Autoforum

/

Foto: Peugeot

Je to něco, o čem se hovoří už roky. A co je nevyhnutelným dopadem úředního nařizování neefektivních řešení. Varovat před tím v momentě, kdy už je to skoro nevyhnutelné, navíc ústy někoho, kdo za totéž sám horuje? To je vrcholně tragikomické.

Po řetízku či jiné okrase pověšené kolem krku jistě touží nemalé množství lidí. Nyní si představte, že by se politická vrchnost rozhodla vydat příkaz, že pokud chcete mít něco pověšeného kolem krku, musí to být jedině zlatý řetěz. A jelikož by si zákonodárci uvědomili, že na něco takového každý nebude mít, přišli by s dotacemi na koupi řetězů. Ovšem i po jejich zahrnutí by tato věc zůstávala příliš drahou. S „politickou slevou“ by si jej tak mohli koupit jen ti nejbohatší, kteří by na něj měli tak jako tak. Ostatní by se museli smířit s tím, že nebudou mít nic, nebo si mezi sebou budou prodávat dříve pořízené okrasy z jiných materiálů, což by bylo dovoleno. I ty by se ale začaly stávat drahými, a tedy nedostupnými, neboť by jich v oběhu zůstávalo omezené množství.

Zní vám něco takového jako naprostý nesmysl? Tak si místo onoho zlatého řetězu dosaďte elektromobil a máte tu realitu dnešních dnů. K čemu se nyní schyluje, je totiž úplně stejný nesmysl. Evropská unie se rozhodla, že od roku 2035 zakáže prodej nových aut se spalovacím ústrojím a pokud budete chtít nějaký nový vůz, bude to muset být elektromobil. Ty jsou ale drahé a navíc špatně použitelné (zlatý řetěz je v tomto ohledu ještě „v pohodě”). A dotace na tom mnoho nemění, navíc jednou stejně končí.

Reálné ceny elektroaut jen rostou, takže jsou dostupné stále hůře, s nimi ale z řady důvodů (omezující se nabídka, pokuty za nadlimitní emise CO2, často ztrátový prodej elektroaut, cenová hierarchie atp.) rostou i ceny spalovacích vozů. A teprve porostou, pokud nové nebudou moci vznikat. Na nové auto tak bude mít stále méně lidí, což je očekávatelný, naprosto nevyhnutelný dopad manipulace s trhem, jíž jsme roky svědky a na jejíž následky léta upozorňujeme. Nyní už to docvaklo i automobilkám, tedy aspoň jedné.

Už i koncern Stellantis, pátý největší výrobce aut světa, pochopil, že elektromobily budou jen dražší a jejich levnější alternativy budou dál vytlačované z nabídky. Šéf výroby koncernu Stellantis Arnaud Deboeuf proto začíná bít na poplach a varuje před „zhroucením trhu“. Problémem podle něj nejsou pouze redukce dotací, ale rovněž růst cen vzácných kovů a dalších materiálů. Celý průmysl tak čeká „opravdu velká výzva“, neboť mnoho automobilek vyrábějících elektromobily k nemalému zdražování již přistoupilo.

Koncern Stellantis se přitom s daným problémem hodlá poprat tak, že některé komponenty si bude vyrábět sám. Mimo to chce vyvinout větší tlak na dodavatele, kteří by měli své ceny snížit. V důsledku toho by náklady koncernu měly být do roku 2030 zredukovány o 2030. Dle Deboeufa je to dosažitelné, jeho slova však nejsou až tak úplně v souladu s prohlášením šéfa Stellantisu Carlose Tavarese. Ten již dříve uvedl, že už v letech 2024 a 2025 se svět bude potýkat s nedostatkem baterií.

Podobně se přitom vyjádřil i finanční šéf koncernu VW Group Arno Antlitz, dle kterého „není nejožehavějším problémem navýšení kapacit továren na auta, ale navýšení produkce baterií“. Znamená to tedy, že již za dva roky bude poptávka drtivě převažovat nad nabídkou. Stačí se přitom zeptat kteréhokoli studenta ekonomie, k čemu něco takového povede. A možná ani to ne - slůvko „zdražování“ si jistě dokáže vyvodit i kdokoli se zdravým rozumem.

Zhroucení trhu, který býval a vlastně nadále je jedním ze stěžejních ekonomických pilířů, je tak skutečně ve hře. Stále ještě lze zatáhnout za záchrannou brzdu a vrátit moc technické i ekonomické racionalitě, nechat přirozeně vznikat nejefektivnější řešení. K něčemu takovému se ale v EU neschyluje. A pokud se to nezmění, bude muset - stejně jako předchozí pokus o plánování neplánovatelného - poznat drtivý ekonomický rozklad, než dojde k návratu k beztak nevyhnutelnému. Řízeně neefektivní fungování čehokoli si nikdo, komu peníze netryskají ze země, nemůže dovolit dlouho.

Zdroj: Bloomberg, Reuters

Petr Prokopec