Autoforum

/

Foto: BMW

Jedna z velkých automobilových chimér posledních let zažívá tvrdou konfrontaci s realitou. Ani relativně dobře situovaní klienti BMW, Audi nebo Mercedesu nejsou zvědavi na placení desítek tisíc korun měsíčně za možnost měnit auta jako ponožky.

Připusťme, že jsme relativně konzervativní, nemáme ale problém přizpůsobovat se vývoji, který k automobilovému světu přirozeně patří. S čím máme problém, je naskakování na vlaky falešných trendů, o které mezi vámi, našimi čtenáři, necítíme zájem. Takových by se v současném světě našlo více, pro dnešek ale zůstaneme u jednoho - libovolných forem tzv. sdílené mobility.

Rozličné firmy, ty automobilové nevyjímaje, začaly mít v posledních letech pocit, že vlastnictví auta je přežitek a lepší bude, když se o jeden vůz podělí více lidí. Neříkáme, že to pro část lidí není zajímavá možnost, že to není přijatelné řešení potřeb určité části motoristů, nevěříme ale, že jde o nějaký převratný nový trend, který by najednou začal vládnout automobilovému světu.

Důvodů pro toto přesvědčení máme několik a ten první a možná úplně nejdůležitější je emocionální. I když o autech nebude zdaleka každý schopen hovořit tak, jako my, jsme si jisti, že pro většinu lidí znamenají více než pouhé věci, třebaže o nich tak neuvažuje. Je to něco jako dům či byt, je to významná součást našich životů, do jejíž volby, podoby a stavu otiskujete svůj charakter, své preference a chcete, aby byla trochu podle vás.

Nakonec, kdo by rád nezůstal pár dnů nebo týdnů v luxusním hotelu? Ale ruku na srdce - není vám nakonec lépe doma, kde jsou věci, třebaže méně honosně, třebaže bez veškerého servisu kolem, podle vás? Jsou vaše, jsou jak jste si je vybrali, jak jste si je zařídili, kam jste je dali, jak jste si je proseděli, proleželi... Jsme přesvědčeni, že auto je pro většinu lidí intimní věc, kterou chtějí mít pro sebe. Rádi ji někomu předvedou, rádi do ní někoho pustí, ale nechtějí, aby jim v ní někdo „bydlel”.

Další aspekty, byť částečně související, jsou spíše praktického rázu. Když sednu do vozu, nechci se obávat toho, kdo v něm včera zvracel a předevčírem večeřel, to je potenciálně nechutné. A auto, které mi má být příjemné, by mělo být specifikováno dle mých představ. I když si nekoupíte nové, zvolíte vůz, který je vám blízký - aby mělo ten správný motor, převodovku, barvu, výbavu, to všechno z něj dělá příjemnější místo k žití í řízení.

Pro to všechno jsme nikdy nevěřili carsharingu jako únosnému konceptu. Nevěřili jsme nikdy ani rozličným klubům sdružujícím parciální majitele superaut, která si je „půjčují” navzájem. A nikdy jsme nevěřili ani programům předplatného prestižnějších automobilek, které dovolí vybírat si z palety určitých aut každý den při platbě určitého paušálního poplatku. Pravda, tady odpadají některé technické problémy pozvracené auto vám třeba BMW určitě nepředá. Ale to je asi tak všechno.

Mohli jsme se mýlit, ale praxe zatím ukazuje, že to není udržitelný koncept „prodeje” aut. V létě se o tom přesvědčil Mercedes, jehož nabídka neoslovila za dva roky téměř nikoho a kapitulovat nyní musely i konkurenční značky BMW a Audi. Znovu v USA rozjely pilotní programy, BMW v dubnu 2018 v Nashvillu a Audi v září téhož roku v Dallas-Forth. Původním záměrem bylo nabídku postupně rozšiřovat do dalších částí země a posléze i světa, realitu už si ale domyslíte. Na rozšíření nedošlo a oba programy k poslednímu lednu 2021 skončí bez náhrady.

BMW se tváří, že to tak zamýšlelo, ale to je nesmysl, původní informace hovořily postupném rozšiřování programu Access, nikoli o jeho konci za necelé tři roky. Firma nejprve zkoušela zákazníkům takto zpřístupnit drahé sportovní modely M za více jak 2 000 dolarů měsíčně (asi 43 tisíc Kč), později přišlo se skromnější paletou vozů čítající mj. běžnější trojky či dokonce elektrickou i3 za poloviční sumu. Ani o jedno ale nebyl zájem.

Podobně na tom bylo Audi se svým Selectem a byť samy automobilky o propadáku nechtějí hovořit, šéf asociace amerických dealerů BMW David Sloane byl sdílnější: „Je obtížné určit správnou velikost flotily takto nabízených aut a mix jednotlivých modelů. Je důležité, že automobilky takové obchodní modely zkouší, ale bylo by také dobré, aby přiznaly, když nefungují.”

Podobný neúspěch zažily dříve Cadillac nebo Ford a důvod je podle nás stále stejný - obecně omezený zájem o takovou formu používání aut spojený s vysokou cenou. Přece jen, pokud chce BMW za takovou službu skoro půl milionu za rok, to už je suma schopná pokrýt ztrátu hodnoty a další náklady spojené s jedním opravdu parádním BMW. Tak proč se dělit o pět různých a přece podobných vozů s jinými, když žádné není dokonale podle vašich představ? A klienti bavorské automobilky obvykle nejsou zase tak bohatí, aby si mohli dovolit mít vlastní špičkový vůz a k tomu ještě podobné předplatné pro zábavu.

S obdobnou argumentací lze ostatně vysvětlit, proč jediná značka, které podobný program funguje, je Porsche. Její zákazníci jsou už zkrátka dost bohatí na to, aby mohli mít své výjimečné auto pro libovolné potřeby a k tomu pořádně nepoznali, že jim z účtu zmizí pár desítek tisíc korun měsíčně za to, že mohou mít k dispozici skoro libovolné Porsche bez omezení na různých místech USA, kde je celý program k dispozici. To už je ale skutečně něco trochu jiného než klasické sdílené používání vícero aut používaných vícero lidmi.

Zdroj: Auto News

Petr Miler