Autoforum

/

Foto: Stellantis

Kdyby si portugalský manažer sypal popel na hlavu všude, kde se mihne, prokázal by alespoň nějakou sebereflexi a šlo by jej brát vážněji. V jím sepsané knize ovšem mluví hlavně o nepříjemném osudu koncernu, který se snadno může naplnit. V prvé řadě ho ale poslal ke dnu on sám.

Za měsíc a kousek tomu bude přesně rok, co si Carlos Tavares musel ze dne na den sbalit kufry a opustit vedení koncernu Stellantis. Ten přivedl pomalu do záhuby, neboť tvrdošíjně lpěl na urychlené elektrifikaci všech značek i modelů. Od té doby portugalský manažer sepsal knihu, která vyšla ve čtvrtek. A jak poznamenává Bloomberg, otevřeně v ní dává najevo obavy o osud svého bývalého zaměstnavatele. Pokud ale máte pocit, že si bude posypávat vlastní hlavu popelem, asi budete překvapeni. Místo toho má Tavares pocit, že kolaps přijde hlavně kvůli změnám, které se odehrály po jeho odchodu.

„Bojím se, že se rovnováha mezi Itálii, Francií a Spojenými státy rozpadne,“ píše bývalý šéf Stellantisu v knize a odkazuje tak na jednotlivé části koncernu složené z řady dříve samostatných automobilek. A nedá se říci, že mluví u cesty, jakkoli špatné svědomí může mít. V době svého působení totiž Tavares tlačil hlavně na evropskou pilu a americkou část nechal spíš trpět ve snaze udržet celý ansámbl dohromady. To s jeho odchodem padlo a jakkoli to některým značkám může prospět, jako jeden celek může Stellantis znovu přestat dávat smysl.

Značky jako Jeep, Ram, Chrysler a Dodge se ostatně proti Tavaresově vedení bouřily, stejně jako jejich dealeři. Vadil jim právě boj proti spalovacím nebo aspoň jakkoli větším motorům. Mnoho Američanů si přitom život bez osmiválcového vozu pomalu neumí představit. Nebylo tedy vážně, když se prodeje těchto automobilek začaly dramaticky propadat, naopak od Tavaresova odchodu a návratu V8 naopak výrazně rostou. Co ale z takového posunu má Peugeot nebo Fiat?

Nebylo by tedy nakonec divu, kdyby se koncern skutečně začal rozpadat pod tíhou své nejednotnosti a z toho pramenících problémů. A nakonec tu nejde jen o rozpor mezi evropskou a americkou částí, přežít chtějí také Italové, kteří ještě do loňska s velkým úspěchem prodávali víc než dekádu starou Lancii Ypsilon. Její nová generace ovšem strádá, protože se vrátila pouze s elektrickým a hybridním pohonem. Jako taková ovšem nevyhnutelně zdražila. A protože není ani moc pohledná, nepomohl jí ani návrat na dříve opuštěné trhy. Stále víc se zkrátka ukazuje, že tažení za jeden provaz může nakonec být snadno kontraproduktivní z hlediska schopnosti řady značek se vůbec udržet na trhu.

Kdyby Tavares skutečně kopal za zájmy koncernu, snažil by se ze své pozice daleko víc tlačit na diverzifikaci portfolia a brojil proti zelenému dogmatismu víc než jen slovy. Nakonec se ale i z něj samotného vyklubal zastánce téže ideologie, kvůli níž začal stále více ignorovat reálný svět. A přivedl Stellantis do problémů.

Jak už padlo, jeho kniha vyšla ve čtvrtek, tedy 23. října, zatím ovšem pouze ve Francii. Zda bude přeložena do dalších jazyků, nevíme, ale přečteme si ji snad v jakékoli mutaci. Ostatně nás velmi zajímá, zda alespoň v nějakém ohledu Tavares došel k sebereflexi - zatím se nezdá, že by k tomu došlo.

Zdroj: Bloomberg

Petr Prokopec