Autoforum

/

Foto: Aquarius Engines

Největší chybou při vývoji je zahledět se do jediného možného řešení ležícího kdesi v dáli, tím je dnešní nekompromisní sázka na bateriovou elektromobilitu. Izraelci zkouší něco jiného, revoluční motor „bez pístů“.

Není tomu dlouho, co šéf koncernu VW Group Herbert Diess kritizoval vodíková auta. Zaštiťoval se přitom studií Potsdamského institutu pro výzkum klimatu, který vozy s palivovými články bere za falešné proroky. Nedokážou prý nahradit fosilní paliva ve velkém měřítku, navíc je tu pochopitelně problém efektivity výroby a skladování vodíku jako takového.

Ne snad, že by nešlo o validní argumenty, jde ale o velmi omezený pohled na věc sledující jen poslední část celého řetězce vedoucího k výrobě a provozu osobních automobilů. Vedle této existuje mnohonásobně vyšší počet jiných studií, které za zlo považují bateriovou elektromobilitu kvůli všemu od zátěže pramenící z výroby těchto aut a jejich akumulátorů, jejich provoz na elektřinu vyráběnou beztak z fosilních paliv až po nutnost nákladného budování nové infrastruktury a omezenou životnost.

Je nicméně jasné, proč se Diess ohání zrovna zmíněnou studií. VW Group se věnuje pouze bateriové elektromobilitě, do které investoval neskutečné peníze. Pokud by se tedy ukázalo, že Němci vsadili na špatnou kartu, jistě by je to srazilo z vrcholu potravinového řetězce. Nelze přitom jednoznačně říci, že jedna strana má pravdu a druhá záměrně klame. Místo toho zde máme potvrzení našeho dlouhodobého názoru, že různá místa a různá využití auta potřebuje různá technologická řešení, abychom našli maximálně efektivní řešení.

Tlak na jediné řešení pro celý svět ze strany Volkswagenu tedy není ničím jiným než vypočítavým krokem. A to ani nemluvíme o tom, že Diess ignoruje nejnovější vývoj na vodíkovém poli. O ten se aktuálně zasadila izraelská společnost Aquarius Engines, která již v roce 2014 vyrukovala s motorem „bez pístu“. Ony uvozovky jsou na místě - motor ve skutečnosti má píst, ovšem ten není spojen s hřídelí, nýbrž se pohybuje volně.

Tato pohonná jednotka byla původně stvořena jako spalovací, přičemž v podstatě funguje jako dvoutakt. Ve srovnání s běžnými agregáty ovšem díky tomu dosahuje dvojnásobné efektivity. Nové pak Izraelci motor přepracovali tak, aby dokázal spalovat i vodík. Využít jej tedy takto umí efektivně i bez problematický palivových článků, což celé řešení výrazně zlevňuje - náklady na stavbu jednoválcového motoru na fotkách činí jen jednotky tisíc Kč.

Jednoválcová pohonná jednotka navíc váží jen pouhých 10 kilogramů a není prostorově náročná. Vlastně tak není divu, že o ní Peugeot a Citroën přemýšlí jako o generátoru elektrické energie pro svá elektrifikovaná auta. Prozatím pak sice z této spolupráce nic nevzešlo, nicméně Aquarius Engines nyní vodíkovou verzi testuje v mnoha zemích celého světa. Je tak dost možné, že s novým palivem došlo k dalšímu výraznému pokroku.

Jelikož navíc firma minulý měsíc uzavřela partnerství s Hondou, je možné, že něco konkrétního se již začíná rýsovat. Než k nám však dorazí další tisková zpráva, můžeme jen dodat, že zatímco běžné motory jsou tvořené stovkami různých komponentů, na ten od Aquarius Engines je třeba jen 20 dílů a pohyblivá je pouze jedna část. Díky tomu jednotka kromě výše zmíněných výhod nepotřebuje ani mazání olejem a je tak vskutku ekologická.

Zdroj: Aquarius Engines

Petr Prokopec