Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Nová generace se snaží o vizuální agresivitu, ve výsledku však působí spíše odpudivě. V interiér je to jinak.

Vkus japonských a evropských zákazníků se sice diametrálně liší, často se ovšem najdou vozy, kterým aplaudují obě části světa. Za všechny můžeme zmínit třeba Toyotu FT-1, tedy model, kvůli kterému by se asi nemalé množství petrolheadů vzdalo ledviny a možná i jiného orgánu. Je proto paradoxní, že právě automobilka, která je za tento koncept zodpovědná, nás nyní obdařila čtvrtou generací hybridního hatchbacku Prius, jenž má k vizuální dokonalosti opravdu daleko.

To na jednu stranu není až tak překvapivé, neboť vozy s alternativním pohonem kladou velký důraz na aerodynamiku, která si s krásou nutně tykat nemusí. Nicméně Toyota příchod novinky zpozdila právě kvůli designu, jehož původní návrh se vedení automobilky nezdál. Docela by nás tedy zajímalo, jak měl vlastně Prius vypadat, pokud nyní jsou jeho tvary uspokojivé a podle automobilky zřejmě naplňují původní ideu lídra v oblasti designu i techniky.

Je tedy otázkou, co si o čtvrté generaci máme myslet. Nudná rozhodně není, naopak se jí daří vyčnívat z davu nemalou měrou. Je však otázkou, zda zákazníci budou stát zrovna o tento druh pozornosti. Na jednu stranu totiž sice dají okamžitě najevo, že jim záleží na ochraně životního prostředí a zmenšení vlastní „uhlíkové stopy”, na druhou stranu však vzhled vozu vypovídá o jejich vkusu.

V tomto ohledu se ostatně snažila i minulá generace, kterou ovšem při srovnání s novinkou můžeme nazvat pohlednou, jakkoli za své aktivní kariéry za hezké auto též neplatila. Platí to zejména pak při pohledu zezadu, kde se nový Prius chlubí protáhlými světlomety, jež ve svrchní části slouží jako vizuální nosníky spoileru. Obdobně na tom sice byl i předchůdce, nicméně v jeho případě se takovou měrou nestřídalo množství křivek, oblin a linií.

Pravda, při pohledu z boku nová záď již nevypadá tak buclatě, za čímž stojí především prodloužení vozu o 60 milimetrů. Střecha tak splývá mnohem pozvolněji, navíc samotná výška poklesla o 20 mm. Mimo to tu máme ještě zatmavené koncové sloupky, které danou práci zakončují. Přesunout se tak můžeme do přední části, která si v mnohém nezadá s tou koncovou.

Jakkoliv tvar kapoty, masky a nárazníku můžeme kvitovat, opět jsou to světlomety, které se na sebe strhávají veškerou pozornost. A znovu se tak neděje v kladném slova smyslu. Designéři se totiž vozu snažili za jejich pomoci dodat jakousi sportovní agresivitu, čímž ale jdou proti všemu, co tento model představuje. Konzervativní styl předchůdce byl spíše na místě.

Zamířit můžeme do interiéru, kde základní architektura zůstává nezměněna. Nové jsou víceméně pouze detaily, kdy kupříkladu čtyřramenný oválný volant střídá tříramenný kulatý. Minulostí jsou také podivně tvarované výdechy ventilace, přičemž středová konzole již nepřechází do vyvýšeného tunelu, ale je mnohem klasičtější. Navíc přišla o lacině vypadající šedé plasty.

Řadicí páka se sice mezigeneračně vyvinula ve volič rychlostí, to ale nejspíše nikomu vadit nebude. Jak jsme naznačili výše, sportovní chování od Toyoty Prius nikdo nečeká. Centrální displej navíc nabízí čitelnější údaje, pročež veškerý posun v kabině můžeme oproti zevnějšku jen kvitovat. Zvláště když interiér daleko více odpovídá nemalé ceně.

Tím naše vizuální srovnání můžeme ukončit, přičemž na body stoprocentně vyhrává minulé provedení. Jak to bude po prodejní stránce, to je samozřejmě nyní ve hvězdách. Nicméně s proklamovanou nižší spotřebou a současným směřováním světa ke stále nižším emisím CO2 je verdikt v tomto ohledu nejspíše předem jasný...

Inspirace: Carscoops

Petr Prokopec