Autoforum

/

Foto: Audi, koláž Autoforum.cz

„Vorsprung durch Technik” bývalo něco. Dnes je to prázdná fráze, kterou automobilka nemá problém míjet podstatou svých aut až do takové míry, že nástupce svého času sice nechtěné, ale dnes ikonické A2 udělá víc než dvakrát těžší než originál.

Není to zase tak dávno, kdy hmotnost aut nebyla příliš sledovaným parametrem, byla prostě „normální” či, chcete-li, adekvátní. Jistě existovala auta, která byla pozoruhodně lehká (jako některé sporťáky), a pak taková, která byla pozoruhodně těžká (jako některé luxusní limuzíny), tady ale zajímavost končila.

Dál nebylo moc co zkoumat, neboť výrobci se snažili držet ji co nejníž. Čím méně kil totiž vůz má, tím lépe se chová prakticky ve všech myslitelných ohledech - s nižší hmotností je spojena nižší spotřeba i lepší dynamika. Zároveň je možné použít menší brzdy, menší pneu, jednodušeji koncipované zavěšení, přičemž to všechno také déle vydrží. A efektivnější je také výroba, ať už jde o množství použitých materiálů či její energetickou náročnost.

Říkáte si, že tohle jsou všechno vlastnosti, které by měly mít hlavně dnešní auta, protože tím vším se jejich výrobci ohání? Takže by měla být v prvé řadě lehká? No, nejsou, dílem regulací, dílem snah automobilek šetřit, na čem se dá, se auta stala až neuvěřitelně těžšími, během jedné dvou generací přibyly u dekády téměř neměnného (ne-li klesajícího) čísla najednou desítky procent jako nic. Obzvlášť absurdní je pak hmotnost elektrických a hybridních novinek, o jejichž efektivitě by výrobci nejradši mluvili celý den, najednou 2,4tunová monstra ale ničím takovým „trpět” nemohou.

Mezigenerační srovnání tak bývají peprná, jedno obzvlášť bolestivé ale nabízí nové Audi A2. To by mělo kráčet ve šlépějích první generace A2, která se poprvé ukázala v roce 1999 a mnoho srdcí tehdy nerozechvěla. Podivný vzhled se u ní pojil s vysokou cenou, což stačilo na to, aby to byl obchodně propadák. Časem si ale auto vydobylo ikonický statut svou technickou excelencí - Němci A2 postavili kompletně z hliníku a karoserii maximálně uzpůsobili aerodynamice. U verze 3L osazené 1,2litrovým turbodieselem se tak dostali na pouhých 855 kilogramů hmotnosti a i obyčejnější provedení dodnes fascinují svou efektivitou. Nakonec i verze s benzinovou či dieselovou jedna-čtyřkou vážily výrazně pod 1 tunu.

Co na to nástupce? Od původního provedení jej dělí 27 let vývoje, lehké materiály jsou dnes mnohem dostupnější, pokroky v konstrukci též dovolují kdejaké kejkle. Nová A2 se tedy natáhla z 3 826 milimetrů na 4 324 mm, což by navzdory zmíněnému ospravedlnilo přibližně zachování stejné hmotnosti, ta ale ve skutečnosti vzrostla víc než dvojnásobně! Tomu se říká pokrok.

Nová A2 má totiž podle zvolené výbavy na kontě v základu 1 840 až 1 915 kilo, a to disponuje bateriemi o využitelné kapacitě pouhých 50 kWh. Pokud se rozhodnete pro verzi s největšími bateriemi o kapacitě 84 kWh, auto váží 2 005 kg a samotné baterie celých 630 kilogramů, tedy pomalu totéž, co kdysi celé auto. To je šílené.

Pokud by novinka přetékala luxusem, dalo by se aspoň trochu přimhouřit oko, jenže německá novinka uvnitř vypadá až neuvěřitelně lacině. S tím ale nekorespondují ceny začínající na 38 200 Eur neboli na skoro 930 tisících korunách. Takhle to dopadá, když přestanete vyvíjet auta hlavou, Audi se to ale nepochybně vrátí - pokud byla původní A2 propadák, tahle jím bude tím tuplem.

Nová A2 bude nejspíš už jen ten propadák. Foto: Audi

Zdroj: Audi, Inspirace: Auto Evolution

Petr Prokopec