zůstává otevřená. Palivo ale bude drahé, a tak mu budou uzpůsobena jen auta prestižních značek.

Na počátku června Evropský parlament schválil návrh, který od roku 2035 prakticky zakáže prodej nových aut se spalovacími motory. Na sklonku června jej pak posvětili ministři životního prostředí jednotlivých zemí, čímž skutečně zatloukli další hřebíček do rakve benzinových a dieselových aut. Jakkoliv veškeré naděje ještě nevymřely, neboť v příštím půlroce, kdy předsednictví EU připadne České republice, se bude jednat o definitivní podobě norem. Kromě toho má Evropská komise v roce 2026 zhodnotit, zda lze realizace návrhu dosáhnout. Zákaz tak nakonec může být posunut, pozměněn nebo zcela zavržen, jakkoli nejsme tak naivní, abychom v něco takového doufali.

Momentálně EU každopádně tlačí na to, aby byl po roce 2035 umožněn už jen prodej bateriových či vodíkových aut. O čem se pak v nadcházejícím půlroce bude jednat především, to jsou syntetická paliva. Za jejich schválení bojuje hlavně německý ministr financí Christian Lindner, který již uvedl, že „po roce 2035 by mezi povolené technologie ve všech vozech měly patřit i auta se spalovacími motory, které jsou uzpůsobena klimaticky neutrálním palivům. S tím je spojené naše požehnání návrhu.“

Jelikož Německo je do jisté míry pokladnicí EU a německá vláda je bez Lindnerovy strany neakceschopná, je tu velká šance, že tato výjimka nakonec bude schválena. Zvláště když s ní má být spojena ještě jedna podmínka, a sice že se syntetická paliva nebudou promítat do emisních cílů automobilek. S jejich používáním je totiž spojena zhruba 90procentní redukce CO2. Europolitici však v rámci daného návrhu požadují, aby výfukové emise byly sníženy o 100 procent, třebaže ani v případě elektrických aut ničeho takového reálně dosaženo nebude.

V tomto ohledu se vybízí připomenout, že s výrobou zejména bateriových aut jsou spojené daleko vyšší emise než u vozů spalovacích. Kromě toho nikde nedochází k výrobě elektřiny nemající za následek emise CO2. V důsledku války na Ukrajině je naopak prakticky jisté, že vzroste podíl té uhelné. Emise oxidu uhličitého proto nikam nezmizí, jejich redukci na papíře zařídí čachry, které mohou hrát i ve prospěch e-paliv.

U syntetických paliv se tak ještě na moment zdržíme. Jakkoli i s nimi již začíná být spojována politická podpora, stále není vyřešena výroba dostatečného množství. Mimo to jde o energeticky náročný proces, nejinak pak lze smýšlet o distribuci. Pokud by totiž třeba Porsche vyrábělo syntetický benzín v Chile, kde může využívat větrné energie, stále jej musí dopravit do Evropy. A to jinak než bez špinavých nákladních lodí momentálně zkrátka nejde.

Dá se nicméně předpokládat, že syntetické palivo sice nakonec po roce 2035 povoleno bude, a s ním i spalovací motory, ovšem obojí bude k mání v podstatě jen pro vyvolené. Respektive pro lidi s patřičně naditou peněženkou. Dostupné pro všechny ale nebudou ani ony proklamované elektromobily, jakkoliv se soustavně mluví o jejich zlevňování. Pokud totiž bude prosazen zákaz prodeje nových spalovacích aut, nebude existovat důvod pro zachování dotací.

Začíná tak být stále jisté, že prodeje automobilek razantně klesnou, neboť většina lidí jednoduše zůstane u svých dosavadních spalovacích prostředků, které se bude snažit udržet co nejdéle při životě. Musí však počítat s dalšími politickými klacky, které jim budou házeny pod nohy. Očekává se totiž další a další zdanění pohonných hmot. Kromě toho státy jako Španělsko již naznačily, že od roku 2050 zcela zakážou i provoz dříve prodaných benzinových a dieselových aut.

Lze samozřejmě dodat, že dnes nikdo neví, co bude na podzim, kdy se může seběhnout nová vlna koronaviru s topnou krizí. V té chvíli bude rekordní inflace pomalu jistotou, načež politici budou muset upřít svou pozornost jinam a pěchovat peníze na zažehnání možná největších nepokojů v historii. I to by nicméně vedlo leda ke kosmetickým změnám zelených plánů, neboť po elektrifikaci dnes touží z politiků i automobilek kde kdo. A lidé? Těch se v EU dávno nikdo na nic reálně neptá.

Zdroj: Focus

Petr Prokopec