Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Mercedes zažívá složité období a na rozmařilosti rázem není prostor. Ola Källenius to ví a jedná podle toho - navzdory i dobrým zprávám už nechce transformovat firmu na poskytovatele řešení mobility, utnul investice tímto směrem.

Po dekádu jasně zářící stuttgartská hvězda letos začala poněkud skomírat. Automobilku dohání její závislost na dieselech, která je problematická jak z hlediska minulosti, tak z hlediska budoucnosti. V prvním případě znamená kostlivce ve skříni spojené s dřívějším proplouváním emisními testy stylem nikoli nepodobným motorům TDI namočených do kauzy Dieselgate. V druhém pak obavy z budoucnosti spojené s nástupem nových regulací EU, se kterými by si naftové motory sice rozuměly, touží po nich ale stále méně lidí.

Automobilka se tak po 10 letech propadla do ztráty, ne všechno je ale černé. V Evropě nyní vyloženě válí a nakonec i minusové hospodaření je pro tuto chvíli minulostí. Mateřský koncern Daimler včera oznámil své výsledky za třetí letoší kvartál a ten je s EBIT ve výši 2,69 miliardy Eur (asi 68,8 miliardy Kč) znovu bezpečně ziskový, dokonce ziskovější než loni. Šéf firmy Ola Källenius sice varuje, že špatným chvílím ještě není konec a oba výše zmíněné faktory mohou firmu znovu poslat do ztráty, právě teď ale není důvod truchlit.

Více než oficiální finanční výsledky Daimleru nás ale zaujaly zprávy o tom, co se děje v pozadí. Německý Manager Magazin informuje, že právě Källenius se pod tlakem minulých i budoucích hrozeb rozhodl zásadně změnit směřování celé firmy. Jeho předchůdce Dieter Zetsche z ní chtěl udělat spíše poskytovatele rozličných řešení mobility, to ale Källenius vnímá jako rozmar a pohyb firmy tímto směrem zastavil.

Nový šéf by rád Mercedes dále viděl jako klasickou automobilku, a tak utnul veškeré investice do start-upů provozujících služby jako sdílení aut a značně omezil i výdaje spojené s vývojem autopilotů. Källenius prý nevěří tomu, že lidé nechtějí dále vlastnit auta, ani tomu, že by vývoj autonomního řízení vedl k jakkoli brzkému výsledku. Chce tedy dále hlavně dělat auta, která si lidé budou řídit primárně sami.

To není pohled, který by nám byl cizí, jsme přesvědčeni, že jak rozmach car sharing, tak rozvoj autopilotů jsou přeceňovány a na rychlé změny nejsou připraveni ani zákazníci, ani technika. Smyslem Källeniových kroků ale není jen nevíra ve výše zmíněné - obojí stojí peníze, které Mercedes resp. Daimler může potřebovat v nejbližších měsících a letech na zažehnání problémů vyplývající z výše zmíněného.

Sama firma odmítla tyto informace potvrdit nebo vyvrátit a konstatovala pouze tolik, že autonomní řízení zůstává pro Daimler jednou z klíčových technologií. Znovu z neoficiálních zdrojů se tak dozvídáme, že spolu s výše zmíněným se omezení měla dotknout i vývoje modelu EQS, tedy jakési elektrické třídy S, která měla právě na autonomní řízení do značné míry spoléhat. Její vývoj má být nyní na druhé koleji za produkty, které mohou Daimleru v dohledné době dále napravit jeho pošramocené cash flow.

Zdroj: Reuters

Petr Miler