Autoforum

/

Foto: Stellantis

Zaměstnanci si zatím mohou vybrat, jak se svým osudem naloží, je to ale nepochybně jen první z řady fází, které povedou k zániku nespočtu pracovních míst bez ohledu na jejich vůli. Šéf firmy před tím varoval, jinak než slovy proti tomu ale nebojuje.

O tom, co přinesou snahy politiků o nařízení elektrické mobility, se dávno nemluví jen v náznacích. Jedním z nevyhnutelných projevů bude rozsáhlé propouštění zaměstnanců, neboť všichni výrobci ví, že dražších a hůře použitelných aut prostě nemohou prodat tolik. Elektromobily jsou navíc ze své podstaty jednodušší vozy, takže k menší výrobě co do počtu aut se přidá ještě její menší složitost.

Být to následek přirozeného vývoje, nelze proti tomu nic namítat, tak to prostě chodí. Jenže tohle není ten případ. Elektromobily se na trhu prakticky nejsou s to prosadit (třeba u nás mají navzdory milionu pokřivení trhu jen dvouprocentní podíl na celkovém odbytu), proto musí být subvencovány a nařizovány. Tohle zkrátka není nic jako přechod od tištěných médií k elektronickým, probíhající změna je následkem shora vynucovaných kroků a jsme přesvědčeni, že něco takového nelze vnímat jako projev vyšší efektivity.

Automobilky už ale nebojují za to, aby se touto cestou nemusely vydat, a tak logicky pracují i na tom, jak se lidí výhledově co nejefektivněji zbavit. Problémem jsou pro ně hlavně odbory, které pro případ nuceného propouštění vyjednaly podmínky, jejichž dodržení ve výsledku nebude bolet jen zaměstnance, ale také automobilky. Pokud například musíte dát někomu na cestu roční nebo i dvouletý plat - to na západ od našich hranic není ve velkých firmách zrovna rarita - stojí vyhazov tisíců či desetitisíců lidí obrovské peníze.

Koncern Stellantis, dnes pátá největší automobilka světa optikou ročních prodejů, patří mezi firmy, které na jednu stranu proti nařizované elektromobilitě ústy svého šéfa pravidelně brojí, otevřeně hovoří dokonce o tom, že způsobí zhroucení trhu s auty. Na tu druhou ale zjevně nepočítá s tím, že by na nastoleném kursu něco změnila. Propouštění tak už rozjela a o důvodech ani nezkouší mlžit.

Agentura Reuters informuje o tom, že automobilka chce propustit „mnoho” ze svých zaměstnanců ve Spojených státech. Konkrétní zmínka o redukci stavů nepadla, ostatně jde zatím jen o začátek cesty. Nejde tedy o přímé vyhazovy - Stellantis dal svým zaměstnancům starším 55 let, kteří ve firmě pracují 10 nebo více roků, možnost opustit řady společnosti do 5. prosince „dobrovolně” výměnou za blíže neupřesněné (patrně variabilní) odchodné.

Konkrétní podmínky si můžeme jen domýšlet, ale předpokládejme něco v tom duchu, že kdyby firma tyto lidi jednostranně propustila, bude je muset ještě nějaký čas zaměstnávat (v USA neexistuje žádná zákonná výpovědní lhůta, ale smluvně může být dohodnuto cokoli) a ještě jim dát na cestu nějaké peníze. Takto by se jich zbavila do konce roku výměnou za pro firmu menší a pro zaměstnance přesto vyšší částku v poměru k tomu, jaký čas budou muset ještě u společnosti strávit.

Přesný mechanismus ale není podstatný pozoruhodné je spíše to, že Stellantis nemlží ohledně důvodů. Propouštění je podle firmy „součást naší transformace, abychom se stali udržitelnou technologickou společností zabývající se mobilitou a lídrem na trhu vozidel s nízkými emisemi”. A je to venku.

Pokud někdo tvrdil, že tlak na rozmach elektromobility nepřinese propouštění, popř. se tak stane jako součást zefektivnění fungování celého odvětví, nemluvil pravdu. Propouštění začíná už teď, kdy jsou elektromobily pořád relativně okrajovým zbožím, a důvodem skutečně není, že by se našlo lepší a snáze vyrobitelné řešení. Nařízeno bylo řešení dražší a horší, které se možná snáze vyrobí, především jej ale není možné prodat tolika lidem, kolika se dosud dařilo prodat spalovací modely.

Zdroj: Reuters

Petr Miler