Autoforum

/

Foto: Tarmac Linemarkings

Když uvážíme, jak složité a přesto nepřesvědčivé způsoby bývají voleny na cestě za zvýšením bezpečnosti na silnicích, je toto skutečně velmi jednoduché a nepochybně účinné řešení. Své neduhy ale podle kritiků má též.

S vývojem automobilové branže nejsme a vlastně ani nemůžeme být spokojeni. Zákonodárci vše tlačí směrem k elektromobilitě, což již začíná připomínat centrálně plánované hospodářství. Léta strávená pod komunistickým jhem však dokázala, že jakkoli po stránce teoretické může být na konci této cesty vše růžové, v praxi tento přístup selhává. Nevede totiž k inovacím, místo toho jen umožňuje výrobcům prodat, co vyprodukovali. Bez ohledu na to, zda po něčem takovém zákazníci touží. Ti si na konci mohou vybírat jen mezi několika pro ně špatnými řešeními.

Neznamená to nicméně, že bychom moderní dobu proklínali od rána do večera. Stále častěji se totiž ukazuje, že pokud lidem a firmám dáte volnou ruku, pak je výsledkem skutečný pokrok. Nikoliv ten fiktivní jako u elektromobilů, jež jsou čisté pouze proto, že do jejich životního cyklu nejsou počítány emise z výroby a výroba elektřiny probíhá na oko bezemisně. Pomalu se tak může zdát, že elektrická auta vznikají z ničeho a nic není třeba ani pro jejich pohon.

Alternativní pohon ale nyní hoďme za hlavu, místo toho se budeme věnovat inovacím, kterým jednoznačně dáváme palec nahoru. Není to přitom tak dávno, co jsme mohli zmínit převratný stroj Pothole Pro na opravu silnic od společnost JCB. Ten zvládl za pouhé čtyři měsíce odvést v britském městě Stoke-on-Trent práci, která by jinak zabrala dlouhé tři roky. A jelikož je s ním spojena i mnohem snadnější logistika, není až tak překvapivé, že došlo také na zlevnění oprav.

Do Británie se ale znovu vracet nebudeme, místo toho zamíříme na druhý konec světa do Austrálie. Vláda tamního státu Victoria již na počátku loňského roku rozjela program, jehož výsledkem by měly být bezpečnější silnice. Na mnoha místech tak kupříkladu došlo k zapuštění LEDkových světel do chodníku před přechodem pro chodce. Ta známe v různých podobách i od nás - varují pěší před vstupem do vozovky na červenou, neboť u nich dochází na změnu barvy přesně ve chvíli, kdy ta se mění i na semaforu.

Jen u toho ovšem Australané nezůstali, dále začali v rámci zmíněného programu natírat vodorovné dopravní značení, tedy ony čáry na silnici, luminiscenční barvou. Ve tmě tedy svítí a jasně ukazují, zda jsou komunikace rovné či se stáčejí doleva nebo doprava. Politici tím reagují na nepříliš lichotivé statistiky, dle kterých jsou nehody způsobené vyjetím ze silnice těmi nejčastějšími. A co je podstatné, stojí za 40 procenty fatálních či vážných zranění.

Tomuto kroku, jehož realizací byla pověřena společnost s poněkud nenápaditým jménem Tarmac Linemarkings, jež se již pochlubila prvními úseky, lze rozhodně zatleskat. Ovšem i tak se již vyrojily i kritické hlasy, dle kterých jde jen o díru na peníze. Svítící barva totiž musí být obnovována častěji než klasický bílý nátěr. Mimo to se lidé obávají i toho, že barva obsahuje radioaktivní materiál. A může prý způsobit více škod než užitku, neboť lidé kvůli ní budou vypínat světla.

Zda jsou dané výtky na místě, ukáže až čas. Za nás jde nicméně o krok správným směrem, zvláště když luminiscenčním materiálem budou v prvé řadě opatřeny ty úseky vozovek, které jsou takříkajíc dále od civilizace a kde tedy nelze hledat osvětlení. Něco podobného by se přitom hodilo v mnoha českých hvozdech, kde vám často nepomohou ani dálková světla.

Zdroj: Victorian Government

Petr Prokopec