Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Tohle už nejsou papírová brčka či jim podobné absurdity, jde tu o obrovské průmyslové odvětví znamenající neskutečně mnoho i pro země jako Německo, Japonsko nebo Jižní Koreu. Tak proč politici riskují jeho úpadek bez jakéhokoli nezpochybnitelného přínosu?

O automobilové branži soustavně mluvíme jako o jednom ze stěžejních ekonomických pilířů. Právě proto vždy zmiňujeme rovněž obavy spojené s vynucovaným přechodem na elektromobilitu. Je to trhem nevyžádaný, drahý a prakticky hůře použitelný produkt, který z podstaty nemá šanci oslovovat takové množství lidí jako vozy se spalovacími motory. Pravdou je, že podíl elektrických aut na celkových prodejích narůstá, ale za jakou cenu? Bez dotací a všemožných dalších tlaků se odbyt limitně blíží nule, tržní podíl pak na některých místech roste už jen díky tomu, že celkové prodeje klesají.

Pokud tento proces někdo nezastaví - a momentálně se to nezdá být reálné -, je jisté, že branži čeká zásadní zmenšení, které přinese ekonomické oslabení všem zemím, ve kterých automobilový průmysl hraje významnou roli. Mezi takové se řadí i Česko, právě proto měla naše vláda proti jakýmkoliv nařízením Evropské unie bojovat pomalu až do poslední kapky krve. Opravdu totiž nelze očekávat, že se místní situace zlepší, když třeba Škoda bude vyrábět jen půl milionů aut ročně. Tedy pouhou čtvrtinu oproti původnímu cíli pro polovinu této dekády.

Abychom ale nemluvili jen v hrubých obrysech, posvítíme si na konkrétní čísla. Společnost Vanarama totiž dala dohromady žebříček automobilek a jejich vztah k hrubému domácímu produktu té země, kterou považují za svou domovinu. Výjimkou je koncern Stellantis, který má z daňových důvodů sídlo v Nizozemsku, kde jsou jeho faktické aktivity minimální. Jeho velké součásti jsou přitom svázány s Itálií, s Francií a Spojenými státy, pro všechny země by Peugeot, Citroën, Fiat, Chrysler, Jeep a řada dalších značek znamenaly hodně.

Takto znamenají 10 % HDP Nizozemska, což je samozřejmě obrovské číslo, kvůli výše zmíněnému ale není Stellantis zrovna reprezentativním příkladem. Přesuneme se tedy raději k druhému Volkswagenu, jehož obrat ve výši 232 miliard liber (cca 6,52 bilionu korun) odpovídá 6,81 procentům HDP celého Německa. Pro zemi je tedy koncern opravdu veledůležitým molochem.

Navíc je třeba dodat, že řeč byla dosud jen o samotném VW. Německou ekonomiku nicméně dále pohání také Mercedes-Benz či BMW, přičemž jen s těmito třemi výrobci je spojeno skoro 14 procent hrubého domácího produktu. Spousta dalších se navíc do žebříčku ani nedostala, a jakkoli jejich přispění se tím pádem pohybuje pod jedním procentem, stačí vše sečíst dohromady, a rázem je hrozba problémů ve hře.

Navíc je třeba si uvědomit, o jakých částkách se tu vlastně bavíme. Obrat Volkswagenu totiž odpovídá celkovému HDP České republiky. Ba co více, kdybychom sečetli HDP osmapadesáti nejchudších zemí světa, stále nejsme na úrovni německé automobilky. Podobně je pak na tom Toyota v rámci Japonska, u zbytku žebříčku se přeci jen již pohybujeme v nižších, ovšem stále velmi významných číslech. Jakýkoli HDP jakkoli významnější země představuje obrovskou hodnotu - tady se bavíme o celých procentech, v případě Německa dokonce o více než 10 procentech, to jsou neskutečné částky.

Právě tato data by měli brát politici v potaz, když jdou přímo proti ekonomické efektivitě podnikání těchto firem - dělat cokoli pro politiky (pro regulace, pro plán daný jakýmsi vyšším zájmem, cokoli takového) a nikoli pro zákazníka je z podstaty neefektivní a dlouhodobě zničující. Přesto se to už léta děje a většina automobilek se tomu snad ani nesnaží bránit. Musíme nutně čekat, až se stane to, k čemu nevyhnutelně míříme? Nebo se ještě někdo pokusí zamyslet nad realitou, dát si dvě a dvě dohromady a vrátí trhu s čímkoli - automobily nevyjímaje - jeho elementární smysl?

Obávat by se přitom mělo hlavně Německo, které současně tlačí bateriový pohon maximální možnou měrou. Jen na tři automobilky totiž připadá 14 procent tamního HDP. Foto: Volkswagen

Zdroj: Vanarama

Petr Prokopec